DAGMAR HOLUBCOVÁ holubcova@mksokolov.cz

Pravidelně jsem v kontaktu se Čtenářem i čtenářem. A obojí je inspirativní a k užitku. Obsah Čtenáře znáte, ale naplňuje vás také setkání se čtenáři?

Nemyslím tím to, že striktně vykonáváte práci obsaženou v pracovní náplni a pak vás obohatí :-) mzda. Mám na mysli poklady, kterými jsou sami čtenáři. Uvědomuji si, že i nepříjemný a konfliktní návštěvník knihovny může být přínosem. Posilujete tak při setkání s ním trpělivost, asertivitu a děkujete rodičům za dobré vychování, kte­ré brání říci mu nahlas, že vám hnul žlučí. Pokud takového nemáte, gratuluji a přeji k ukázkové sestavě vaší čtenářské základny.

Mí čtenáři jsou obého ražení. Už vím, kdo přijde do knihovny vždy dobře naladěný a kdo je perma­nentně zamračený. Mnohé poznám podle chůze a někteří chodí zásadně deset až čtyři minuty před zavíračkou. Vím, kdo si co půjčuje a přibliž­ně kolik kusů, téměř všichni mají v čítárně „svá“ místa a nesednou si jinam. Přesně vím, který počítač kdo obsadí a kdo bude také něco tisknout. Jsou i tací, kteří si hlídají „své“ knihovníky a mají přehled o jejich směnách a dovolených. Dokonce se neváhají zeptat.

Dostala jsem již kytičku, blumy, spoustu recep­tů i návodů na pletení a některé čtenářky mi chodí ukazovat i výsledky své ruční práce. Znám z vyprávění děti, vnuky a další příbuzné, vím, kdo z nich je šikovný a která vnučka je podle mínění babičky lempl. Někteří dobrodinci mi hlásí i pohyb mého syna po městě, jiní zase, kde je jaká slevo­vá akce, kde otevřeli novou pekárnu, kam je dobré jít na večeři a které restauraci je radno se vyhnout. Nastudovala jsem si základy některých chorob a například k tématu cukrovka, epilepsie, štítná žláza, klouby nebo zubní náhrada mohu položit i doplňující dotaz a vypadat tak velmi zasvěceně. Hodí se mi i kynologické zaměření mé rodiny a znalosti psích plemen, nemocí i úskalí výcviku jsou v knihovně na místě. Mým šálkem čaje je česká historie a i na toto téma mohu, někdy i téměř odborně, se čtenářem pohovořit. Pokud se objeví nový, hovoru chtivý čtenář a „jeho téma“ mě doposud míjelo, považuji téměř za svou povinnost se na příště připravit. On mě zcela jistě vyzkouší. Minimálně prověří mou paměť. Mé vzdělávání je tak permanentní, obory však beru napříč spektrem.

Nevím, jak je to u vás, ale u nás bývají častými a hojnými návštěvníky knihovny převážně v zimních měsících lidé bez domova. Jsou to velmi vzdělaní lidé. Stále studují a mají mimořádný přehled informací z Katky, Střelecké revue, dTestu, Blesku a i jiné časopisy mají pročtené od A do Z. Chodí k nám i jeden cestovatel, který ten atlas světa už musí umět zpaměti. Ovšem zajímavé je, že má stále otevřeno na Austrálii a Oceánii.

Svou práci vykonávám částečně také po pracovní době. Čtenáři se na mě culí na ulici a protože „se známe“, ptají se mě na různé autobusové spoje, otevírací dobu úřadů, na můj nákup v tašce, co budu vařit a jestli mi není horko. Také vyžadují informace o knize nebo periodiku na nezvyklých místech, například na zastávce MHD nebo v čekárně u lékaře a někteří chtějí i rezervaci.

S lítostí myslím na kolegyně a kolegy, kteří byť v knihovně, jsou zavřeni v zázemí a nemají kontakt s těmi, již knihovnu dělají knihovnou. Se čte­náři. Přicházejí o hodně.