Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Nejstarší nástroj k benchmarkingovému srovnává­ní knihoven BIX vyvinula v roce 1999 Bertelsmannova nadace a Německá asociace knihoven. Každý rok se do něj zapojí asi 250 knihoven, které mohou poměřovat své služby a výsledky činnosti. BIX slouží jako nástroj pro manažerské rozhodování, přispívá ke zvýšení výkonu a prospěch z něj mají především uživatelé knihoven. BIX srovnává 25 úda­jů vypočtených z různých ukazatelů čtyř hlavních okruhů. Projekt řídí tým odborníků z oblasti statistiky a měření výkonnosti a vybraní zástupci knihoven. Některé ukazatele zůstávají stejné, ovšem ně­kte­ré se časem mění. Srovnávají se odděleně ve­­řejné a akademické knihovny. Například ukazatel, který měří a srovnává virtuální návštěvy knihoven, byl vytvořen ve spolupráci s Hochschule der Medien Stuttgart. Údaje o statistikách německých knihoven jsou od roku 2012 dostupné všem, ale pokud chce­te smysluplně využít databáze BIX ke srovnání svých ukazatelů s jinými knihovnami, je nutné se spojit s týmem odborníků. Výsledky BIX se zveřejňují každý rok a v roce 2012 vyšlo dokonce zvláštní vydání časopisu BIT Online věnované této problematice. Knihovny využívají výsledků nejen k externí komunikaci, ale primárně ke zlepšení své činnosti. Podrobné informace o metodice BIX jsou v němčině i angličtině na stránkách projektu www.bix-bibliotheksindex.de.

(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen, Jg. 6, Nr. 1/ März 2013, s. 42–44)

Norské veřejné knihovny v Oslu, Bergenu, Trondheimu, Stavangeru a Kristiansandu spolupracují na tříletém projektu Desire to read, language and ICT, který se orientuje na přistěhovalce. Projekt byl zahájen na podzim roku 2011 a je zaměřen na rozvoj čtenářských a jazykových dovedností. Knihovny spo­lupracují s oficiálním Norským programem jazykové výuky pro přistěhovalce a formou výletů, exkurzí, promítáním filmů apod. podněcují touhu číst, která vede k podpoře jazykových dovedností. Výuka jazy­ků probíhá přímo v knihovnách, kde se přistěhovalci seznamují se všemi službami knihoven a tímto nenásilným způsobem se pro ně knihovny stanou vel­mi důležitým místem. Výuka imigrantů je pochopitelně velmi přínosná i pro zaměstnance knihoven, kteří se tak seznámí s jinými kulturami. Knihovny fungují v přistěhovaleckých komunitách jako místa setkávání, vytvářejí se zde sociální sítě. Veřejná knihovna v Kristiansandu byla lídrem celého projektu zapojení knihoven do spolupráce s imigranty. Každý týden se v knihovně scházejí senioři dobrovolníci, kteří učí mladé imigranty norštinu. Dochází tak k oboustrannému obohacování napříč různými kulturami a generacemi, vznikají i mnohá blízká přátelství. Norská agentura pro celoživotní učení VOX chce shrnout výsledky projektu a vzniklé metody práce s imigranty využít k rozvoji knihovnických služeb, které se přizpůsobí multikulturní společnosti současného Norska.

(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 45, No. 3/2012, s. 19–21)

Okresní knihovna Davida Gutgesela v Bardějově na Slovensku byla komunitní dávno předtím, než se začal tento termín masově používat. První výraz­nější komunitou, která se v knihovně začala scházet, byli mladí začínající literáti. Připravovali zde literární večery a podporovali všechny, kteří měli zájem o psaní. Další skupinou byli lidé se zrakovým postižením, pro které je knihovna místem setkávání a relaxování. Poskytuje jim zvukové knihy a organizuje dokonce ukázky práce vodících psů. Knihovnu také rádi navštěvují lidé s mentálním postižením, hlavně handicapované děti si rády hrají se zdravými dětmi. Starší mají zájem o internet a kulturní akce knihov­ny. Velmi zajímavou komunitou jsou turisté a zájem­ci o turistiku. Klub slovenských turistů je velmi aktiv­ní a jeho členové rádi prezentují své zážitky i v knihovnách. Spolupráce je oboustranně výhodná, turisté získávají prostor k setkávání a knihovna má dostatek atraktivních přednášek zdarma. Do knihovny tak zavítají lidé, kteří sem předtím nechodili, na setkáních dochází k propojování generací, posluchači prostřednictvím přednášek mohou navštívit místa, kam by se nikdy nepodívali, a tak se přednášky o cestování staly velmi navštěvovanými.

(Knižnica – Ročník 14, číslo 2/2013, s. 31–32)