LUBOŠ ANTONÍN, Oddělení zámeckých knihoven KNM

Oddělení zámeckých knihoven Knihovny Národního muzea eviduje přes tři sta padesát zámeckých knihoven na území ČR. Některé z nich jsou pouhými torzy, která čítají pár desítek svazků, jiné jich mají desetitisíce. Zásluhou dr. Bohumíra Lifky se podařilo v neklidných padesátých letech minulého století zachránit historická jádra těchto knihoven, a tím položit základ ke studiu dějin knižních sbírek aristokracie na našem území. Desetiletí trpělivého průzkumu těchto knihoven nám umožňuje nahlédnout na úroveň vzdělání a zájmy aristokracie, která byla vedle církevních řádů hlavním nositelem „vysoké“ kultury a vzdělanosti v zemi. Šlechtické knihovny, z nichž ty největší mají tzv. encyklopedický charakter, nesloužily pouze svým majitelům, ale byly otevřeny i prominentním badatelům a vzdělanému vrchnostenskému úřednictvu. Jednalo se tedy sice o knihovny soukromé, ale přístupné vybrané vrstvě inteligence.

V zámecké knihovně Staré Sedliště se nalézá soubor amatérsky provedených perokreseb Johanna Nepomuka Felbingera. Mezi množstvím kresbiček různých žánrů objevíme čtrnáct vyobrazení Mariánských Lázní, která zachycují nejstarší lázeňské budovy z roku 1790 či dřevěné boudy označené jako divadlo z roku 1820, řadu staveb a stavbiček, které buď zcela zanikly, nebo změnily podobu pozdějšími přestavbami. (Obrazová příloha viz 3. str. obálky tištěného Čtenáře.) Vedle Mariánských Lázní jsou na kresbách dokumentovány také dobové podoby kláštera v Teplé, radnice v Lokti, pomníku Bedřicha III. Pruského v Teplicích, lovecká chata v Kynžvartě, pohled na Trosky, parník Čechie plující pod mělnickým zámkem a most císaře Ferdinanda v Berouně.

Autor kreseb Johann Nepomuk Felbinger (1768–1855) byl účetním kláštera v Teplé, v jehož službách strávil 37 let. Premonstráti z tohoto kláštera se rozhodujícím způsobem zasloužili o vznik a budování později světově proslulých lázní a Felbinger, který se ve zralém věku stává váženým mariánskolázeňským občanem, byl svědkem proměny bažinatého pralesa ve město parků, lázeňských pavilonů a kolonád.

Zámecká knihovna Staré Sedliště, jejíž součástí uváděný rukopis je, pochází ze zámku, který stával na Tachovsku a který byl zlikvidován v souvislosti s plánovanou výstavbou vodní zásobárny pro jadernou elektrárnu v Temelíně. V 19. století zámek patřil nobilitované měšťanské rodině ze Sokolova,  Heidlerům z Heilbornu. Nejznámější z jejích příslušníků Karel Josef Heidler (1792–1866) vystudoval medicínu na pražské univerzitě a působil jako lázeňský lékař v Mariánských Lázních. Stal se jedním ze zakladatelů mariánskolázeňské balneologické tradice a povznesl tamní lázeňství na evropskou úroveň, léčil i Johanna Wolfganga Goetha. Publikoval ve francouzštině a němčině řadu balneologických studií, popisů a rozborů minerálních pramenů severozápadních Čech a jejich léčebných účinků. Konvolut kresbiček patrně posloužil Heidlerovi při psaní jeho vlastních knih o Mariánských Lázních, původně je ale jejich autor Johann Nepomuk Felbinger mohl zamýšlet jako obrazový doprovod ke vlastní Kronice Mariánských Lázní, zachycující období let 1786–1855. Rukopis této velmi cenné kroniky se složitými cestami dostal do sbírek muzea v Chebu a jeho edici, doplněnou českým překladem a odborně komentovanými obrázky Felbingerova skicáře ze Starého Sedliště, vydalo v roce 2008 Městské muzeum Mariánské Lázně.