DANIELA WIMMEROVÁ Wimmerova.D@seznam.cz

Výraznou proměnu činnosti venkovských knihoven dokazují výsledky soutěže Knihovna roku. Dávno již neplatí, že venkovské knihovny slou­ží jen k půjčování knih a časopisů (v modernějším pojetí – jako veřejná stanice internetu). Tam, kde knihovna „opravdu žije“, dělají mnohem více a dávno k tomu nestačí jen 2–3 hodi­ny provozní doby týdně.

O tom, jak žijí a pracují knihovníci venkovských knihoven, se mohli na vlastní oči přesvědčit ve dnech 13.–15. září 2012 účastníci již osmého setkání Co venkovské knihovny umějí a mohou. Sraz si dali už potřetí v Kraji Vysočina, přesněji v Třebíči a Petrůvkách (Knihovna roku 2010). Přestože je scénář setkání zdánlivě neměnný – rozdělený do tří částí: odborný program a exkurze po knihovnách regionu, po­-z­návání historických a přírodních zajímavostí, relaxační část – je každé setkání jiné, originál­ní. Potvrdit to mohou účastníci, kteří zatím ani jednu akci nevynechali. Každý rok je program zaměřen na vybrané ústřední téma. Letos se knihovníci sešli na zahájení v Městské knihov­ně v Třebíči. Kouzlo a historie tohoto města nabídly jednoznačný směr Židovská kultura – nedílná součást naší historie.

Program začal divadelním představením dětského dramatického souboru. Děti předvedly dramatizaci oblíbené knížky francouzského spisovatele Antoine de Saint-Exupéryho Malý princ. Následně ředitelka třebíčské knihovny Mgr. Ma­rie Dočkalová představila nejen příjemné prostory knihovny, ale hlavně také její zajímavou a bohatou činnost. Pak už nic nebránilo tomu, aby se všichni vydali za poznáváním krás města Třebíče. Pod odborným vedením profesora Rudolfa Fišera objevovali nejen taje židovské čtvr­ti, ale hlavně život místních obyvatel před 2. světovou válkou. Příjemná procházka vyvrcholila návštěvou synagogy. Další pozoruhodností Tře­bíče je Bazilika svatého Prokopa. Kromě prohlídky zde čekalo také překvapení v podobě varhanního koncertu, doplněného áriemi z děl světových hudebních mistrů. Večerní program probíhal opět v prostorách knihovny. Vedle rau­tu, který připravili žáci Hotelové školy v Třebíči, tu byl i pravidelný glosátor všech setkání Miroslav Bláha, aby promítl DVD z loňského setkání v Protivanově. Kolegyně z třebíčské knihovny předvedly humornou scénku nazvanou Útvar služeb knihovnám v roce 2030. Tato krátká sonda do života metodiček si vzala na mušku neustále se zvyšující věk odchodu do důchodu. Zcela na závěr pak Kateřina Hurníková, knihovnice Obecní knihovny Vřesina, seznámila všechny s knížkou Chřestýš 23, kterou pod jejím vedením zhotovily děti u nich v knihovně. Podařilo se ji dokonce vydat. Inspiraci získala paní kolegyně na minulém setkání v Protivanově. Po celý den měli návštěvníci mo­ž­nost ochutnat výborné koláčky, které upekli zaměstnanci kavárny Vrátka. Toto zařízení dává příležitost handicapovaným zařadit se do běžného života města.

Druhý den pokračoval program v Petrůvkách. Účastníky vřele uvítali starosta Miloslav Vrlík a místostarosta Ing. Jaroslav Novotný. Je třeba dodat, že obec finančně přispěla na zdár­ný průběh tohoto dne. Dopoledne bylo zaměřeno na odborný program. Na začátku seznámil PhDr. Vít Richter (NK ČR) s nově schválenou Koncepcí rozvoje knihoven v České republice na léta 2011–2015. Ve svém vystoupení se zamě-řil především na problematiku venkovských knihoven. Ale i v té nejmenší knihovně platí zásada nové koncepce: „V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně rychle obsloužen příjemným, kvalifikovaným, očividně spokojeným a motivovaným personálem nebo z pohodlí domova bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získám bezplatně požadovanou kvalitní službu.“ Zazněla otázka, jaký vliv na činnost malých knihoven bude mít digitalizace. Podobně jako větší profesionální knihovny se budou muset obecní knihovny zaměřit na podporu čtenářství a informační gramotnosti. K tomu bude třeba nejen zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb, ale také vytvářet prostorové podmínky pro komunitní a kulturní aktivity. Zjistit požadavky uživatelů a na druhé straně učit lidi využívat nabízených služeb. Rozvíjet a využívat regionální funkce, podporovat celoživotní vzdělávání knihovníků. S pomocí dobrovolníků budovat knihovnu jako místo, kde chceme být – fyzicky, virtuálně i citově. Je třeba nabídnout uživatelům služby celého systému knihoven. Nesmí se zapomínat ani na soustavnou propagaci činnosti knihoven.

Volně na toto téma navázala ve svém vystoupení Daniela Wimmerová (MěK Kaplice), když hovořila o budoucnosti knihoven v malých obcích a hledání vhodných spolupracovníků pro knihovny. Upozornila na fakt, že jedním z nejbližších partnerů pro rozvoj činnosti venkovských knihoven je Spolek pro obnovu venkova. Konkrétními akcemi doložila dlouhodobou dobrou spolupráci SKIP a SPOV v jižních Čechách. Oba spolky mají zájem na rozvoji života venkova a vhodně se doplňují a podporují. Aby venkovské knihovny „přežily“, bude nezbytné výrazně změnit způsob jejich činnosti. V době rozvoje elektronických knih a možnosti získávání informací z domova prostřednictvím internetu bude jejich „hlavní devizou“ poskytování prostoru k setkávání a zajišťování komunitních aktivit. Je však třeba, aby knihovny měly dostatek místa, byly příjemně zařízeny, měly vhodnou provozní dobu a nabízely atraktivní činnost. Jednou z možností je i vybavení knihoven rozličnými interaktivními pomůckami, tak, jak jsme je dneska zvyklí vídat třeba na různých naučných stezkách. Obecní knihovny by měly umět pracovat s regionální literaturou a měly by být hlavním zdrojem a poskytovatelem informací o zajímavostech regionu uživatelům místním i turistům. Samozřejmě nesmí chybět vlídný, ochotný a vzdělaný knihovník. Zájem o rozvoj regionu jistě najde podporu příslušného krajského úřadu a Programu obnovy venkova (grantové projekty).

Kdo není na webu, jako by nebyl… – jak vytvořit kvalitní webové stránky knihovny ukázala ve svém vystoupení Olga Prokopová (MZK Brno). V dalším příspěvku pak Olga Hájková z Místní veřejné knihovny Vavřinec-Veselice (Knihovna roku 2011) seznámila účastníky s bohatou činností své knihovny. Na závěr s panem starostou Miloslavem Novotným pozvala všechny na pří­š­tí setkání, které se uskuteční 19.–21. 9. 2013 právě v jejich obci.

Program obohatili svým vystoupením s humornými scénkami a písničkami žáci Základní školy Výčapy. Současný rozvoj obce je umožněn díky zákonným poplatkům za ukládání odpadu na celookresní skládce komunálního odpadu, která byla na katastru obce zřízena v roce 1994. O činnosti této skládky informoval Pavel Gregor.

Vyvrcholením dopoledního programu byla exkurze do hostitelské knihovny. Knihovnice Ing. Jana Krejčí se ochotně podělila s ostatními o své bohaté zkušenosti. Odborného programu se zúčastnili také knihovníci z nedalekého oko­lí, starostové blízkých obcí, delegace kolegů z Národní knihovny ČR a po několika letech i Mgr. Blanka Skučková, vedoucí oddělení knihoven MK ČR.

V odpoledních hodinách navštívili knihovníci zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou. Potom se vrátili znovu do Petrůvek, aby si prohlédli obec. Večerního programu se zúčastnili také občané Petrůvek. Bylo dost příležitostí k ochutnávce krajových specialit a výměně zkušeností.

Program třetího dne začal návštěvou Městské knihovny v Dačicích. Na knihovníky tu čekala ředitelka knihovny Mgr. Zdeňka Chadimová se starostou Ing. Vlastimilem Štěpánem a místostarostou Ing. Janem Bartoškem. Návš­těvníci ocenili příjemné prostředí knihovny a její rozmanitou činnost. Protože byl „výpůjční den“, měli možnost pohovořit i se spokojenými čtenáři. Konec cesty poněkud zkomplikovaly objížďky na silnici. Poslední zastávkou byly Slavonice. Krásné renesanční domy na náměstí a pravý jarmark – to byla definitivní tečka za letošním setkáním „venkovských knihov­níků“.

Příští září se zase uvidíme, tentokrát na Moravě. Ještě pozdravy těm, kteří letos nemohli přijet a poděkování všem, kteří letošní setkání připravili.