Bilance vydávání knih v ČR za rok 2011

TIŠTĚNÉ KNIHY

Jaroslav Císař jaroslav.cisar@mlp.cz

Mnoho skutečností – především probíhající ekonomická krize a také zneklidnění z dalšího chystaného zvýšení DPH na knihy – nasvědčovalo na začátku roku 2011 tomu, že knižní produkce u nás bude minimálně stagnovat. Souhrnná reálná čísla za uplynulý rok však znamenají tak trochu šok. Bylo dosaženo rekordu v počtu vydaných titulů. Nikoli však pouze o procenta v rámci statistické chyby či výkyvu, nýbrž razantně o více než 11 %! Když se k tomu přičtou ještě údaje o významně se probouzejícím trhu s elektronickými knihami (viz Čtenář, roč. 64, 2012, č. 3, s. 90–93), je výslednicí konstatování, že rok 2011 lze z hlediska knižního trhu považovat v České republice za úspěšný. I navzdory všem steskům vydavatelů, distributorů a prodejců knih. Druhou stranu mince tohoto vývoje představují průměrné náklady vydávaných knih a ziskovost všech článků řetězce knižního trhu.

Nečekaný vývoj

Kdybyste na začátku roku 2011 chtěli ode mě nebo kohokoli jiného, kdo sleduje vývoj českého knižního trhu v delším časovém rozpětí, prognózu o vydávání knih v Česku, dal bych téměř ruku do ohně, že bude pokračovat trend posledních několika roků. Očekával jsem další, byť nevelký pokles počtu vydaných titulů neperiodických publikací. V lepším případě jeho stagnaci. Podporovaly to i obavy z dalšího plánovaného navýšení DPH, kterou jsou u nás knihy zatíženy. V rámci Evropy i v celosvětovém měřítku se tak postupně dostáváme na úroveň zemí s nejvyšším zdaněním tištěných knih. Této skutečnosti si již povšimli i v zahraničí (viz třetí část příspěvku, který vyjde v květnovém čísle Čtenáře).

V této souvislosti je ale zajímavé, že standardní DPH na e-knihy u nás zatím nikoho příliš nedráždí, i když se v zásadě jedná o stejnou kategorii kulturního produktu, pouze v jiné formě… Zdaleka už totiž neplatí ani v Evropě, že zde e-knihy nepodléhají snížené sazbě DPH. Podle aktualizovaného seznamu Mezinárodního sdružení nakladatelů (IPA) [3.] z roku 2011 jsem  takových zemí napočítal hned 15 (z toho 10 ze zemí EU), což je výrazný nárůst oproti jejich předchozímu přehledu. (Podrobnosti budou uvedeny rovněž v květnovém čísle.)

Řada knihkupců, nakladatelů a obchodníků s knihami na skutečnost snižování počtu vydávaných titulů knih v posledních letech pohlížela s realistickým uspokojením, že se situace konečně dostává do normálu, protože náš knižní trh není schopný takové množství knižní produkce vstřebat, a to i navzdory faktu, že se z celkového počtu vydaných titulů dostává na knihkupecké pulty i do běžného prodeje včetně internetu odhadem pouze polovina produkce. Zbytek tvoří tzv. šedá literatura, skripta a jiné účelové tiskoviny.

Rok se s rokem sešel a všechno je postaveno na hlavu. Dvojciferný procentuální nárůst počtu vydaných titulů tištěných knih znamená nejen rekord, ale toto tempo nárůstu je srovnatelné pouze s počátkem 90. let minulého století. To ovšem byla zcela odlišná situace, doslova revoluční doba, kdy vydavatelé doháněli mnohé z toho, co zde téměř 40 let nesmělo vycházet. Když k tomu ještě připočteme nástup elektronických knih, lze s určitou nadsázkou tvrdit, že zřejmě i u nás dochází k překračování dalšího Rubikonu. Čísla hovoří jednoznačně a celosvětové trendy neznají hranic.

Produkce tištěných knih

Po dvouletém období poklesu vydaných titulů tištěných knih došlo tedy v roce 2011 v České republice naopak k jejich výraznému nárůstu. Celkem jich vyšlo 18 985 [viz TABULKA I], což je oproti roku 2010 o 1931 titulů více. Vzhledem k přetrvávajícímu nedostatku přesných údajů od kompletní české nakladatelské špičky [viz TABULKA III] lze pouze odhadovat, nakolik s tím souvisel i nárůst celkového objemu prodeje knižní produkce. Je možné i spekulovat, že za nárůstem počtu titulů je zejména snižování průměrných nákladů na úkor bestsellerů.

Na české knižní produkci roku 2011 se podílelo celkem 1982 vydatelů, kteří uvedli na trh alespoň jeden titul. To je zhruba srovnatelné s předchozím rokem, kdy jejich počet představoval 1925 subjektů. Významnou roli hráli opět nakladatelé z hlavního města ČR. Reálný počet aktivních nakladatelů bude nejspíš opět o několik set vyšší podobně jako v předchozích letech. Vyšlo totiž i 1994 knižních titulů, které nebyly označeny identifikátory ISBN, a tak jim byly v Národní knihovně ČR přiděleny identifikátory náhradní (978-80-254 a 978-80-260). Absolutní počet i podíl knih bez čísla ISBN se v roce 2011 o něco snížil – absolutně o 467 titulů a jejich podíl na celkové titulové produkci klesl na 10,5 %; v roce 2010 tento podíl přesáhl 11 %! Ovšem i tak je objem knižních titulů vydávaných v ČR bez identifikátoru ISBN stále vysoký.

Vydávání knih je v Česku v porovnání s některými jinými státy EU stále výrazně rozloženo mezi relativně velký počet vydavatelských subjektů. Ale i zde postupně dochází ke koncentraci. Celkem 21 privátních vydavatelských do­mů [viz TABULKA II] plus 16 vydavatelů vysokých škol a státních institucí [viz TABULKA IV] připravilo na knižní trh více než stovku nových titulů. Tato necelá čtyřicítka největších vydavatelů knih podle počtu titulů tak v roce 2011 vydala téměř 40 % celkové české knižní produkce (celkem 7443, z toho 4705 privátní vydavatelé a 2738 vydavatelé vysokých škol a státních institucí).

Zhruba dalších téměř 160 vydavatelů (privátních i vysokých škol a státních institucí) můžeme považovat také za velké: téměř čtyřicítka z nich se mohla vykázat produkcí v rozmezí 50 až 99 vydaných titulů a takřka 120 připravilo 20 až 49 titulů. Přibližně 170 vydavatelů v roce 2011 vydalo 10 až 19 neperiodických publikací. I z toho je patrné, že přibližně 400 vydavatelských subjektů v ČR se podílí na rozhodujícím objemu naší knižní produkce. Zbývající většina patří pouze k malým nebo příležitostným vydavatelům. Bez ohledu na to si však Česká republika stále v poměru k počtu obyvatel drží postavení mezi špičkou zemí, jež se mohou vykázat velkou knižní produkci, a to i ve srovnání s podobně vyspělými zeměmi a početnějšími národy, jakými jsou např. Polsko nebo Španělsko (bez poboček v zemích Latinské Ame­riky).

Privátní vydavatelé

V následující tabulce jsou s výjimkou vydavatelství Academia uvedeni největší privátní vydavatelé v ČR podle počtu vydaných titulů neperio­dických publikací v minulém roce. Ty největší a nejvýznamnější subjekty si zhruba drží své pozice v objemu připravené knižní produkce. Zvláště výrazná je expanze vydavatelské skupiny Albatros Media a. s., i když samotné vydavatelství Albatros se mohlo i v předchozích letech pochlubit velkým počtem titulů. Tentokrát je produkce celé vydavatelské skupiny Albatros Media uvedena souhrnně, podobně je to­mu v případě Euromedia Group, k. s. K nejvýraznějšímu nákupu nových značek a jejich začleňování pod křídla Albatros Media došlo zvláště v období 2010–2011. Vydavatelství XYZ bylo do této skupiny začleněno teprve od října 2011, a tak ještě výrazněji neovlivnilo celkový objem produkce tohoto subjektu. Nejnovější „přírůstky“, značky Bizbooks a Edika, se projeví až ve vydavatelské bilanci Albatros Media za letošní rok. Jeho ambice jsou však velké, protože firma nejnověji oznámila i své aktivity v oblasti filmu [2.]. Zdá se, že se v českém vydavatelském prostředí objevila pořádně velká štika.

ODKAZY v tabulce:

1 Produkce Albatros Media a. s. je uvedena souhrnně. Jednotlivé značky vykazují za uplynulý rok následující bilanci: Albatros 183 titulů / CooBoo 58 / Motto 63 / Plus 41 / Computer Press 382 / XYZ (od října, resp. listopadu 2011) 33.Podle vlastní evidence vydali v tomto roce 870 titulů v češtině, 38 ve slovenštině a 39 v jiných jazycích.

2 Produkce Euromedia Group, k. s. je uvedena souhrn ně. Jednotlivé značky vykazují za uplynulý rok následující bilanci: Euromedia Group 9 titulů / Knižní klub 275 / Ikar 154 / Odeon 43. Podle vlastní evidence vydali v tomto roce 397 titulů novinek.

3 Vydavatelství drobných publikací; připravuje a tiskne je ale také na zakázku jiným soukromým vydavatelům. Byly však zaregistrovány případy, že i tyto tisky považovalo za své, tj. omylem se uvedlo jako vydavatel. Produkce tohoto vydavatele v roce 2010 činila 60 titulů.

4 Produkce za období leden–říjen 2011. Za celý rok nakladatelství pod značkou XYZ vydalo 152 knižních titulů.

Nejvyšším nárůstem produkce za uplynulý rok se tak vedle skupiny Albatros Media (ovšem to je dáno především získáním jednotlivých značek; produkce samotné značky Albatros zůstala loni zhruba na úrovni roku 2010) mohou pochlubit Triton (v roce 2010 vydal 68 titulů), Nová forma (60) nebo Alfa-Omega (6). Chtěl bych upozornit na systematickou práci vydavatelství Svojtka & Co, které v posledních letech každým rokem pravidelně o něco navyšuje svoji titulovou produkci, a tak už patří stabilně k desítce největších producentů neperiodických publikací v ČR.

Nejvýraznější pokles v roce 2011 ve srovnání s rokem předchozím z těch vydavatelů, kteří jsou zařazeni v TABULCE II, je zaznamenán u Tribunu EU (v roce 2010 vydal 280 titulů), Rebo Productions CZ (179) nebo Fragmentu (221). Ovšem to v zásadě nepředstavuje žádnou stagnaci nebo nějaké problémy, ale např. existenci dříve vydaných „silných“ titulů, které se kvůli zájmu čtenářů pouze dotiskují, a tak není bezpodmínečně nezbytné uvádět na knižní trh více nových. Jinak lze hovořit u naší nakladatelské špičky v roce 2011 v zásadě o statu quo.

Obvykle na tomto místě uvádím poznámku o přetrvávající skutečnosti, že stále nejsou k dispozici kvantitativní ukazatele o činnosti našich nakladatelů, takže není možné porovnávat, jaký mají jednotlivé vydavatelské subjekty reálný podíl na českém knižním trhu, jakého dosahují zisku, jaký je celkový objem jejich produkce apod.

Namlsán a podnícen rozhovorem s ředitelem a spolumajitelem Albatros Media Michalem Krejčím, v současnosti šéfem největší vydavatelské skupiny v České republice, který některá čísla uváděl [1.], jsem oslovil 10 vydavatelů (včet­ně Albatros Media) s prosbou o ověření a rozšíření údajů z TABULKY II a o poskytnutí některých dalších informací. Jednalo se o celkový obrat firmy za prodej knih, o dosažený zisk, celkový náklad všech vydaných titulů a uvedení tří, které měly největší náklad, event. prodej v roce 2011. Byly osloveny firmy, které se v posledních letech stabilně objevují v tabulce největších vydavatelů neperiodických publikací u nás podle počtu vydaných titulů knih.

Údaje od těch, kteří zareagovali, jsou uvedeny v TABULCE III. Reakci zástupce jednoho z oslovených nakladatelství jsem už citoval v minulé části, ale pro její nezanedbatelnou vypovídací hodnotu si ji dovoluji ocitovat znovu: „Ale bohužel je v knižním oboru nastavena běž­ná praxe tak, že se žádné údaje neuvádějí a pokud ano, tak často bývají smyšlené a zavádějící.“ Výsledek raději nekomentuji, ale chci na tomto místě vyzdvihnout ty, kteří informace ochotně poskytli, a vyslovit jim za to uznání a poděkování. Možná jsou to „první vlaštovky“, které svým příkladem přitáhnou další, až budu bilancovat výsledky knižní produkce za rok 2012.

ODKAZY v tabulce:

1 Tržby za prodej a distribuci titulů jiných nakladatelů (v mil. Kč): 614 418. Celkové tržby firmy za prodej zboží: 1 158 098 mil. Kč.

2 Průměrné ceny knih jsou výrazně nižší, než má konkurence. Prodají proto více jednotlivých výtisků knih. Celkový obrat firmy včetně neknižního sortimentu činil 500 mil. Kč.

3 Součást firmy Levné knihy; vydavatelství vydalo v roce 2011 celkem 54 titulů.

4 S prodejem titulů ostatních vydavatelů: 81 mil. Kč.

Vydavatelé vysokých škol, univerzit a ústředníchstátních institucí

Výše nákladů knižní produkce vydavatelů univerzit a vysokých škol a vydavatelských útvarů ústředních státních orgánů, která je přednost­ně určena pro potřeby daných škol a jejich studentů a také státních institucí a odborníky a specialisty, je samozřejmě nesrovnatelná s výší nákladů privátních vydavatelů. Mnohé z těchto titulů také patří do mimotržní produkce, již zmiňované tzv. šedé literatury, což jsou právě různé publikace státních orgánů, statistiky a metodické příručky a jiné účelové publikace.

I v případě vydavatelů vysokých škol, univerzit a ústředních státních institucí lze v roce 2011 hovořit o setrvalém stavu. Jejich ediční plány se řídí především potřebami daných škol, fakult a kateder. Tentokrát představuje výraz­nou výjimku Ústav zdravotnických informací a statistiky, jehož několikanásobný nárůst titulové produkce v loňském roce (v roce 2010 vydal pouze 17 publikací) zřejmě souvisí s publikováním výsledků posledního sčítání obyvatel.

Registrovaní nakladatelé

K 31. 12. 2011 bylo v ČR registrováno celkem 5167 vydavatelů knih [viz TABULKA V]; podle mezinárodní metodiky systému ISBN se žádný z evidovaných vydavatelských subjektů nevyřazuje, a tak jsou mezi nimi jak vydavatelské do­my aktivní, tak již zaniklé nebo subjekty aktivní vydavatelskou činnost v současnosti neprovozující. Tento údaj však hodnověrně vypovídá o vydavatelských aktivitách v České republice po listopadu 1989. Podle odhadu Národní agen­tury ISBN, souvisejícího s neustálou aktualizací jejích evidenčních databází, je zhruba polovina registrovaných vydavatelských subjektů aktivních. V roce 2011 svou činnost ukončilo přibližně 100 vydavatelů neperiodických publikací (od listopadu 1989 již přibližně 2500), tj. oficiálně to oznámili, a nově se zaregistrovalo 292 vydavatelských subjektů.

POUŽITÉ PRAMENY:

[1.] JŮZLOVÁ, Petra: Albatros? Nejlepší obchod mé kariéry. Rozhovor s M. Krejčím. Lidové noviny, 20. 1. 2012, s. 14.

[2.] JŮZLOVÁ, Petra: Albatros začne natáčet filmy. Lidové noviny, 20. 1. 2012, s. 13.

[3.] VAT/GST/Sales Tax Rate: Global survey on books & electronic publications. Update 2011.

Dokončení v příštím čísle: Struktura knižní produkce a překlady