Co se nejvíc půjčuje ve veřejných knihovnách (1)

Vít Richter ve svém článku vychází z údajů, které Národní knihovna ČR po dohodě s DILIA shromaž­ďuje jako vzorek dat o výpůjčkách z 28 veřejných knihoven. Tato data se shromažďují podle ISBN. Ve svém příspěvku se autor zabývá nesnázemi s evidencí výpůjček za pomocí ISBN. Nelze například evidovat výpůjčky u titulů, které ISBN nemají, což se v ČR týká zejména knižní produkce vydané před rokem 1989 aj. Příspěvek se dále věnuje původní jazykové skladbě výpůjček. Poslední část článku analyzuje výpůjčky z hlediska vydavatelů.

„Níže uvedené přehledy vycházejí z dat, která byla shromážděna za rok 2012. V tomto roce se ve všech veřejných knihovnách uskutečnilo celkem 43,5 mil. absenčních výpůjček. Předmětem analýzy bylo téměř 2,7 mil. absenčních výpůjček (bez prolongací a evidovaných prezenčních výpůjček), které se uskutečnily z 30 014 různých titulů.“

(Biblio: časopis pro čtenářskou veřejnost – o knihách ze všech stran, 26. 9. 2013, 1[6], s. 10–12)

Zapojte dobrovolníky

Zuzana Čermáková ze Severočeské vědecké knihovny popisuje zkušenosti z programu Mládež v akci. Severočeská vědecká knihovna se rozhodla zapojit do Evropské dobrovolné služby (EDS), do které se mohou zapojit mladí lidé od 18 do 30 let včetně lidí s omezenými příležitostmi. Více je obsaženo v Průvodci programem Mládež v akci (www.mladezvakci.cz). Po úspěšném absolvování celého akreditačního procesu nastává proces výběru dobrovolníka. Na závěr pobytu dobrovolníka je nutno zhodnotit jeho působení v instituci.

„Konkrétnější zamyšlení je nutné v průběhu výběru. Samozřejmě nemůžeme od dobrovolníka chtít, aby měl zkušenosti s prací v knihovně. Pokud se nám někdo takový ozve a zaujme nás, je to nepochybně výhoda. Nemusí tomu tak být vždy. V požadavcích EDS projektů je, aby dobrovolník měl během pobytu mentora.“

(Veřejná správa, 2013, 24[14], s. 23. ISSN 1213-6581)

Vstřícně k uživatelům

Helena Hubatková Selucká se ve svém příspěvku zabývá tím, co knihovny dělají pro uživatele se specifickými potřebami. Svaz knihovníků a informačních pracovníků založil v roce 2011 Sekci služeb osobám se specifickými potřebami. V rámci této sekce vznikl standard Handicap Friendly, který obsahuje doporučení, obecné požadavky, technické a materiální podmínky apod. Knihovna, která chce získat toto označení, musí zlepšit svoje služby. Například v oblasti vzdáleného přístupu, vyškoleného personálu, speciálního fondu, požadavků na nákup či zprostředkování dokumentů, webových stránek aj.

„Každá knihovna, která chce získat označení Handicap Friendly a zlepšit své služby pro osoby se specifickými potřebami (a teď nutno vzít v potaz, že kombinace zrakového, sluchového, mentálního a tělesného znevýhodnění je typická pro seniora a že osoba s tělesným znevýhodněním může být vozíčkář, ale i člověk o berlích, přeneseně i matka s kočárkem), by se měla podívat na svůj prostor, služby a webovou prezentaci prostřednictvím svých uživatelů.“

(Veřejná správa, 2013, 24[14], s. 18–20. ISSN 1213-6581)

Nová Základní pravidla pro zpracování archiválií

Michal Wanner přibližuje ve svém příspěvku nová Základní pravidla pro zpracování archiválií, která v České republice vyšla po více než 150 letech a budou se týkat nově zpracovaných archiválií. Popisuje historii, vývoj, vznik a cíle těchto pravidel. Nová Základní pravidla také reagují na vznik nového typu archiválií, jež nelze tradičně zpracovávat (např. dokumenty v digitální podobě). Plná implementace pravidel závisí na vývoji a úpravě archivních softwarových systémů.

„V průběhu práce na nových Základních pravidlech se ukázala nutnost vytvářet spolu s nimi věcný základ nové legislativy a nástroje k jejich implementaci. Tato skutečnost se odrazila v novele archivního zákona, která vstoupila v platnost v roce 2012.“

(Veřejná správa, 2013, 24[16], s. 16–17. ISSN 1213-6581)

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ