PETR KUBICA kubica@mkkl.cz

Trocha historie aneb Jak to začalo?

Městská knihovna Kladno vznikla 1. 12. 2002 jako příspěvková organizace města Kladna, pod kterou byly převedeny městské pobočky do té doby začleněné do Středočeské vědecké knihovny v Kladně. Ústředním sídlem knihov­ny se stala nynější budova ČVUT Praha FBMI Kladno na náměstí Sítná. Pro veřejnost se knihovna otevřela 1. 1. 2003.

Svým charakterem se jedná o knihovnu kla­sického „regálového“ typu s univerzálním knihovním fondem. Knihovna měla v roce 2013 celkem 4095 registrovaných čtenářů, kteří si mohli vybírat z 122 837 knih. Část knihovního fondu (53 %) tvoří dosud dlouhodobá zápůjčka knih ze Středočeské vědecké knihovny v Klad­ně.

Primárním posláním knihovny je půjčování knih, ale Městská knihovna Kladno za dobu své existence ukázala, že má mnohem širší pole působnosti. K tomu jí sloužila poměrně hustá síť pěti poboček, rozmístěných po celém Kladně. Na jedné straně výhoda pro čtenářskou veřejnost – „knihovní služby v blízkosti bydliště“, na straně druhé v řadě případů nevyhovující pracovní prostředí, nedostatečné skladovací kapacity, omezené možnosti pořádání akcí nejen pro čtenáře, ale i pro širokou kladenskou veřejnost, minimální možnost zkulturnění a modernizace daného stavu (internet, audiovizuální prostřed­ky apod.).

Již na prvopočátku, v době vznikajícího projektu městské knihovny, se uvažovalo i o budoucím vývoji – o centralizaci knihovních slu­žeb do nového prostředí. Nápadů bylo několik, od využití některých historických staveb ve městě až po vybudování nového kulturního objektu s integrovanou knihovnou. Nic z toho se ale nerealizovalo. Teprve záměry ČVUT FBMI na rozšiřování kapacit byly příčinou sílícího tlaku na vystěhování Městské knihovny Kladno z jejího dosavadního sídla na náměstí Sítná. Vstřícnost magistrátu města k těmto záměrům pak vedla k intenzivnějšímu hledání vhodného objektu pro přestěhování knihovny. Nakonec byly vybrány dlouhodobě opuštěné nebytové prostory ve vlastnictví statutárního města Klad­­na, opět na náměstí Sítná, přibližně 200 m od budovy ČVUT, opět s dobrou dopravní obslužností. Zastávku Sítná obsluhuje šest městských a 11 meziměstských autobusových linek.

V minulosti zde byla prodejna s automobilovými díly. Tyto prostory mají celkovou rozlohu 1790 m2. Jsou dostatečně velké pro vybudování moderní knihovny s novým vybavením, dostatkem skladovacích prostor, možností pořádání kulturních akcí a na místě, které bude dostupné všem. Naopak nevýhodou prostoru jsou rozsáhlé rozvody vody a tepla, které jsou společné pro celý obytný dům Společenství vlastníků, jehož součástí nebytové prostory jsou. Tyto rozvody byly také jedním z velkých problémů při technickém řešení prostoru především v jeho stropní části a vedly tak k značnému členění stropu, což se pak v důsledku projevilo mimo jiné i v celkovém osvětlení jednotlivých míst prostoru. Tyto rozvody jsou také velkým potenciálním nebezpečím pro provoz knihov­ny.

Rekonstrukce nebytových prostor se uskutečnila v rámci projektu „Rekonstrukce prostor pro Městskou knihovnu Kladno“. Celkové výdaje projektu činily přibližně 28,5 mil. Kč. Podpora z Regionálního operačního programu Střední Čechy byla 23,9 mil. Kč a 4,6 mil. Kč byly prostředky z rozpočtu města Kladna.

Jak to pokračovalo?

Na přestavbě se pracovalo od září 2013 do led­na 2014. Tak trochu šibeniční termín výstavby v technicky problémovém prostoru kladl velké nároky na práci všech zúčastněných, počínaje projektantem a konče pracovníky jednotlivých profesí zúčastněných na stavbě, při operativním řešení vznikajících problémů.

V průběhu února pak došlo k postupnému uzavírání poboček a podle hesla „Únor bílý, knihovníci sílí“ k rychlému stěhování. Celkem 200 banánových krabic rotovalo mezi čtyřmi pobočkami, stěhovací firma svážela na jedno místo metry knih, rozebíral se nábytek. Při stěhování významně pomáhali také pracovníci Magistrátu města Kladna určeni pro veřejně prospěšné práce, jejichž chlapská výpomoc byla velmi přínosná. Na sbalení fondu jedno-ho oddělení a přestěhování bylo vyhrazeno maximálně pět dní. Snahou bylo, aby v daném okam­žiku byla vždy otevřena alespoň jedna pobočka, kde si mohli čtenáři v tomto hektickém období vypůjčit knihy nebo vrátit tituly i z jiných oddělení. Přemístěním knihovního fondu do nové knihovny však nebyl všem dnům konec. Následovaly dny rozdělování, třídění a systematického uspořádávání cca 90 000 knižních dokumentů do nových regálů, přepisy lokací a hlavně vytvoření optimálních obslužných podmínek pro fungování nové moderní knihov­ny.

V rámci stěhování došlo také k dovybavení dvou poboček, které zůstaly dále v provozu, uvolněným nábytkem ze zrušených poboček. Zbývající nábytek se vrátil magistrátu města.

A jak to všechno dopadlo?

Samozřejmě, problémy se objeví všude. Do toalet nejde voda, v některých částech knihovny je „tma“, regulační klapka vzduchotechniky je nedostupná, hlásič požáru hlásí vše a neustále – to a mnoho dalších problémů řešených za pochodu nemohlo ale zabránit blížícímu se termínu otevření.

Vše nakonec dobře dopadlo a 28. března v 11.00 hod. byl slavnostním přestřižením pásky za účasti představitelů města Kladna a Regionálního operačního programu Střední Čechy zahájen provoz. Letáky, barevné schéma půjčovny i občerstvení – vše bylo za chvíli rozebráno. Hydraulická zdviž mezi dvěma podlažími se nezastavila a ani laminovačky na nové čtenářské průkazy nestačily chladnout.

Knihovna je umístěna ve třech podlažích. V přízemí, s přímým vstupem z veřejného prostranství, je z prostorné chodby, vybavené ukládacími boxy, vstup do Oddělení pro dospělé, Oddělení pro děti a Čítárna s internetem. Tato část chodby, určená pro veřejnost, je ukončena sociálním zařízením. V její další části, oddělené proskleným předělem s dveřmi, je kancelář katalogizace a nákupu knih, nákladový výtah spojující přízemí se suterénem, úklidová místnost a personální zázemí knihovny.

Oddělení pro dospělé je umístěno ve dvou podlažích, v přízemí je obslužný pult a klidová zóna pro čtenáře a v suterénu se pak nachází velký výpůjční prostor s dalšími klidovými zónami. V suterénu jsou dále umístěny dva velké skladovací prostory, technická místnost a rozvodna vzduchotechniky. Na třetím podlaží jsou kanceláře vedení organizace.

V době vzniku článku má nová knihovna za sebou dva měsíce provozu a je to dobré. Zatím jsme se setkali hlavně s pozitivními reakcemi, kupodivu i na věci, kterých jsme se nejvíce obávali – bude systém žánrového řazení beletrie dostatečně přehledný? Budou knihy ze skladů ve volném výběru pro čtenáře atraktivní? Nepřijdeme sloučením půjčoven o čtenáře z okrajových částí města? Nic z toho se zatím nepotvrzuje. Naopak zaznamenali jsme mírný nárůst návš­těvnosti a ve srovnání se stejným obdobím roku 2013 asi 80% nárůst registrovaných čtenářů. Vzhledem ke krátké době provozu by však bylo vyvozování jakýchkoliv závěrů příliš předčasné, ale i tak je tento výsledek potěšující. Když návštěvníci přijdou se slovy: „Máte to tady hez­ké,“ knihovnice je s úsměvem opravují: „Vy to tady máte hezké.“

Konec starých časů

Knihovna jako veřejný prostor funguje výbor­ně. Bezbariérový přístup, dostatečný počet toa­let i klidových čtenářských zón a technické vybavení na vysoké úrovni jsou silnou devizou ve srovnání s minulostí. Kapacitní možnosti pro 170 000 knižních dokumentů dávají knihov­ně navíc do budoucna i velký prostor k dalšímu rozvoji knihovního fondu.

Velmi praktické jsou například i mikrofony u obslužných pultů a reproduktory ve všech místnostech, včetně toalet. Umožňují mimo jiné upozornit „zapomenuté“ čtenáře, že výpůj­ční doba skončila. Novým prvkem jsou také detekční bezpečnostní brány, dnes již nutná výbava na ochranu knihovního fondu.

Samozřejmostí je i výpočetní technika pro veřejnost a veřejný internet. Wi-fi síť a projektory s plátnem umožňující vizualizaci přednášek a besed patří také do vybavenosti nové knihovny.

Dokumenty jsou nyní v několika exemplářích pod jednou střechou, čtenáři nemusejí puto-vat na jinou pobočku. Služby nové ústřední knihovny využije plně třeba celá rodina v sobo­tu dopoledne. Děti navštíví dětské oddělení, zúčastní se některé ze soutěží, vytisknou si se­mi­nární práci, vypůjčí si knihu. Otec si vedle v čítárně pročte denní tisk, časopisy si vypůjčí domů, navštíví veřejný internet. Maminka vy­bere dva z bestsellerů ve zkrácené výpůjčce a dalších osm knih doplní z volného výběru v oddělení pro dospělé, kde si případně vyzved­ne i rezervaci.

Nová knihovna dospěla. Bydlí už ve svém, dětské nemoci prodělala a s mladickým elánem se vrhá do produktivního života. Přejeme všem kolegům v ostatních knihovnách, aby je po­tkalo stejné štěstí jako nás v Městské knihovně Kladno – suché naddimenzované sklady, vyšší návštěvnost a ujištění, že veřejné knihovny jsou stále velmi potřebné.

Foto archiv knihovny