Personální situace ve školních knihovnách ve Švédsku

Podle školského zákona (§ 36) ze dne 22. června 2010, který vešel v platnost v červnu 2011, musí mít každý žák ve Švédsku přístup ke školní knihovně. Přínosný zákon, ale bohužel neříká vůbec nic o personálu, velikosti a obsahu knihoven. Takže máme ve Švédsku školy, které mají báječnou knihovnu s jedním nebo dvěma knihovníky a několika asistenty, a naopak školy se stejným počtem žáků, které mají vyhrazen jeden růžek ve školní jídelně s třemi poličkami s několika knihami, kterému se říká školní knihovna.

Nedá se ani říci, že by soukromé školy (které existují od roku 1992) byly, co se týče přístupu žáků ke kvalifikovaným službám knihovny, horší nebo lepší než komunální školy.

Existuje sice statistika, kterou má na starosti Královská knihovna, ale protože všechny příslušné dotaz­níky se vždy nejprve dostanou k ředitelům škol, je velice nedokonalá a ne úplně důvěryhodná. Ředitelé škol totiž dost často nepovažují knihovnu za tolik důležitou, aby o ní a o personálu v knihovně měli dost informací, a proto dotazník vyplňuje sekretářka, která samozřejmě nemá znalosti o školní knihovně o nic lepší. Přesto uvádím několik údajů, které se zakládají na kvalifikovaných předpokladech specialistů z Královské knihovny:

Celkem 71 % škol má školní knihovnu, ale pouze 57 % má knihovnu, ve které pracují kvalifikovaní knihovníci.

Pouze 20 % školních knihoven má otevřeno více než 20 hodin v týdnu.

Takže pouze jeden ze tří žáků ve švédských školách má přístup ke knihovně, která: má katalog v digitální podobě a která leží ve školní lokalitě, má kvalifikovaný personál a otevřeno alespoň 20 hodin týdně, obsahuje alespoň 1000 médií.

Mnoho škol bez knihoven slibuje, že už brzy knihovnu zřídí a zaměstnají kvalifikovaného knihovníka (měly na to už dva roky a zatím se moc nezměnilo). Okolo 25 % školních knihoven je integrováno s veřejnými knihovnami, takže žáci mají přístup ke většímu množství fondů a také k odbornému personálu. Celkem 19 % školních knihoven se dělí o knihovnu s několika školami. Tyto školní knihovny mají zpravidla školený personál.

Více než 150 000 studentů má pouze přístup ke knihovnám bez personálu, které se otevřou jen pro jednotlivé třídy. Více než 230 000 studentů má přístup ke stále otevřené knihovně ovšem bez školeného personálu. V těchto knihovnách pracují zpravidla učitelé, kteří fungují spíše jako dozor.

Přes to všechno můžeme říci, že téměř všechna gymnázia (od 10. do 12. třídy) mají knihovny a v nich jsou zaměstnáni převážně školení knihovníci. Vzdělání knihovníků probíhá v Uppsale, Lundu, Borasu, Växjö a v Umea. Pokud se někdo chce specializovat na školní knihovny, má možnost volit samostatné kurzy pro školní knihovníky v rámci magisterského studijního programu. Při těchto univerzitách existují také nástavbové kurzy pro učitele.

Na základních školách je situace trochu jiná, většina knihovníků jsou učitelé, kteří mají na starosti knihov­nu buď na půl, nebo na celý úvazek. Poměrně hodně z nich má právě nástavbové kurzy na univerzitách. Toto vzdělání jim často umožňuje škola.

Hodně škol dostává speciální dotace na nákup počítačů pro každého žáka (hlavně gymnázia), ale i při základní a předškolní docházce mají děti ve Švédsku velice dobrý přístup k počítačům. Zde je úloha knihovny významná, protože učitelé jsou často soustředěni jen na svůj obor a na všeobecné ICT vzdělání. Proto nemají čas na kontrolu věrohodných publikovaných zdrojů. Školní knihovna s adekvátně vzdělaným knihovníkem je obrovskou pomocí a může výrazně zlepšit výsledky žáků, které bohužel ve Švédsku za poslední léta, podle mezinárodních výzkumů, výrazně poklesly.

Švédsko potřebuje více školních knihoven a kvalifikovaných školních knihovníků.