Hlavní obsah stránky
ZE SVĚTA
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR
Připomenutí Matice slovenské při příležitosti 150. výročí jejího založení a ve vztahu k Slovenské národní knihovně můžeme rozebírat ze dvou hledisek. Jak Matice slovenská podnítila vznik a profilování Slovenské národní knihovny a čím SNK přispěla k obnovení členské základny Matice slovenské v letech 1968 a 1989. SNK se nemůže nehlásit k dějinám jubilující Matice slovenské, protože ji provázelo i úsilí o národní knihovnu. Ta se stará o stejné duchovní a kulturní dědictví, které má rozvíjet Matice slovenská. SNK spravuje knihovní sbírky a Matice slovenská spojuje a podněcuje členskou základnu kulturními aktivitami a zkoumá a zveřejňuje domácí tvorbu a poznávání slovenských dějin. V rámci Národních matičních slavností, které se konaly v srpnu letošního roku v Martine, otevřeli v Literárním muzeu Slovenské národní knihovny výstavu Matice v národě/národ v Maticis podtitulem Matice slovenská 1863–2013. Výstavní projekt představuje historii první celonárodní kulturní instituce Slováků, prezentuje její vydavatelskou, kulturní, uměleckou, vědeckou, galerijní a sbírkovou činnost, peripetie matičních osudů po druhé světové válce až po současné snahy o probuzení lhostejnosti Slováků a získání důvěry národa. Výstava byla připravena ke zmíněnému výročí Matice slovenské a 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu.
(Knižnica 9/2013, s. 48–50)
K významnému jubileu jednoho z nejdůležitějších německých hudebních skladatelů uspořádala Bavorská státní knihovna výstavu s názvem Richard Wagner – Čas v Mnichově (1864–1865). Připravil ji vedoucí hudebního oddělení Reiner Naegele, který zkoumal Wagnera i jako neúnavného a nenasytného čtenáře. Z Wagnerových dopisů vyplynulo, že byl velmi vášnivý čtenář, každý den přečetl v průměru 80 stran a své nevlastní sestře napsal: „Kniha je ušlechtilý a nejcennější přítel jakého člověk může mít.“ Naegele zkoumal Wagnerovy poznámky, korespondenci a další životopisné materiály, které otevřeně dokumentují skladatelovu lásku ke knihám. Wagnerův literární vkus byl pozoruhodný, což se dovídáme především z jeho drážďanské knihovny, kterou zanechal Wagnerův bratr jako náhradu dluhu. I pouhé dva roky, které žil Wagner v Mnichově, jsou dokumentovány na výstavě řadou zajímavých exponátů ze sbírek Bavorské státní knihovny – originální partitury, nejdůležitější osobní dopisy, návštěvníci mají k dispozici audioprůvodce s řadou hudebních ukázek ze skladatelovy tvorby a je zde i vytvořen speciální čtenářský koutek, kde jsou vystaveny umělcovy brýle na čtení. Výstavu provázely i další akce – Společnost pro bavorské dějiny hudby a Ústav pro hudební vědu Univerzity v Mnichově uspořádaly interdisciplinární sympozium Richard Wagner v Mnichově – 200. výročí narození.
(Bibliotheks Magazin 2/2013, s. 32–36)
Od konce 19. století působily na knihovnickou praxi bývalých britských kolonií a dominií vnější vlivy ze dvou odlišných kulturních oblastí – ze Spojeného království (UK) a Spojených států amerických (USA). Současnou knihovnickou praxi v těchto koloniích tvoří dva vzájemně si konkurující a protichůdné modely, které se odráží primárně v oblasti vzdělávání knihovníků. Spolupráce knihoven bývalých kolonií ovšem s sebou přináší sbližování těchto dvou vlivů a přetváření stávajících odborných agend, které dotvářejí vzdělávací model pro knihovnictví společný v řadě zemí Commonwealthu. Britský model vzdělávání v průběhu 19. a 20. století preferoval vzdělávání na pracovišti ve spojení s praxí a závěrečné zkoušky zaměřené na všeobecné i odborné znalosti a dovednosti stanovené Knihovnickou asociací Spojeného království. Vzdělávání v amerických veřejných knihovnách bylo velmi propojené s širšími sociálními a politickými programy díky filantropům, jako byl Andrew Carnegie. Ve Spojených státech je vzdělávání pro knihovníky pouze v akademické sféře – první uznaný titul je magisterský a pro vstup do knihovnických škol se vyžadují čtyři roky bakalářského studia. Koncepce knihovnického vzdělávání založená na postgraduálním studiu preferovaná britskými knihovníky ve většině britských kolonií převažuje a americká praxe byla považována za nevhodnou pro místní potřeby a podmínky. Přes silný britský vliv běží paralelně v mnoha britských koloniích i americký model knihovnického vzdělávání. Průzkum proběhl v Austrálii, Jamaice, Nigérii a Pákistánu a tyto země budou dále připravovat své knihovnické vzdělávání na základě potřeb místní knihovnické komunity.
(IFLA Journal 2/2013, s. 121–135)
Ve spolupráci s architekty plánuje město Stockholm v současné době rekonstrukce řady knihoven v předměstských částech a projekty jsou zaměřeny především na uspokojení uživatelských potřeb návštěvníků. Celkem bude rekonstruováno devět knihoven, zvětší se jejich prostor a knihovny budou rozvíjet plány a projekty s ohledem na demografický vývoj svých uživatelů. Při sestavování plánů činnosti budou spolupracovat s návštěvníky a reagovat na jejich aktuální potřeby. Knihovníci si musí klást otázku, které uživatelské skupiny chtějí přilákat do knihoven a co je třeba k dosažení tohoto cíle. Vize sítě stockholmských knihoven jsou knihovny v pohybu, knihovny, které se neustále mění vzhledem k potřebám své komunity, jsou uživatelsky přívětivé a ekonomicky efektivní. Chtějí být místem pro každodenní setkávání místní komunity, místem vzdělávání a propagace čtení. Švédské knihovny jsou velmi progresivní a vidí spoustu možností v přechodu k digitalizaci. Situace půjčování e-médií v knihovnách je komplikovaná ve vztahu ke komerčním vydavatelům a je těžké najít řešení výhodné pro obě strany. Stockholmské knihovny se snaží o zpřístupnění digitálních specializovaných knihoven pro své uživatele i v rekonstruovaných knihovnách.
(Scandinavian Library Quarterly, Vol. 46, No 2/2013, s. 15–17)
Připravil ROMAN GIEBISCH