ŠTĚPÁNKA BĚHALOVÁ behalova@mjh.cz

Ve dnech 6.–12. října proběhne již 18. ročník Týdne knihoven, který pravidelně vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Předseda SKIP Mgr. Roman Giebisch, Ph.D., již v loňském roce sdělil knihovníkům muzeí a galerií na jejich semináři v Ústí nad Labem, že SKIP by v roce 2014 v rámci Týdne knihoven rád upozornil také na činnost muzejních knihoven. Muzeím, galeriím a jejich knihovnám tak nabídl možnost využít rozsáhlé mediální kampaně, která celou akci každý rok doprovází, a představit svou činnost, rozsáhlé fondy i služ­by odborné knihovnické veřejnosti i našim badatelům a uživatelům. Předseda SKIP a předseda Asociace muzeí a galerií PhDr. Luděk Beneš se dohodli, že jako hlavní téma pro muzejní knihovny bude využito letošní celosvětové téma – 100. výročí začátku 1. světové války.

AMG připravila pro letošní rok celomuzejní kampaň s názvem VELKÁ VÁLKA, která má samostatné webové stránky a kde již česká muzea zaregistrovala více než 160 připravených akcí (http://www.cz-museums.cz/web/muzea_a_ 20_stoleti/). Muzejní knihovny se připojily k tomuto tématu a v rámci letošního Týdne knihoven připravují různé akce (workshopy či dílny pro školy, besedy pro veřejnost a podobně) například nad dobovým regionálním tiskem nebo se sběrateli památek na 1. světovou válku. Při této příležitosti též oslovují obyvatele regionů, badatele z muzejních knihoven, sběratele a členy místních spolků zabývajících se 

tematikou 1. světové války, aby do muzejní knihovny přinesli vlastní fotografie, pohlednice, dopisy z fronty, zápisníky a památníky a obohatili tak připravený program nebo do­kon­ce sbírky muzea. Do přípravy této akce se aktivně zapojila komise knihovníků AMG, kte­rá poskytuje muzejním knihovnám odbornou pomoc s přípravou akcí. V letošním roce se zvláště soustředí na mediální podporu a propagaci muzejních knihoven. Veškeré informace jsou dostupné na záložce Knihovnická komise na webových stránkách AMG na adrese http://www.cz-museums.cz.

Místopředsedkyně komise Mgr. Alena Petruželková z Památníku národního písemnictví připravuje v rámci tohoto záměru virtuální výstavu Co se vydávalo a četlo na bojištích 1. světové války. Muzejní knihovny ke 100. výročí začátku 1. světové války na Europeaně!, kde bude prezentovat především knižní doklady k publikační činnosti našich legionářů, kteří působili na zahraničních frontách. Interaktivní databáze bude představena na webových stránkách Europeany.

Knihovny muzeí a galerií v České republice

V následujícím miniseriálu bychom rádi v souvislosti s letošním Týdnem knihoven představili knihovny muzeí a galerií a práci Knihovnické komise Asociace muzeí a galerií v České republice. V roce 2013 zazněl v rámci úvodního programu Valné hromady SKIP v Brně příspěvek o knihovnách muzeí a galerií a činnosti Knihovnické komise AMG. Doprovázel jej příspěvek na stejné téma v brněnské DUZE. Zájem knihovníků obecních a městských knihoven o naši činnost nás příjemně překvapil. Do Čtenáře jsme proto pro vás připravili krátký seriál o muzejních knihovnách, který nahlédne do historie knihoven a činnosti komise, představí běžnou práci knihoven a upozorní též na nové projekty a moderní technologie v knihovnách muzeí a galerií.

Na počátku dlužno připomenout, že historie muzejních knihoven sahá do počátku 19. století a odvíjela se spolu s dějinami vzniku samotných muzeí – tedy institucí, jimž měly primárně sloužit a jejichž nedílnou součástí od počátku byly a jsou. Vznik nejstarší muzejní knihovny, knihovny Slezského zemského muzea sahá až k roku 1814, o tři roky později se datují počátky knihovny Moravského zemského muzea. V ro­ce 1818 bylo založeno Národní muzeum, kde se právě dary knih a přírodnin z majetku jeho zakladatelů a mecenášů staly základem dnešních sbírek. Podobně vznikaly v druhé polovině 19. století knihovny dalších regionálních muzeí.

Činnost knihoven muzeí a galerií je v součas­né době legislativně zakotvena především v zákoně č. 257/2001 Sb., o poskytování knihovnických služeb a v zákoně č. 122/2000 Sb., o sbír­kách muzejní povahy. Podle zákona je zapsáno v evidenci knihoven na Ministerstvu kultury České republiky 140 muzejních a galerijních knihoven. Díky tomu naše knihovny na­lezly svou pozici mezi ostatními knihovnami a upevnily své po­stavení ve svých institucích. Přínos muzejních knihoven pro širokou knihov­nickou obec a uživatele a badatele spočívá především v existenci jejich specializovaných sbírkových fondů, které jsou evidovány v celostátní evidenci sbírek na MK ČR podle zmí­ně­né­ho zákona č. 122/2000 Sb. Téměř 70 % knihoven muzeí a galerií uchovává soubory starých tisků a rukopisů. Knihovny muzeí a galerií disponují také bohatými fondy regionální literatury, jsou zde uloženy drobné tisky – kramářské písně, svaté obrázky, kalendáře, gymnazijní ročenky aj., prvotisky a ostatní typy souborů budované podle formálního hlediska (knižní vazba, bibliofilie, výstavní katalogy apod.). Řa­da fondů v knihovnách muzeí a galerií se vztahuje k zajímavým osobnostem nebo institucím nebo je tvoří jejich pozůstalostní knihovny.

Muzejní a galerijní knihovny využívají současné knihovnické a informační technologie, především v oblasti automatizovaného zpracování fondů, on-line katalogů, digitalizace fondů a jejich zpřístupnění veřejnosti. Většina muzejních a galerijních knihoven běžně používá automatizované knihovní systémy, nejčastěji Clavius a KPWin. Do Souborného katalogu přispívá celkem 42 muzejních knihoven (tvoří 13 % jeho přispěvatelů). Celkem do SK zaslaly muzejní knihovny více než půl milionu zázna­mů, z nichž je velký počet unikátních. Dokumenty z muzejních knihoven jsou zastoupeny v digitálních knihovnách Kramerius a Manus­criptorium a každoročně narůstá počet digitalizovaných titulů z muzejních knihoven.

K oceňovaným aktivitám patří i oborová brá­na ART, jejíž činnost podporují právě vybrané muzejní knihovny. Nové vědecko-výzkumné projekty především v oblasti sbírkových fondů připravila Knihovna Národního muzea.

Specifičnost práce knihoven muzeí a galerií byla již od poloviny minulého století důvodem k organizaci odborných seskupení jejich knihovníků. Již od 50. let 20. století pracovala při tehdejší Ústřední knihovnické radě samostatná sekce muzejních knihoven a v roce 1957 byla na základě zákona č. 59/1957 vyhlášena samostatná síť muzejních knihoven. V roce 1976 byla založena při Ústředním muzeologickém kabinetu oborová komise knihoven muzeí a galerií. Tehdy také vznikla tradice pořádání pravidelných seminářů pro její členy. Od roku 1997 jsou knihovníci muzeí a galerií sdruženi v Knihovnické komisi Asociace muzeí a galerií ČR. V současné době má komise 124 zapsaných členů z 67 institucí a je druhou největší odbornou komisí AMG. Pracuje na regionální bázi, do výboru komise jsou na valné hromadě voleni předseda, místopředseda a tajemník a zástupci jednotlivých regionů podle současného územního uspořádání na kraje. Veškeré materiály komise jsou přístupny na stránkách AMG pod záložkou Knihovnická komise. Komi­se pokračuje v pořádání tradičních seminářů, zároveň se také podílí na organizaci odborných školení, především v oblasti katalogizace fondů a spolupráce se Souborným katalogem. Ve dnech 2.–4. září 2014 se uskutečnil již 38. seminář knihovníků muzeí a galerií, jehož organizace se ujalo Muzeum Beskyd Frýdek-Místek.

Hlavní programové linie činnosti knihovnické komise AMG:

1.  podpora činnosti knihoven muzeí a galerií (poskytovat etické a odborné zázemí knihov­níkům muzeí a galerií a upevňovat postavení muzejních knihoven uvnitř vlastních institucí);

2. spolupráce s ostatními paměťovými institucemi (muzea, galerie, knihovny a památkové ústavy);

3. spolupráce se samostatným oddělením knihoven MK ČR, Ústřední knihovnickou radou, Svazem knihovníků a informačních pracovníků, Sdružením knihoven ČR a Souborným katalogem ČR (podílet se na uskutečňování Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011–2015, posilovat postavení muzejních knihoven mezi ostatními veřejnými knihovnami, zohledňovat specifika muzejních knihoven při tvorbě zákonů a vyhlášek);

4. vzdělávání knihovníků muzeí a galerií (příprava a realizace pravidelných seminářů Knihovnické komise AMG, školení pro knihovníky);

5. prezentace a propagace činnosti muzejních a galerijních knihoven odborné i laické veřejnosti (prostřednictvím médií, výstav apod.).

LITERATURA:

• BĚHALOVÁ, Štěpánka. Knihovny muzeí a galerií. Duha. 2013, roč. 27, č. 1–2, s. 2–4. Též: Duha [online]. 2013, roč. 27, č. 2 [cit. 2014-08-06]. Dostupný z  http://www.duha.mzk.cz/clanky/knihovny-muzei-galerii.
• BĚHALOVÁ, Štěpánka. Muzejní knihovny současnosti a budoucnosti a uchování významných odkazů osobností. In: Karel Jaromír Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách. Semily, 2011, s. 313–321.
• BĚHALOVÁ, Štěpánka a Jarmila OKROUHLÍKOVÁ. Významná kapitola z dějin komise muzejních knihovníků. In: Laudatio dr. Helze Turkové. Praha, 2012, s. 177–179.
• HARTMANOVÁ, Květa [sest.]. Adresář knihoven muzeí a galerií ČR. Praha 2007. 239 s. Aktuální podoba adresáře na stránkách AMG pod záložkou oborové komise knihovníků (http://www.cz-museums.cz).
• OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. K postavení muzejních knihoven. In: Knihovny současnosti 2004. Sborník z 12. konference, konané ve dnech 14.–16. září 2004 v Seči u Chrudimi. Brno, 2004, s. 88–96.
• OKROUHLÍKOVÁ, Jarmila. Jsou muzejní knihovny knihovnami veřejnými? In: Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.–14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno, 2006, s. 285–388.
• ŠEDO, Ila. Knihovny a zákon o sbírkách. In: Knihovny současnosti 2006. Sborník z 14. konference, konané ve dnech 12.–14. září 2006 v Seči u Chrudimi. Brno, 2006, s. 389–394.
• ŠEDO, Ila. Systémy muzejních digitálních informací na WWW. Rigorózní práce. Praha, 2004, 149 s.
• VRCHOTKA, Jaroslav. Semináře pro muzejní knihovníky. Část 1. Čtenář. 2006, roč. 58, č. 7–8, s. 248.
• VRCHOTKA, Jaroslav. Semináře pro muzejní knihovníky. Část 2. Čtenář. 2006, roč. 58, č. 9, s. 296–298.

Foto archiv komise AMG