Main content
ZE SVĚTA
Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR
Univerzitní knihovna v Helsinkách je zapojena do vzdělávacího procesu studentů přípravou digitální knihovny a nabídkou elektronických informačních služeb. Zdravotnické prostředí se velmi dynamicky mění a univerzitní knihovna musí využívat všech nejnovějších technologických inovací, které jsou v oblasti lékařského vzdělání rozhodující pro schopnosti studentů. Digitální knihovna studijních materiálů se v průběhu posledních deseti let vyvíjí, učitelé zde mohou ukládat a sdílet své vzdělávací materiály, které jsou přístupné všem studentům. Projekt Terkko Digital Course Library (DiKK) se inspiroval na lékařských fakultách v USA, ale tam nebyly do projektu zahrnuty knihovny. Tomu se rozhodly finské knihovny předejít a aktivně poskytly své služby univerzitě v Helsinkách. Projekt nabízí důležité elektronické a interaktivní učebnice, které jsou přizpůsobeny pro iPady a studenti jsou nadšeni. Univerzita hledala další možnosti financování projektu a díky nadaci Jane and Aatos Erkko Foundation se podařilo projekt rozšířit. Zapojili se do něj pedagogičtí pracovníci, knihovníci, specialisté z fakulty informatiky, ale i studenti. První tablety dostali učitelé, aby se s nimi naučili pracovat a připravovat své vzdělávací materiály a výukové metody. Základní učebnice (anatomie, histologie a biologie buněk) jsou placeny z projektu, ovšem další si musí studenti již financovat samostatně. Překvapivě velký počet studentů vlastní a umí využívat tablety a knihovna shromažďuje a nabízí digitální časopisy, knihy a databáze. Pocit společné práce v „lékařské komunitě“ buduje lepší loajalitu i ke knihovně v takovémto univerzitním prostředí.
(Scandinavian Public Library Quarterly – Vol. 47, No. 2/2014, s. 4–6)
Německé veřejné knihovny se stále více zapojují do celoživotního vzdělávání a integrací elektronických informačních zdrojů vytváří např. knihovny v Lipsku atraktivní výukovou platformu. Znalostní společnost motivuje veřejné knihovny ke zcela novým výzvám a Koncepce rozvoje německých knihoven reaguje na aktuální vývoj a požadavky ve vzdělávacím systému. Knihovny vyvíjejí on-line projekty k podpoře celoživotního vzdělávání a zapojují se aktivně do tvorby e-learningových kurzů. Knihovny nechtějí konkurovat tradičním vzdělávacím institucím, ale spíše doplňují jejich nabídku pro různé cílové skupiny, které mají specifické studijní návyky. Knihovny se v rámci města Lipska zapojily s řadou partnerů do vzdělávacích aktivit, protože nemohou samostatně vydávat potřebné certifikáty jako klasické školy. Nabídka knihoven je umístěna na centrálním lipském portále eLearning-Portals der LSB určeném k celoživotnímu vzdělávání a se školami byly uzavřeny dohody o dlouhodobé spolupráci. Uživatelé knihoven se do e-learningových kurzů hlásí zadáním čísla klienta a hesla čtenářského průkazu. Kurzy jsou zcela zdarma a studijní plán uživatele je navrhován s ročním předstihem. V nabídce eLearning-Portals der LSB je více než 100 kurzů, pochopitelně velký zájem je o jazykové vzdělávání, které je jinak velmi drahé. V rozmezí února 2013 až dubna 2014 se 85 kurzů zúčastnilo 9200 studentů!
(Das Magazin der Bibliotheken in Sachsen – Jg. 7, Nr. 2/Juli 2014/25. Ausgabe, s. 89)
Alexandrijská knihovna v Egyptě se dlouhodobě věnuje výzkumu požadovaných dovedností pro knihovníky, kteří se věnují práci s dětmi a mládeží. Devět knihovníků z této knihovny si vybralo části výzkumu a děti byly rozděleny do devíti kategorií podle věku. Nakonec knihovníci zpracovali návrh požadavků, které vnímají jako zásadní pro práci s dětmi. Knihovníci v nové éře přijímají řadu rolí, které doposud nebyly v knihovnách zastoupeny. Musí být především kreativní a adaptabilní, musí zvládat výborně komunikaci s dětmi a mládeží a znát jejich informační požadavky. Mládež i knihovníci jsou zahlceni stále se měnícími technologiemi a je nutné oběma skupinám poskytnout informace a vzdělávání efektivním a průběžným způsobem. Velmi vhodná pro práci s dětmi a mládeží v knihovnách by byla pedagogická kvalifikace, ale tu má mezi egyptskými knihovníky mizivé procento pracovníků. Knihovníci se tak musí neustále samostatně vzdělávat a to je finančně nákladné.
(IFLA Journal – Volume 40, Number 2/June 2014, s. 102–109)
Připravil ROMAN GIEBISCH