Hlavní obsah stránky
LITERÁRNÍ VÝROČÍ
BŘEZEN
Před 140 lety, 26. 3. 1874, se narodil jeden z největších amerických básníků Robert Frost (†1963), nositel čtyř Pulitzerových cen; česky vyšly výbory Hvězda v kamenném člunu, Na sever od Bostonu a Cesta, jíž jsem nešel. Mezi americkými modernisty byl solitérem, jako básník byl především lyrikem drsného přírodního světa a lidského života na pozadí nespoutané přírody.
Před 100 lety, 28. 3. 1914, se narodil český spisovatel Bohumil Hrabal (†1997). Pocházel z Brna–Židenic, dětství prožil v Nymburku, po maturitě na reálném gymnáziu studoval práva na Univerzitě Karlově v Praze, přičemž navštěvoval i přednášky z dějin literatury, umění a filozofie. Kvůli uzavření vysokých škol za okupace mohl studia dokončit až v roce 1946. Už za války a pak po ní vystřídal různá zaměstnání (železniční dělník, výpravčí v Kostomlatech, pojišťovací agent, obchodní cestující, brigádník v kladenských ocelárnách, balič starého papíru ve sběrných surovinách, kulisák), což se odráželo v jeho literární tvorbě. Velkou část života prožil v pražské Libni v ulici Na hrázi („Na hrázi věčnosti“, jak říkal; jeho dům už zde ale bohužel nestojí, nicméně spisovatele tu připomíná „Hrabalova zeď“) a na chatě v Kersku. Oficiálně začal publikovat až v roce 1963, kdy vyšla sbírka povídek Perlička na dně – do té doby vyšlo něco málo jen bibliofilsky a původně připravená prvotina Skřivánci na niti nakonec v roce 1959 vyjít nemohla. V roce 1964 následovala další povídková sbírka Pábitelé a novely Ostře sledované vlaky a Taneční hodiny pro starší a pokročilé, v roce 1965 sbírka Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet. Hrabal se stal okamžitě domácí literární „hvězdou“ první velikosti, když upoutal svým originálním, nezvyklým stylem. Jeho knihy dosáhly velkých nákladů a velmi brzy si jich všimli i filmaři; zejména Menzelova skvělá adaptace Ostře sledovaných vlaků (1966) dosáhla i mezinárodního věhlasu a získala Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Menzel pak v roce 1969 natočil podle povídek i film nazvaný Skřivánci na niti, ten však již nemohl být uveden, putoval rovnou do trezoru a premiéry se dočkal až v roce 1990 (a získal Zlatého medvěda na festivalu v Berlíně). Po roce 1970 nesměl Hrabal několik let oficiálně publikovat, což se změnilo až v roce 1975, kdy v časopise Tvorba otiskl sebekritické vyjádření. I pak však mohl publikovat jen některá díla a pod dohledem cenzury. Jeho publikační činnost se rozkročila do všech tří oblastí, které tehdy v české literatuře byly: oficiální, samizdatové a exilové. Jeho dílo se i nadále těšilo značnému zájmu domácích čtenářů a rozletělo se i do světa – Hrabal byl přeložen asi do třiceti jazyků. K nejdůležitějším dílům dále patří: Morytáty a legendy, Obsluhoval jsem anglického krále, Něžný barbar, Postřižiny, Městečko, kde se zastavil čas, Slavnosti sněženek, Krasosmutnění, Příliš hlučná samota, Harlekýnovy milióny a trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky, což je autobiografie vyprávěná ústy Hrabalovy manželky Elišky zvané Pipsy. Jiří Menzel dále natočil podle Hrabalových předloh úspěšné filmy Postřižiny (1980), Slavnosti sněženek (1983) a Obsluhoval jsem anglického krále (2006). Režisérka Véra Caïs zfilmovala ve francouzsko-české koprodukci Příliš hlučnou samotu (1994) s Philippem Noiretem v hlavní roli, ovšem nepříliš úspěšně. Ani další filmové adaptace se příliš nezdařily (Něžný barbar, Andělské oči). V letech 1991–1997 vyšly v nakladatelství Pražská imaginace Sebrané spisy B. Hrabala v 19 svazcích. V roce 1993 získal B. Hrabal Cenu Jaroslava Seiferta; několikrát byl navržen na Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel 3. 2. 1997 po pádu z okna v pátém patře Nemocnice Na Bulovce, kde se léčil. Patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům všech dob.
Před 170 lety, 30. 3. 1844, se narodil francouzský básník Paul Verlaine (†1896), blízký přítel básníka Arthura Rimbauda, původce termínu „prokletí básníci“ ve stejnojmenné knize, autor sbírek Saturnské básně, Galantní slavnostiči Romance beze slov. Nejúplnější české vydání Verlainových básní vyšlo v roce 2007 ve Vyšehradu v objemném svazku Básnické dílo (v překladu Gustava Francla).
Před 100 lety, 31. 3. 1914, se narodil mexický básník a esejista Octavio Paz (†1998), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1990); z jeho díla vyšly česky básnické knihy Na břehu světa a Pták vteřiny a esejistická kniha Luk a lyra.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora