Sestavil MILAN VALDEN

ŘÍJEN

2. 10. 1867 tedy před 145 lety se narodila slovenská realistická prozaička a dramatička Božena Slan­číková-Timrava (†1951).

2. 10. 1892 tedy před 120 lety zemřel francouzský religionista a spisovatel Ernest Renan (*1823), autor kontroverzního spisu Život Ježíšův.

3. 10. 1897 tedy před 115 lety se narodil francouzský spisovatel Louis Aragon (†1982), spoluzakladatel surrealismu, později levicově orientovaný stoupenec socialistického realismu.

3. 10. 1987 tedy před 25 lety zemřel francouzský dramatik Jean Anouilh (*1910), známý hrou o Ja­ně z Arku Skřivánek nebo historickým dramatem Becket aneb Čest boží.

4. 10. 1982 tedy před 30 lety zemřel český prozaik Václav Kaplický (*1895), z jehož díla jsou nejznámější historické romány Kladivo na čarodějni­ce (zfilmováno Otakarem Vávrou), Železná koruna či Táborská republika.

5. 10. 1917 tedy před 95 lety se narodila maďarská spisovatelka Magda Szabóová (†2007), autor­ka románů Srnka, Staromódní příběh (jehož dramatizace se u nás hrála pod názvem Starorůžový příběh) či Dveře, letos zfilmovaného Istvánem Szabóem s Helen Mirrenovou v hlavní roli.

6. 10. 1892 tedy před 120 lety zemřel anglický viktoriánský básník Alfred Tennyson (*1809).

7. 10. 1847 tedy před 165 lety se narodil český přírodovědec, sběratel, cestovatel a autor cestopisů Emil Holub(†1902).

8. 10. 1892 tedy před 120 lety se narodila ruská básnířka a esejistka Mari­na Cvetajevová(†1941), která žila v e­mi­graci v Československu a ve Francii a po návratu do Ruska spáchala sebevraždu; z jejího díla jsou nejznámější Poéma hory a Poéma konce, které vznikly za jejího pobytu v Čechách.

9. 10. 1892 tedy před 120 lety se narodil srbský spisovatel Ivo Andrić (†1975), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1961), autor románů Travnická kroni­ka či Most na Drině.

9. 10. 1967 tedy před 45 lety zemřel francouzský prozaik André Maurois (*1885), autor románových biografií Byrona, Shelleyho, Victora Huga, George Sandové nebo otce a syna Dumasových.

12. 10. 1917 tedy před 95 lety se narodil český prozaik, esejista a překladatel Zdeněk Urbánek (†2008), který překládal zejména angloamerickou literaturu 20. století, ale také Shakespeara či Whitmana.

13. 10. 1957 tedy před 55 lety zemřel německý literární vědec Erich Auerbach (*1892), autor zásadního spisu svého oboru Mimesis – Zobrazení skutečnosti v západoevropských literaturách.

14. 10. 1942 tedy před 70 lety se narodil maďarský prozaik, esejista a dramatik Péter Nádas, au­tor románů Konec rodinné ságy, Kniha pamětí a Paralelní příběhy či povídky Bible (česky ve výboru Dům paní Kláry).

14. 10. 1967 tedy před 45 lety zemřel francouzský humorista a satirik Marcel Aymé (*1902), autor Zelené kobyly či Cesty školáků.

16. 10. 1907 tedy před 105 lety se narodil francouzský spisovatel Roger Vailland (†1965), autor společensko-kritických románů, např. Výlet do hor či Zákon.

16. 10. 1927 tedy před 85 lety se narodil německý prozaik, dramatik, básník, esejista a výtvarník Günter Grass, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1999). Narodil se v Gdaňsku, kde se také odehrávají některá jeho díla, byl členem Skupiny 47. Proslavil se svým prvním románem Plechový bubínek (1959), který tvoří první část volné Gdaňské trilogie, kam dále patří novela Kočka a myša román Psí roky, druhý vrchol Grassovy tvorby. Slavný Plechový bubínek, zfilmovaný v ro­ce 1979 režisérem Volkerem Schlöndorffem (Oscar za nejlepší cizojazyčný film a Zlatá palma na festivalu v Cannes), však zůstal v jeho rozsáhlé tvorbě nepřekonán. Vyznačuje se pikareskností, fantastičností, magičností a barokně přebujelým jazykem plným slovních hříček a schválností a černého humoru. K dalším velkým románům patří Platejs a Ši­ré pole, dále pak Setkání v Telgte, Potkanka a Ža­bí lamento, soubor krátkých textů a příběhů Mé století, novela Jako rak a autobiografie Při loupání cibule a Příběhy z temné komory. Grass se také vždy silně politicky a společensky angažoval, čímž si vysloužil četné kontroverzní reakce. V 70. a 80. letech u nás nebyla jeho díla vydávána, protože Grass otevřeně kritizoval poměry ve východní Evropě. Nedávno zase vzbudilo kontroverzi jeho přiznání, že byl za války jako mladík příslušníkem Waffen-SS.

16. 10. 1962 tedy před 50 lety zemřel francouzský filozof Gaston Bachelard (*1884), autor Psychoanalýzy ohně, Poetiky prostoru, Poetiky snění a dalších děl.

18. 10. 1777 tedy před 235 lety se narodil německý spisovatel Heinrich von Kleist (†1811), au­tor her Katynka z Heilbronnu, Princ Bedřich Hamburský, Amfitryon či Rozbitý džbán a novel Mi­chael Kohlhaas či Markýza z O…

20. 10. 1967 tedy před 45 lety se narodila britská prozaička Monica Ali, proslavená svojí úspěšnou prvotinou Ve čtvrti Brick Lane, nominovanou na Bookerovu cenu.

21. 10. 1772 tedy před 240 lety se narodil ang­lický romantický básník S. T. Coleridge (†1834), který patřil k tzv. jezerním básníkům a z jehož díla je nejznámější Píseň o starém námořníkovi.

21. 10. 1847 tedy před 165 lety se narodil italský básník a dramatik Giuseppe Giacosa (†1906), spoluautor libret Pucciniho oper Bohéma, Tosca a Madama Butterfly.

23. 10. 1872 tedy před 140 lety zemřel francouzský básník a spisovatel Théophile Gautier (*1811), autor dobrodružného románu Kapitán Fracasse.

23. 10. 1942 tedy před 70 lety se narodil americký spisovatel Michael Crichton (†2008), autor Jurského parkua dalších bestsellerů, z nichž mnoho bylo úspěšně zfilmováno.

25. 10. 1767 tedy před 245 lety se narodil francouzský spisovatel Benjamin Constant (†1830), autor románu Adolf.

25. 10. 1902 tedy před 110 lety zemřel americký naturalistický prozaik Frank Norris (*1870), ovlivněný Émilem Zolou, autor románů Chobotnice či Jáma.

26. 10. 1957 tedy před 55 lety zemřel řecký spisovatel Nikos Kazantzakis (*1883), světově nejznámější představitel novořecké literatury. Pobýval často mimo svoji vlast, v letech 1929–1931 v Božím Daru v Krušných horách, od roku 1947 ve Francii. Psal dramata, eseje, básně, cestopisy a také hojně překládal, nejvíce však proslul svými romány, ačkoli se tomuto žánru začal věnovat až ke konci života: Řek Zorba, Kapitán Michalis, Kristus znovu ukřižovaný, Poslední pokušení, Chuďásek boží. Napsal též autobiografii Hlášení El Grekovi. Sám za své hlavní dílo pokládal rozsáhlý epos Odysseia, navazující na Homéra. Řek Zorba proslul také svojí skvělou filmovou verzí režiséra Michalise Kakojannise s Anthonym Quinnem v titulní roli (1964). Poslední pokušení zfilmoval americký režisér Martin Scorsese pod názvem Poslední pokušení Krista (1988). Již román vyvolal svým pojetím Ježíše, který měl dokonce vizi rodinného života, kontroverze a Vatikán dal dílo na index, ovšem ještě větší odpor vzbudil právě film. Román Kristus znovu ukřižovaný se stal podkladem opery Bohuslava Martinů Řecké pašije.

27. 10. 1917 tedy před 95 lety se narodil Pavel Tigrid (původním jménem P. Schönfeld; †2003), český publicis­ta a esejista. V letech 1939–1945 a 1948–1990 působil v emigraci (za války v Londý­ně, pak ve Frankfurtu, v USA, od roku 1960 v Paříži). Od roku 1952 byl programovým ředitelem Rádia Svobodná Evropa, v letech 1956–1992 redi­goval čtvrtletník pro politiku a kulturu Svědectví. V letech 1991–1992 byl poradcem prezidenta Václava Havla a v letech 1994–1996 byl ministrem kultury. Vedle rozsáhlé novinářské činnosti vydal také několik knih, většinou politologických, např. Marx na Hradčanech, Politická emigrace v atomovém věku, Dnešek je váš, zítřek je náš – Dělnické revolty v komunistických zemích. Nejznámější je beletrizované zpracování moderních českých dějin Průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu.

27. 10. 1977 tedy před 35 lety zemřel americký spisovatel James M. Cain (*1892), autor kriminálního románu Pošťák vždycky zvoní dvakrát, který byl několikrát zfilmován.

29. 10. 1882 tedy před 130 lety se narodil francouzský spisovatel Jean Giraudoux (†1944), který proslul především dramaty jako Trojská válka nebude nebo Bláznivá ze Chaillot.

29. 10. 2007 tedy před 5 lety zemřela česká spisovatelka Jarmila Loukotko­vá (*1923), autorka populárních historických románů z antického Říma (Ne­ní římského lidu, dvoudílný Spartakus, Pro koho krev, Pod maskou smích, Doma lidé umírají, Křik neviditelných pávů), ze středověké Francie (Navzdory básník zpívá o životě Françoise Villona, jehož básně také překládala, a Bůh či ďábel) i ze současnosti (Liána smrti, Vstup do ráje zakázán, Medúza, Dar jitra prvního, Odměna, Žít jednou spolu, Lhůta prošla).

30. 10. 1762 tedy před 250 lety se narodil francouzský básník André Chénier (†1794), který zemřel na popravišti za francouzské revoluce a jehož osudem se inspiroval italský skladatel Umber­to Giordano v opeře Andrea Chénier; česky vyšly výbory Sen o Heladě a Milostný deník.

Portréty archiv autora