JITKA ZAJÍČKOVÁ jitka.zajickova.76@gmail.com

Ve volném pokračování příspěvku o dyslexii (Čtenář č. 1/2014, str. 3) si na anketě, která byla provedena jak mezi dětmi dyslektickými, tak těmi, které dyslexií netrpí, ukážeme, jaký vliv má na rozvoj dětského čtenářství systematická a cílená práce. Pozornost bude také věnována vnějším vlivům, které mohou rozvoj dětského čtenářství formovat.

Během zimy 2012 byla na Základní fakultní škole Slovenská v Praze 2 a Gymnáziu v Poličce provedena v rámci projektu Pohádky pro společné čtení anketa, složená ze dvou základních částí. První se týkala toho, zda děti mají zájem o služby veřejných knihoven, a které služby případně využívají. Druhá část mapovala zapojení rodiny do dětského čtenářství, konkrétně domácí četbu dětí, předčítání či společné čtení s rodiči a komunikaci o čteném v rodině.

Do ankety bylo zapojeno celkem 110 dětí ve věku od 8 do 14 let. Dívek bylo 59, chlapců 49, dvě děti neoznačily pohlaví.

Dyslektický kroužek ZŠ Slovenská, Praha 2

Zvláštní výpovědní hodnotu pro náš výzkum vzhledem k zaměření projektu Pohádky pro společné čtení mají odpovědi dětí z dyslektického kroužku ZŠ Slovenská, vedeného speciální pedagožkou PaeDr. Sylvou Ondříčkovou. V dyslektickém kroužku pracuje 20 dětí ve věku 8–12 let, většinu tvoří chlapci (15), dívek je 5. Pedagožka se věnuje reedukaci dyslexie za pomoci speciálních technik i pomůcek. Mimo jiné používají také naši publikaci Dívka z pomeranče, které se budu věnovat v závěru textu. Většina dětí je ze třetích tříd (15), ze šesté třídy jsou tři děti, dva chlapci navštěvují sedmou třídu.

Využití služeb veřejné knihovny

Vzhledem ke snadné dostupnosti hned několika poboček Městské knihovny v Praze a blízkosti Knihovny na Vinohradech, zřizované městskou částí Praha 2, a poměrně velké finanční náročnosti pořizování nových knih, jsme předpokládali velké zastoupení registrovaných čtenářů i mezi dyslektickými dětmi.

Veřejnou knihovnu navštěvuje 14 dětí z 20 dotázaných, 12 dětí si půjčuje knihy a časopisy, CD a DVD si půjčuje jedno dítě. Jedno dítě uvedlo, že navštěvuje besedy. Jeden respondent považoval za nutné vyzdvihnout půjčování komiksů. Pro knihovny je jistě lichotivé, že dvě děti uvedly, ačkoli nejsou registrovaní čtenáři, ženavštěvují besedy a Noc s Andersenem.

Mezi hlavními důvody, proč nechodí do knihovny, bylo uvedeno: nedostatek času (pět dětí), velká vzdálenost knihovny (jedno dítě). Mezi dětmi převažuje zájem o klasické knihovní služby, jako jsou absenční výpůjčky knižních či seriálových publikací. Jak výzkum prokázal, děti ale využívají i možnost absenčních výpůjček CD a DVD, jež jsou pro ně jistě atraktivní, komiksy zase svou formou představují schůdnou verzi čtení pro toho, koho čtení „klasické“ literatury „bolí“. Takové dítě by ale nemělo zůstávat jen u komiksů, ale postupně přecházet i ke čtení jiné literatury.

Čtenářství v rodině

Všechny děti potvrdily, že doma čtou. Některé uvedly, že si čtou v posteli před spaním. To je pro nás samozřejmě příjemné zjištění, protože lze předpokládat, že si děti již vytvořily ze čtení určitý rituál a čtení pro ně není ničím obzvlášť nepříjemným. Další dvě otázky mapovaly zapojení rodičů do čtení jejich potomků:

• Četli nebo čtou ti rodiče – ano 10, ne 10;

• Povídáš si o čteném s rodiči – ano/někdy 9, ne 11.

Odpovědi na tyto dvě otázky jsou lehce alarmující. Samozřejmě chápeme, že současná doba je hektická a plně zaměstnaní rodiče již nemusejí mít po celodenní práci „kapacitu“ věnovat se každodenně čtení s dětmi, nebo jim dokonce předčítat. Nicméně právě společné večerní chvilky nad knihou, čtení před spaním nebo povídání si o tom, co zajímavého dítě přečetlo, co ho zaujalo, mohou být výrazným obohacením společného rodinného života.

U dětí, které mají problémy se čtením, má právě zapojení rodiny stěžejní význam. Společné čtení nebo předčítání jsou odborníky doporučované metody k reedukaci dyslexie a klidná chvilka, zaběhlý rituál ve stejný čas (třeba před usnutím) může výrazně pomoci v nácviku čtení. Navíc čtenářství se nerozvíjí jen přímo – čtením, i samotné naslouchání čtenému má svůj význam, dítě si obohacuje mimoděk slovní zásobu. Střídavé čtení s rodiči může dětem pomoci odbourat stres ze čteného, dopřeje jim krátký odpočinek.

Zajímavé je sledovat i vliv pohlaví na chuť komunikovat, o čteném si s rodiči povídají všechny dívky z dyslektického kroužku (pět) a jen čtyři chlapci.

Děti ze Školního klubu ZŠ Slovenská

Školní klub funguje při ZŠ Slovenská jako alternativa (velmi vytížené) družiny pro větší děti od čtvrté třídy, tj. přibližně od devíti let. Děti starší 13 let už do klubu tolik nechodí, účast v něm pro ně není atraktivní a ani potřebná. Domů se již dokážou bezpečně dopravit samy, bez doprovodu rodičů. Program v klubu je výrazně volnější, pro děti není organizován pevný rozvrh jako v družině. Výjimkou jsou akce k různým příležitostem – Velikonoce, čarodějnice, Vánoce atd. Průzkumu se zúčastnilo 18 dívek, 16 chlapců, jedno dítě neuvedlo pohlaví. Primárně jsme se tázali dětí ve věku 10–12 let, odpovědělo nám ale i několik dětí devítiletých. Celkem to bylo 35 dětí.

Využití služeb veřejné knihovny

Snadná dostupnost knihoven na území Prahy 2 jistě nahrává počtu čtenářů, 27 dětí uvedlo, 
že chodí do knihovny (ne všechny si ale půjčují knihy). Osm dětí knihovnu nenavštěvuje, ale dvě z nich uvedly, že se chystají do knihovny přihlásit. Zbývajících šest uvádí jako důvody, že je číst nebaví nebo nemají čas. Knihy si půjčuje 25 dětí, časopisy 13, CD a DVD tři děti a čtyři se zúčastnily Noci s Andersenem a uvedly navíc, že se zúčastní znovu.

Čtenářství v rodině

Většina dětí doma čte (33), dvě děti uvedly, že si doma nečtou, zároveň jim čteno nebylo a ani si o čteném nepovídají.

U ostatních dětí situace vypadá následovně:

• Četli nebo čtou ti rodiče – ano 27, ne 6;

• Povídáš si o čteném s rodiči – ano/někdy 17, ne 16.

V této skupině dětí je patrné, jak velký vliv má společné čtení na budoucí vývoj dítěte jako čtenáře, převážné většině dětí bylo čteno a tyto děti dále čtou, dokonce mají i chuť o čteném hovořit.

Gymnázium Polička

Průzkum probíhal mezi 55 dětmi ve věku 11–14 let, dívek bylo 27, chlapců 28. Vzhledem k tomu, že jde o studenty nižších tříd víceletého gymnázia, předpokládali jsme poměrně velké zastoupení dětí registrovaných jako čtenáři.

Využití služeb veřejné knihovny

Veřejnou knihovnu navštěvuje 19 chlapců a 24 dívek, celkem 43 dětí. Knihy a časopisy si půjčuje 16 chlapců a 23 dívek, celkem 39 dětí – jedna dívka považovala za důležité upozornit, že si půjčuje výhradně povinnou četbu. U studentů gymnázia (chlapců) je zřetelný posun od pouhého půjčování knih a časopisů i k dalším službám, jeden dochází do knihovny na kroužek, jeden si půjčuje CD a DVD, jeden chodí na počítač, dva navštěvují besedy.

Jako důvody, proč do knihovny nechodí, děti uváděly zejména: nezájem o čtení, malá atraktivita čtení – 5; vystačí si s knihami, co mají doma, nebo si knihy kupují – 5; do knihovny chodí jiný člen rodiny – 1; ukradená průkazka – 1.

Čtenářství v rodině

Zajímavá je oblast domácího čtenářství – děti registrované v knihovně ve valné většině uvedly, že doma čtou. Tři děti uvedly, že doma nečtou. Tyto, shodou náhod dívky (což nás do jisté míry překvapilo), si ani doma s rodiči nepovídají o čteném, jedné z dotazovaných prý rodiče četli, když byla malá.

• Četli nebo čtou ti rodiče – ano 33, ne 22;

• Povídáš si o čteném s rodiči – ano/někdy 26, ne 29.

Výsledky dokumentují vliv rodiny na dětské čtenářství. Děti, které jsou z domova vedeny ke knihám a čtení, čtou a je jedno, zda si knihy půjčují v knihovně nebo využívají bohatě zásobenou knihovnu svých rodičů.

Děti, které nemají vzory z rodiny nebo ze školy, nemají o čtení zájem, je příliš namáhavé, není tolik „in“. Velkou roli hraje i věk dotazovaných, děti na kraji puberty si hledají realizaci jinde než v knihách, ve čtenářství, kde je od nich vyžadována jistá součinnost, námaha vynaložená na čtení. Vývojově daná větší pohodlnost a lenost nahrává pasivní zábavě.

Úloha veřejné knihovny nicméně ani v tomto věku není o nic menší, uplatní se i její sociální funkce – knihovna jako místo setkávání – a nelze opomenout knihovnu jako půjčovnu „povinné četby“.

Souhrn výsledků

Průzkum byl prováděn ve třech lehce odlišných skupinách dětí: děti z dyslektického kroužku, děti ze školního klubu a studenti nižších ročníků víceletého gymnázia. Ve všech skupinách se potvrdilo, že i přes různé vlohy jednotlivých dětí má rodina a společné čtení nezastupitelnou úlohu.

Prokázalo se také, jak velký vliv na rozvoj čtenářství má budování určitého stereotypu, návyku ke čtení. Čtení i u dyslektických dětí nemusí být strašákem, ale příjemnou částí dne, rodinným 
rituálem, kdy se společně čte a o čteném hovoří.

U dětí, jimž čtení působí obtíže, může k rozvoji čtenářství významnou měrou přispět i citlivý přístup knihovníka jako zprostředkovatele vhodné literatury, který dítěti doporučí četbu přiměřenou jeho schopnostem. Ke větší atraktivitě čtení přispívají i akce pořádané knihovnami, zejména čím dál populárnější Noc s Andersenem, která zahrnuje nejen literární složku, ale i zábavu a noční dobrodružství v knihovně.

POHÁDKY PRO SPOLEČNÉ ČTENÍ

Alena Vorlíčková

Jitka Zajíčková

S vizí podpory čtenářství v rodině a snahou pomoci dětem, které mají se čtením problémy, vypracovala Mgr. Alena Vorlíčková soubor původních textů inspirovaných slovinskými lidovými pohádkami. Tyto texty vycházely za podpory grantu MK ČR na webu knihovny ve Svitavách, posléze jsme je svépomocí začaly vydávat v sešitové podobě.

Tištěné sešity v exkluzivní typografické úpravě obsahují kromě pohádky i úkoly a otázky pro čtenáře, metodický úvod pro dospělého průvodce. Portfolio našich materiálů pokrývá čtenářské kategorie od velmi malých dětí k pokročilejším čtenářům.

V tištěné podobě zatím vyšly tyto publikace: Zlatý střevíček, Noc v lese, Červená krabička, Dívka z pomeranče, Zlatý cop.

Sešity obsahují původní texty A. Vorlíčkové doplněné výpravnými ilustracemi (R. Daňkové, M. Štajnerové, P. Antonovové, T. Vlkové, J. Zajíčkové).

Nabídka pro knihovny

Pro potřeby veřejných knihoven jsme vypracovaly dva programy tak, aby si mohly vybrat podle svých preferencí a možností. Metodika použitá v našem programu vznikla na základě spolupráce s PhDr. Lenkou Krejčovou, Ph.D., psycholožkou a specialistkou na dětskou dyslexii. Při práci s dětmi používáme původní texty A. Vorlíčkové, ve speciální typografické úpravě.

Tyto programy jsou navrženy pro potřeby začínajících čtenářů, ale vřele je doporučujeme i starším dětem s diagnostikovanou dyslexií. Naším cílem je ukázat, že čtení může být zábavné a nemusí „bolet“, jak o něm často dyslektické děti hovoří.

Pohádkové čtení s besedou (60 minut)

Program obsahuje:

• Společné čtení našich původních textů, práce s dětmi před samotným čtením a vypracování úkolů po čtení. Důraz je kladen na porozumění čtenému, na aktivní zapojení dětí do procesu čtení. Úkoly plněné po přečtení textu napomáhají k hlubšímu pochopení souvislostí, rozvíjejí logické myšlení.
• Při čtení nahlas děti vedeme k pěknému přednesu i mírné dramatizaci textu. Ve čtení se s dětmi střídáme. Hrajeme si se slovy, ta, kterým děti nerozumějí, si společně vysvětlujeme.
• Dodržujeme metodiku psychologie práce s dětským čtenářem tak, abychom děti od čtení neodradily, naopak motivujeme k zájmu o další čtení. Ve spolupráci s knihovníky jistě dokážeme dětem doporučit další vhodnou četbu.
• Prezentace našich textů a metodiky práce pracovníkům knihoven, příp. pedagogům.

Tento program lze v případě potřeby zkrátit na 45 min., tj. jednu vyučovací hodinu.

Pohádkové čtení – komplexní program (90 minut)

Interaktivní verze našeho programu. Mimo výše uvedeného čtení s besedou děti čeká bohatý doprovodný program. Ve výtvarné dílně si mohou zahrát na ilustrátora pohádky a pokusit se vyjádřit to, co je zaujalo na četbě textu, kresbou či jednoduchou papírovou loutkou. Program můžeme doprovodit i relaxací za poslechu hudby.

Tento program nelze krátit.

Pro oba programy platí:

Počet dětí na jednu akci – jedna školní třída (v případě zájmu je možné zorganizovat více akcí v jeden den).

Pomůcky na výtvarnou činnost zajišťuje knihovna – používáme běžně dostupné výtvar­né potřeby (pastelky, tužky, fixy), vzhledem k tomu, že se v současnosti v knihovnách čas­to pořádají výtvarné dílničky, předpokládáme, že základní výtvarné potřeby má knihovna k dis­pozici.

Bližší informace poskytneme velice rády na e-mailových adresách a.vorlickova@gmail.com, jitka.zajickova.76@gmail.com či jsou na webu http://www.spolecnecteni.com/. Kromě mnoha uskutečněných akcí se mimo jiné chystáme na letošní knižní veletrh Svět knihy Praha 17. 5. 2014 (sál Rosteme s knihou, 15.00 hodin).