Připravil ROMAN GIEBISCH

Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Nové virtuální služby v oblasti inovativní nabídky a projekty v oblasti vzdělávání a podpory čtení mají přilákat uživatele drážďanských knihoven. Drážďanská městská knihovna vyhrála v projektu srovnávání knihoven BIX v letech 2007, 2010 a 2011 v kategorii měst nad 100 000 obyvatel. Městská knihovna nabízí širokou paletu služeb, inovativní projekty, přátelské pracovníky a kontinuální péči o partnerství, vidí se jako moderní kulturní a vzdělávací instituce. Knihovna včas reagovala na změny v moderní informační společnosti, zaměřila se na všechny možnosti využívání internetu a v nabídce virtuálních služeb má průkopnickou roli. V rámci své laboratoře pro inovativní služby nabízí elektronické informace na eBibo – www.ebibo-dresden.de. Tuto službu si každý může otevřít z domova, poskytuje řady e-knih, noviny a časopisy, zvukové knihy a fil­my bez ohledu na provozní dobu knihovny. On-line registrace zájemce umožňuje okamžitou dostupnost služby. Knihovníci zkoumají nové možnosti ve využití smartphonů a tabletů, zájemci mohou využívat širokou nabídku e-learningových kurzů. Uživatelům drážďanských knihoven je také nabídnut tzv. Tiskový portál, což je integrovaná databáze regio­nálních i nadregionálních novin a časopisů. Knihovníci takto reagují na naléhavou poptávku uživatelů po získávání informací nezávisle na čase a místě. Jádro služeb městská knihovna vidí ve vzdáleném přístupu a uživatelům nabízí eBibo a další elektronické služby po zadání uživatelského jména a hesla. Drážďanská knihovna poskytuje samostatně od roku 2005 klasickou on-line hudbu v knihovně Naxos Music. Od roku 2012 si mohou registrovaní uživatelé stáhnout celou řadu Naxos Music na eBibo. Milovníci klasické hudby tak po zadání svého ID uživatele a hesla mohou celý den poslouchat hudbu ve špičkové kvalitě. Městská knihovna je také velmi aktivní na sociální síti Facebook, o kterou se starají bývalí stážisté knihovny. Flexibilně zde reagují na přání a požadavky uživatelů.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 5, Nr. 2/ Juni 2012, str. 24–26)

Krajská knihovna v norském Buskerud, Østfold a Vestfold zasílá zájemcům jednou týdně e-mailem báseň zdarma. Jedna báseň je určena pro děti a jedna pro dospělé a projekt je financován Norskou uměleckou radou a Národní knihovnou Norska. Moderní technologie dnes převzaly klíčovou roli i v šíření poezie. Projekt E-poezie má 12 000 odběratelů a počet koncových uživatelů je podstatně vyšší, nedávno získal také cenu za nejlepší knihovní projekt v Norsku. Významnou roli jako nejsilnější literární žánr ve Skandinávii má román, ve srovnání s ním se poezie prodává velmi málo a většina sbírek básní je ponechána na policích knihoven. Norské knihovny se rozhodly tento směr zvrátit. Poezie je v dnešních médiích minimálně propagována a čtenáři neznají novinky, které jsou publikovány. Navíc je poezie považována za velmi specifický žánr určený pouze pro úzkou skupinu uživatelů. Vedle toho se knihovníci setkávají se žádostmi o básně, které lze využít při významných životních situacích – křty, svatby či pohřby. Knihovníci chtějí ukázat, že poezie může hovořit k lidem v každodenních situacích. Jako žánr je nesmírně vhodná pro dnešní zaneprázdněné lidi a může být čtena v několika málo okamžicích. Knihovníci zde vybírají básně smysluplné a srozumitelné a distribuují je zájemcům po celé zemi, do zahraničí, na cesty i na pracoviště. Program poezie pro děti byl spuštěn již v roce 2008 s cílem stimulovat autory k psaní poezie pro děti, která má být hravá a zábavná, aby se ji děti mohly učit zpaměti. Poezie je distribuována do škol, každá třída má 15 až 20 dětí, a to znamená, že počet koncových uživatelů může být v rozmezí 30 000 až 40 000.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 46, No. 2/2012, s. 18–21)

V srpnu se uskutečnil mezinárodní kongres IFLA v Helsinkách, a proto je velká část žurnálu IFLA věnována finskému knihovnictví. Hlavním cílem finského knihovního systému je rovný přístup k informacím pro všechny, finské veřejné knihovny mají úplnou svobodu v poskytování informací. Všechny finské univerzitní knihovny i národní knihovna jsou přístupné celé veřejnosti. Otevřenost není jen slovo, ale filozofie v životě finských knihoven. Finové mají obecně čtení a gramotnost ve velké úctě a jejich víra v moc informací je obzvláště silná, což mohou finské knihovny využívat!

(IFLA Journal – Volume 38, Number 2, June 2012, s. 115 až 136)