KAREL SOSNA sosna@psp.cz

V hlavním městě subsaharské Zambie (dříve Severní Rhodesie) Lusace se ve dnech 7. až 11. dubna 2014 konala již 15. konference parlamentních knihoven jižní a východní Afriky (Association of Parliamentary Libraries of Eastern and Southern Africa – APLESA), na kterou jsem byl pozván jako oficiální reprezentant sekce parlamentních knihoven IFLA, která kromě APLESA zastřešuje ještě dalších devět regionálních organizací parlamentních knihoven po celém světě. Pro úplnost jsou jimi podle roku vzniku tyto organizace: Parliamentary Libraries of Nordic Countries 1922, Association of Parliamentary Libraries in Canada 1975, European Centre for Parliamentary Research and Documentation 1977, Association of Parliamentary Libraries of Australasia 1984, Association of Parliamentary Libraries of Asia and the Pacific 1990, Parliamentary Libraries of Black See Countries 1996, Parliamentary Libraries of South Asia 1997, Red de Intercambio de los Parlamentos de América Latina y El Caribe 2011 a Association of Arab Parliamentary Libraries 2012.

Konferenci zorganizovala pod záštitou zambijského Národního shromáždění v novém hotelu Radisson Blu Parlamentní knihovna a její hlavní té­ma Legislativní informace a parlamentní knihov­ny: zkoumání nových hranic přilákalo na 40 účast­níků z Angoly, Botswany, Ghany, Komorských ostrovů, Parlamentního shromáždění východo­afrických zemí, Keni, Lesotha, Malawi, Mozambiku, Namibie, Rwandy, Seychel, Jižní Afriky, Swazijska, Tanzanie, Ugandy, Zambie a Zimbabwe. Jednacími jazyky, do kterých bylo zabezpečeno i simultánní tlumočení, byly angličtina, francouzština a portugalština.

Působivá zahajovací ceremonie začala státní hymnou Zambie, hymnou Africké unie, modlitbou (75 procent obyvatel Zambie se hlásí k aktivnímu křesťanství a modlitbou zde začínají všechna oficiální setkání včetně společných snídaní, obědů a večeří).

Na programu prvního dne pak bylo sedm odborných příspěvků o parlamentních knihovnách a analytických výzkumných službách především Zambie a Zimbabwe (dříve Jižní Rhodesie). Podnětný na nich byl zejména střet tří různých pohledů na téma zkvalitňování parlamentních informačních služeb z hlediska akademiků – zástupců Zambijské univerzity, parlamentních knihovníků a jejich praxe a pak i poslanců samotných. Největší důraz byl kladen na kvalitu a vypovídací schopnosti webových stránek jak parlamentů, tak i jejich knihoven, na adresné informační služby typu SDI (select dissemination of information) a hlavně digitalizaci parlamentních materiálů a jejich zpřístupňování v digitálních repozitářích.

Druhý den jednání byl zahájen velice zajímavým analyticko-srovnávacím rozborem webových stránek deseti parlamentů zúčastněných zemí, po kte­rém následovala živá diskuse týkající se jak struktury a obsahu webových stránek, tak i jejich jazyka, kdy některé země kritizovaly upřednostňování angličtiny před francouzštinou a portugalštinou v této části Afriky. Po dvou teoretických příspěvcích z Ugandy a Botswany následovaly tzv. Country Reports. Zástupci všech zemí zde podávali podle předem daného vzoru stručnou informaci o svých knihovnách a analytických službách, zejména co se týče jejich finančních, lidských a informačních zdrojů, stavu automatizace a digitalizace, odborného vzdělávání a kvalifikace, spolupráce s jinými parlamenty a mezinárodními organizacemi a své eventuální účasti na blížícím se kongresu IFLA.

V rámci této sekce jsem konferenci poskytl základní informace o České republice, Parlamentu České republiky a Parlamentní knihovně. Velkou pozornost a nelíčený zájem vzbudila mezi účast­níky on-line prezentace digitalizačních projektů naší knihovny, z nichž Digitální knihovna České sněmy a Společná česko-slovenská digitální knihov­na společně tvoří veřejně přístupný digitální repozitář Parlamentu České republiky. Z praktického hlediska plánované budoucí spolupráce přítomných parlamentů účastníky konference velmi zaujala i prezentace projektu Višegrádská digitální parlamentní knihovna +. Diskutující vesměs hodnotili tento projekt jako následováníhodný příklad mezinárodní spolupráce při digitalizaci a zpřístupňování parlamentárií i v jejich místních podmínkách, zejména když zjistili, kolik času, lidí a finanč­ních prostředků se takto ušetří a jak mocným impulzem pro užší spolupráci parlamentů zemí se společnou historií a dokonce v jejich případě i společným oficiálním jazykem se tento projekt může stát.

Celý třetí den byl věnován strategickému plánování rozvoje parlamentních knihoven a jejich pracovníků. Účastníci se rozdělili do skupin, z nichž si každá pod vedením pedagogů ze Zambijské univerzity vypracovala svůj konkrétní plán rozvoje, který pak přednesla a obhajovala na plenárním zasedání všech skupin společně. Inspirativním modelem při této činnosti byl všem současně platný strategický plán rozvoje sekce parlamentních knihoven IFLA přístupný na internetu.

Další den uspořádali hostitelé pro všechny účastníky návštěvu největší hydroelektrárny v zemi, která se nachází na druhé největší zam­bijské řece Kafui ve stejnojmenném druhém největším africkém národním parku. Přiznám se, že při vzpomínce na několikahodinové prolézání Kaplanových turbin a generátorů vysokých jako několikaposchoďový dům bez jakékoliv ochrany uší mě ještě dnes oblévají mrákoty. Zambijci jsou však na tuto svoji elektrárnu, která jim umožnila stát se nezávislými na dodávkách energie ze zahraničí, patřičně hrdi. Však ji také i oficiálně „stavbou nezávislosti“ nazývají.

Poslední den se probírala obvyklá administrativní agenda jako například schválení zápisu z předchozí výroční konference, zpráva předsedkyně za minulé funkční období, zpráva pokladníka, následovaly diskuse o změnách v jednacím řádu a schvalování jeho dodatků, diskuse a schvalování konferenčních rezolucí a závěrem i volba, resp. potvrzení ve funkci staronové předsedkyně Esther Kamau z Keni.

Zvláštním bodem tohoto programu byla i Zprá­va o činnosti sekce parlamentních knihoven IFLA za roky 2007–2015, při jejíž prezentaci jsem zdůraznil výhody členství v sekci pro přítomné nečlenské parlamentní knihovny, vybídl je ke vstupu a jménem celé sekce je co nejsrdečněji pozval na 30. výroční předkonferenci sekce, která proběhla 12.–14. srpna 2014 v Paříži a 80. světový kongres IFLA konaný ve dnech 16.–22. srpna 2014 v Lyonu.

Patnáctou výroční konferenci APLESA v Lusace charak­terizovaly obrovská pohostinnost organizátorů, imponující aktivní účast většiny zúčast­­­ně­ných zemí, vysoká odborná kvalita většiny pří­­s­pěvků a velice živé a zajímavé diskuse. Závěrem lze konstatovat, že africké parlamentní knihovny, a to se zcela jistě týká i jiných typů knihoven v této části Afriky, čelí jiným výzvám a řeší odlišné problémy než většina našich knihoven. Technicky, technologicky i odborně jsou na s ná­mi zcela srovnatelné úrovni. Žádnou vzácností zde již například není ani přístup do knihovních katalogů z chytrých telefonů a tabletů. Největším problémem afrických knihoven je však stále ještě nedostatečná vzdělanostní a kvalifikační úroveň jejich uživatelů, včetně demokraticky zvolených poslanců. Ti pak samozřejmě těžko mohou pro svoji práci plně využívat všechny informační zdroje a technologické nástroje, které se jim v dobře vybavených knihovnách naskýtají.

Zambie získala svoji nezávislost přesně před 50 lety. Od té doby učinila jak v hospodářském, tak i kulturním vývoji včetně rozvoje vzdělanosti obyvatel veliký pokrok (odhaduje se, že negramotných je v zemi už jen asi 20 %), který nás opravňuje věřit, že v blízké budoucnosti bude i tento problém minulostí. A pak místo „zkoumání nových hranic“ z hlavního hesla konference nastane „překračování nových hranic“.

Svůj sen, spatřit Viktoriiny vodopády na řece Zambezi nejenom očima MUDr. Emila Holuba, ale i svýma, se mi pro nedostatek času uskutečnit nepodařilo. Livingstone, kde má tento náš významný cestovatel v Národním muzeu svoji expozici a před muzeem i bustu, je přeci jenom od Lusaky ještě hodně daleko.

Foto archiv autora