„Je potřeba čas na vývoj a řada vstřícných jednání mezi knihovnami a nakladateli...“

Pane kolego, jak vnímáte současnou situaci automatizace knihovnictví v České republice a v kontextu celkového vývoje ve světě? Dají se charakterizovat nějaké klíčové trendy, které se v použití technologií v knihovnictví objevují?

Jako klíčové trendy v oblasti technologií v knihovnictví vnímám discovery systémy, které nahrazu­jí federativní vyhledávače; systémy pro dlouho­do­bou ochranu dokumentů v digitálních repozitářích, rozšiřování nabídky cloudových nástrojů pro knihovny, systémy pro zpřístupňování elektronických knih a časopisů a optimalizace rozhraní služeb v knihovnách pro tablety a chytré telefony. V České republice jsme v kontaktu se zeměmi, kde jsou v nasazování nových technologií nejdále. Například v systému jednotného přihlášení patří Česká republika díky federaci eduID.cz provozované CESNET mezi absolutní špičku.

Mohl byste pro čtenáře ne-techniky trochu osvětlit pojmy discovery systém, federativní vyhledávač a federace v kontextu jednotného přihlašování? Všichni je slýcháme stále častěji, ale ze zkušenosti vím, že ne každý ví, co si pod nimi představit…

V krátkosti to zkusím osvětlit: Discovery systém je knihovní systém, který využívá jeden nebo více indexů s informacemi k plným textům, abstraktům a záznamům v mnoha článkových databázích, digitálních repozitářích nebo katalozích knihoven. Dotaz uživatele vyhodnocuje vůči inde­xu. Vyhodnocení dotazu je v řádech desetin sekund. Federativní vyhledáváč je knihovní systém, který dotaz uživatele přeposílá na systémy pohánějící článkové databáze, digitální repozitáře ne­bo katalogy knihoven a výsledky slučuje. Vyhodnocení dotazu se pohybuje v řádech jednotek až desítek sekund. Příkladem discovery systémů jsou Ex Libris Primo, Proquest Summon, EBSCO Discovery System, Suweco Naviga nebo Google Scholar. Příkladem federativních vyhledávačů jsou Proquest 360 Search nebo Ex Libris MetaLib.

Federace identit sdružuje organizace „mající uživatele“ s organizacemi, které pro uživatele nabízejí v prostředí internetu služby. V rámci federace jsou definována pravidla pro standardizované jednotné přihlašování uživatelů ke službám a také běží služby, které jsou pro jednotné při­hlašování potřebné. Příkladem federace identit je Česká akademická federace identit eduID.cz. Členy eduID.cz jsou české univerzity, ústavy Akademie věd, knihovny a organizace jako ebra­ry, Elesevier, Thomson Reuters, Ovid, Cambridge University Press, Nature Publishing Group, Wiley poskytující přístupy k elektronickým knihám, časopisům, e-learningovým kurzům, videokonferencím, datovým úložištím a mnoha dalším službám.

Vím, že se dlouhodobě zajímáte o e-knihy, o kterých se v českých knihovnických kruzích hodně mluví. Mám dojem, že jste v otázce jejich zpřístupnění v českých knihovnách spíše optimista – jaké vidíte perspektivní řešení a co mu musí předcházet?

Pro zpřístupnění elektronických knih v knihovnách nemáme zatím pro e-knihy v českém jazyce tak pokročilé systémy, jaké mohou využít knihov­ny s fondem e-knih v německém nebo v anglickém jazyce. Nicméně již nyní je knihovnám k dispozici cloudový systém ebrary DASH!, v rámci kterého mohou knihovny svým čtenářům nabídnout vypůjčování českých e-knih nebo e-časopisů. Knihovna si pro vypůjčování e-knih pomocí ebrary DASH! musí licencovat e-knihy u nakladatele, pracuje se zde s formátem PDF a se zabezpečením Adobe DRM. Vzorovou licenční smlouvu mezi knihovnou a nakladatelem připravila a nabí-zí všem knihovnám zdarma Národní technická knihovna. Mezi nakladatelství, která knihovnám poskytují e-knihy nebo e-časopisy k vypůjčování v rámci ebrary DASH!, patří Sedmá generace, Vydavatelství VŠCHT nebo Zlatý řez.

Dalším systémem, který umožňuje vypůjčování českých e-knih, je FlexiBooks provozovaný Nakladatelstvím Fraus. FlexiBooks nyní dobře funguje jako internetové knihkupectví e-knih a privátní internetová knihovna. Funkcionalita vypůjčování e-knih prostřednictvím knihoven je zatím syrová.

Některé akademické knihovny včetně mé domovské Univerzity Karlovy v Praze úspěšně zpří­stupňují několik českých e-knih na platformě eReading.cz. Přihlášení uživatelů zde funguje prostřednictvím zmíněné federace eduID.cz. V několika knihovnách je využíván systém E-knihy do každé knihovny provozovaný Městskou knihovnou v Praze, který nabízí terminálové zpřístupnění českých e-knih v knihovnách.

Na systémech s pokročilými funkcemi pro vypůjčování českých e-knih v knihovnách dále pracují BookJet, Knihojed nebo Publero, Wooky.

To jsou systémy, které vidím jako perspektivní pro české knihovny. Než bude možné jejich prostřednictvím nabídnout čtenářům komfortní vypůjčování, je potřeba čas na vývoj a řada vstřícných jednání mezi knihovnami a nakladateli.

Jaké hlavní rozdíly v oblasti e-knih vidíte me­zi akademickou sférou a veřejnými knihovnami?

V akademických knihovnách již běží vypůjčování značného množství e-knih v anglickém jazyce na mnoha platformách, na kterých jsou e-knihy v angličtině celosvětově nabízeny. Ve veřejných knihovnách je zájem především o české e-knihy. Co vím, tak nejzajímavější nabídku českých e-knih nabízí svým čtenářům Národní technická knihovna na platformě ebrary DASH!. Inspirativní jsou také služby knihovny Goethe institutu v Pra­ze, která svým čtenářům nabízí vypůjčování e-knih v němčině na platformě DiViBib Onleihe.

Je podle Vás reálné nějaké „decentralizované řešení“, které by mohlo například znamenat uzavírání mnoha smluv každé knihovny s x nakladateli, neřkuli autory? V nejhorším případě dokonce na každou knihu? Bude to v silách akvizitérů?

Nákupy od mnoha poskytovatelů, agregátorů i pří­mo vydavatelů jsou běžné u elektronických časopisů. V akademických knihovnách elektronické časopisy již před několika lety začaly do­minovat nad časopisy tištěnými. Akvizitéři s tím nemají žádný problém, soutěž poskytovatelů přináší zdravé ekonomické prostředí a podporuje rozvoj služeb, které jsou k časopisům nabízeny. Obdobně vzniká zdravé prostředí s několika dodavateli soutěžícími o dodávání elektronických knih pro vypůjčování v knihovnách.

Je reálné vybudovat něco jako Onleihe či platformu à la Overdrive? Pokud ano, kdo a za jaké peníze by to mohl/měl udělat? Nebo máme šanci, že na český trh vstoupí někdo z těchto velkých hráčů?

Onleihe a Overdrive na český trh v dohledné době s českými e-knihami nevstoupí, řekl bych. Pro tyto dva poskytovatele působící i na českém trhu s e-knihami v němčině a v angličtině nebude přidání e-knih v češtině do nabídky zajímavé. Nicméně z globálních poskytovatelů to podle mého názoru budou EBSCO a Proquest, kdo v blízké době k e-knihám v angličtině nabídne českým knihovnám také e-knihy v češtině.

Vybudovat platformu typu Onleihe, Overdrive, ebrary, EBSCOhost či Safari Books Online je pro české firmy reálné, jak ukazují Nakladatelství Fraus, eReading nebo BookJet, Publero, Knihojed. Vývoji mohou pomoci knihovny, které se firmám přihlásí jako vývojoví partneři.

V listopadu letošního roku se v Národní knihov­ně uskuteční seminář s představením současné nabídky e-knih v češtině pro knihovny. Kolegové z knihoven zde budou mít výbornou příležitost seznámit se s aktuální nabídkou a ti s duší inováto­rů si budou moci vybrat svého vývojového partnera.

Jste Vy sám aktivním čtenářem e-knih? Jakých? Jak – na jakém zařízení – je čtete? Máte dojem, že e-inkové čtečky se stanou slepým ramenem HW vývoje a tablety je zcela vytlačí, nebo budou tiše existovat jako víceméně jednoúčelová zřízení pro specifickou cílovou skupi­nu?

V elektronické verzi čtu většinu knih a časopisů, které mě zajímají. Od odborných textů po beletrii, fantasy. Kromě e-knížek v češtině čtu e-knihy v angličtině, kterých je u Kobo, Amazon, Apple ne­bo Google obrovská nabídka. Nabídka e-knih v češtině se v internetových knihkupectvích Kosmas, Palmknihy, Wooky, eReading, … velmi rychle rozšiřuje, v současné době počet pro mě zajímavých titulů výrazně převyšuje moje časové možnosti na čtení.

Beletrii si nejraději čtu na e-inkové čtečce. Myslím si, že čtečky s e-ink nebo v blízké budoucnosti s pokročilejším Mirasol displejem budou mít své místo jako oblíbené zařízení pro čtení e-knih vedle tabletů s displeji IPS nebo OLED.

Čtete i papírové knihy, máte je rád?

Knížky mám rád ve všech formách, tištěné i elektronické :-).

Pokud vím, zajímáte se o mobilní aplikace a zařízení, jak podle Vás mění nebo posouvají knihovní sféru?

Tablety, chytré telefony a čtečky s elektronickým inkoustem nebo Mirasol displeji jsou zásadní technologie, které v knihovnách umožňují rozvoj služeb směrem k elektronickým knihám a časopisům.

Co Vám vytane na mysli, když se řekne Centrální portál českých knihoven? Je to podle Vás správná věc a může se podařit?

Centrální portál českých knihoven (CPK) je projekt, který navazuje na projekty Souborný katalog České republiky (SK) a Jednotná informační brána (JIB). CPK se snaží přinést do českých knihoven nové technologie potřebné pro zvyšování atraktivity služeb knihoven u čtenářů. CPK klade důraz na pokročilejší discovery systém namís­to těžkopádnějšího federativního vyhledávače, přiná­ší on-line platby, on-line registrace čtenářů, možnost přihlášení jedním účtem ve všech knihov­nách zapojených v CPK, potenciálně až ve všech knihovnách v síti knihoven ČR.

CPK navazuje na oblíbené služby JIB a prostřed­nictvím diskusí vedoucích projektu CPK s kolegy ze všech knihoven a s kolegy z IT oddělení v knihovnách přináší pokročilejší služby založené na nových technologiích. Zastřešení základních služeb knihoven v knihovní síti v ČR – vyhledání dokumentu a jeho vypůjčení/zpřístupnění – se mi líbi­lo od doby SK přes JIB a jsem rád, že je rozvíjeno v rámci CPK.

Projekt CPK má velmi dobré šance uspět díky zkušenosti a profesionalitě organizátorů, díky silné ideji jednotného zpřístupnění dokumentů čtenářům v síti knihoven v České republice v prostředí webu a díky technologiím, které jsou pro realizaci myšlenky k dispozici. Některé části oprav­du ambiciózního projektu bude schůdnější realizovat, jiné části budou obtížnější. Možnost přihlášení jedním účtem, on-platby, on-line registrace by měly patřit mezi části schůdnější. Výběr vho­d­ného discovery systému, jeho zdařilou imple­men­taci, koordinaci akvizice elektronických zdrojů napříč celou sítí knihoven vidím jako ty náročnější části. Určitě nebude jednoduché zajištění dostatečného financování provozu CPK, co se výše i stability týče. Klíčové také bude, aby nedocházelo k politickým nekompetentním zásahům do projektu a aby se podařilo sestavit kvalitní tým podpory CPK.

Děkuji za odpovědi.

Ptal se JAN KAŇKA

Foto archiv autora