Vzácná šachová literatura

ALEŠ BROŽEK brozek@svkul.cz

Severočeská vědecká knihovna vznikla až v roce 1945, kdy už většina obyvatel německé národnosti město opustila. Svůj fond začala knihovna budovat z novinek v češtině a dostalo se do ní jen málo knih z německé městské knihovny. I v současnosti se knihy vydané před rokem 1945 podílejí jen třemi procenty na skladbě fondu, který se počtem exemplářů blíží k milionu. Přesto se v něm najdou i vzácnosti.

V roce 1947 a 1948 se do knihovny, která tehdy nesla název Ústřední knihovna města Ústí nad Labem, dostala čtyřicítka knih z německého šachového svazu. Knihy pracovnice knihovny zkatalogizovaly a uložily do depozitáře. Protože byly v cizích jazycích, asi se moc nepůjčovaly. Když jsme se koncem roku 2000 dostali k regálu s těmito knihami v rámci ukládání údajů o našem fondu do online katalogu, s překvapením jsme zjistili, že je mezi nimi i kniha vydaná v roce 1584. Dosud jsme se totiž domnívali, že nejstarší knihou v ústecké knihovně je Herbář Pietra Andrea Mattioliho z roku 1596. Další šachové knihy sice tak staré nejsou, ale přesto pět jich je z 18. století.

Autorem nejstarší knihy je Ruy López, jehož jménem je v anglicky psaných knihách nazýváno i jedno z nejčastěji hraných zahájení – španělská obrana. Ruy López de Segura (1540–1580) byl španělským knězem a později i biskupem v Seguře a bývá považován za prvního neoficiálního mistra světa v šachu, neboť vyhrál šachový turnaj v Madridu. Později podlehl římskému právníkovi Leonardovi di Bona. Kniha Il givoco de gli scacchi, která je v trezoru ústecké knihovny, byla vydána v Benátkách a obsahuje 214 stran textu.

Mezi autory knih, které byly v knihovně znovu objeveny při retrokatalogizaci fondu, je i jeden ze zakladatelů moderní šachové hry André Philidor. André Danican Philidor (1726–1795) byl francouzský šachista a hudební skladatel. V roce 1732 ho jako šestiletého chlapce přijali do Královského pěveckého sboru Ludvíka XV. Říká se, že Ludvík měl ve zvyku poslouchat svůj pěvecký sbor téměř každý den a jeho zpěváci si prý krátili čas čekání na králův příjezd tím, že hráli šachy. A možná právě v těchto chvílích čekání v mladém Philidorovi vyklíčil zájem o královskou hru. Nejstarší z Philidorových knih v Severočeské vědecké knihovně je zároveň jeho nejslavnější knihou – Analyse du jeu des échecs (Rozbor hry šachové) a je mezi nalezenými knihami obsažena dvakrát. Jednou ve svém francouzském vydání z roku 1812 a jednou ve španělském překladu vytištěném v Mexiku v roce 1846. Podle WorldCatu se v Evropě kromě naší knihovny mexické vydání najde jen v královské knihovně v Haagu!

Philidor knihu napsal v roce 1749 a v pochopení šachu znamenala takový pokrok, že až do roku 1871 vyšlo ve světě přibližně sedmdesát dalších vydání. Obsahují nezvykle řešené diagramy jednotlivých pozic, kde jsou černé figury zobrazeny z perspektivy jejich vůdce, tedy jakoby „vzhůru nohama“. Nejznámějším Philidorovým výrokem, který znají šachisté po celém světě, je tvrzení, že „pěšci jsou duší hry“. Lze jej nalézt v jeho další knize Chess analysed, or, Instructions by which a perfect knowledge of this noble game may in short time be acquired a ústecká knihovna má ve svých sbírkách výtisk z jejího londýnského vydání z roku 1791. Dalšími nalezenými knihami velkého francouzského šachisty osmnáctého století jsou: Praktische Anweisung zum Schachspiel (Halle 1840; 156 stran); Studies of chess: containing a systematic introduction to the game, and the analysis of chess (Londýn 1817; 5. vydání, 428 stran) a konečně Studies of chess; containing Caisa, a poem by Sir William Jones; a systematic introduction to the game; and the whole analysis of chess by Mr. A. D. Philidor: with original critical remarks. Vol. II (Londýn 1804, 272 stran).

Informace o znovunalezení knih v roce 2000 se dostala do hlavních televizních zpráv stanice Nova a knihy si přijeli prohlédnout někteří šachoví odborníci. Od té doby s vývojem nových technologií se situace změnila. S výjimkou jednoho titulu se všechny najdou na internetu zdigitalizované, takže i kdyby došlo nedej bože k jejich ztrátě či zničení, jejich obsah je již zachován pro další generace.

Obrazová příloha k článku v tištěném čísle na třetí straně obálky.