MARIE BEČVÁŘOVÁ vedouci@knihovna-jirkov.cz

Stan na náměstí, v parku, na koupališti, na nádvoří zámku a v něm stojan s knihami a časopisy a vše za každého počasí volně dostupné všem, kteří se chtějí na chvíli zastavit a číst, anebo jen naslouchat hlasu, který předčítá… ano, i to je již v našich končinách možné.

Myšlenka uspořádat letní čtení ve městech našeho regionu uzrála před dvěma lety, když Mgr. Bedřich Fryč, ředitel Kulturního, vzdělávacího a informačního zařízení Jirkov, p. o., projížděl rakouským Salzburgem. Při procház­ce centrem města narazil na nevšední knihovnu pod širým nebem: Na prostranství před gotickou katedrálou byly rozloženy sedací vaky a houpací sítě, před nimi velká policová skříň s knihami i časopisy a pultík s mikrofonem pro autorská čtení. Ve vacích a sítích pohodlně seděli nebo leželi malí i velcí čtenáři s knihou v ruce, skříň byla v obležení kolemjdoucích lidí listujících knihami a na odpoledne se chystalo jakési autorské čtení. To vše bylo rámováno příjemnou atmosférou.

Pan ředitel mi o této akci hned po příjezdu s velkým nadšením vyprávěl a pověřil mě získáním podrobnějších informací o tomto, u nás dosud neznámém kulturním počinu a prověřením možností, zda lze podobnou aktivitu v našich podmínkách uskutečnit. Zjistila jsem, že „salzburgské čtení“ se konalo v rámci putovního projektu Stadtlesen, který se již několik let těší velké oblibě v Německu, Rakousku i severní Itálii, a že jeho smyslem je nabídnout kolemjdoucím možnost posezení (poležení) s knihou v ruce a k tomu na literaturu a čtení zaměřený doprovodný program. Více informací, zejména těch praktických, jsem na webu německého projektu nenašla.

Bylo nám hned jasné, že projekt bude finanč­ně nákladný a že specifická severočeská města nejsou Salzburg. Přesto jsme hledali různé možnosti, jak projekt uskutečnit a získat finanční prostředky. Nakonec se jako vhodný ukázal program Knihovna 21. století každoročně vyhlašovaný Ministerstvem kultury ČR. Koncem minulého roku přišel pan ředitel s informací, že se projekt líbí i hejtmanovi Ústeckého kraje a že by jej kraj také finančně podpořil. Nezbývalo než zjistit zájem ředitelů kniho­ven v okolí, vše promyslet a zpracovat žádosti o finanční podporu. Nebylo to vůbec jednoduché. Nebylo možné čerpat z předchozích zkušeností, žádné nebyly, a opravdu tvrdým oříškem byl rozpočet projektu, protože předem přesně odhadnout náklady na dvouměsíční projekt, který má v ČR premiéru, by nezvládl ani ministr financí. Kooperativní projekt jsme nazvali Města čtou a ve fázi jeho příprav se k jirkovské knihovně připojily knihovny z Loun, Klášterce nad Ohří a Litoměřic a jejich ředitelé se zavázali, že v rámci spoluúčasti projekt také finančně podpoří. Na první společné schůzce se vedoucí a ředitelé knihoven dohodli na termínech čtení, na další nabídli autorská čtení a vystoupení neprofesionálních autorů a dalších umělců i z „domácích“ zdrojů s návrhem, že si knihovny v průběhu putovního projektu domácí aktivisty vymění, propůjčí. Naplánovali jsme i akce, které měly program zaměřený na literaturu zpestřit: komorní hudební vystoupení, workshopy, dobrodružné hry pro děti a mnoho dalšího.

Žádost o dotaci Ministerstva kultury ČR jsme odeslali začátkem prosince 2013, na počátku roku 2014 jsme požádali o finanční podporu Ústecký kraj. Žadatel byl za všechny knihovny jeden: Kulturní, vzdělávací a informační zařízení Jirkov, příspěvková organizace, která je provozovatelem jirkovské městské knihovny, koordinátorky celého projektu. K na­ší společné radosti jsme se žádostí u obou institucí uspěli. Domnívám se, že tento úspěch zaručila kooperativní povaha projektu a zejména podíl dobrovolníků na jeho uskutečnění.

Celé jaro jsme věnovali přípravám projektu. Objednali jsme sedací vaky, nechali na zakázku vyrobit velký čtyřstranný regál s policemi a potřebovali jsme do něj získat nové knihy, nejlépe menšího rozsahu. V tom nám velmi pomohly společnosti Albatros Media a OPA, které věnovaly několik desítek knih. Nabídku doplnily zúčastněné knihovny ze svých zdrojů. A proč jsme vsadili na nové knihy? Protože je lákavější otevřít knihu, která ještě voní novotou.

Rozhodli jsme se také pořídit dvě houpací sítě a zajistit pronájem velkého stanu, který je v tuzemském vrtkavém počasí nezbytný. Pustili jsme se do tvorby loga projektu a hledali jsme konečný jednotný vzhled plakátů a dalších propagačních materiálů, brzy jsme se shodli, že vhodné bude návštěvníkům-čtenářům nabízet lehké občerstvení. Ladili jsme společně programy a přibírali další zájemce o putovní letní čtení. Přidaly se Cítoliby, Tuchořice, Chomutov a na jeden den i Kadaň.

Pilotním městem projektu Města čtou se stal Jirkov, slavnostní zahájení celého projektu a zároveň desetidenního jirkovského městského čtení se uskutečnilo 27. června u Městské věže v centru města. Čtecí stan byl otevřen denně od 10 do 18 hodin. Každodenní odpolední program se podle plánu podařilo dodržet, každý den se u stanu zastavovali kolemjdoucí a listovali knihami, které je zaujaly, podařilo se nám oslovit i mladé rodiny, a tak maminky svým dětem přečetly pohádku nebo krátký příběh. Kuriozitou jirkovské části projektu byl mladý muž, který přišel po tři dny za sebou, pokaždé si poručil kávu a koláč, „uvelebil se“ v sedacím vaku a četl jedinou knihu. Zaujala ho natolik, že si vzal v zaměstnání dovolenou, aby knihu stačil na jirkovském stanovišti dočíst. Jirkov zažil asi také nejtěžší povětrnostní zkoušku: V nenadálé prudké bouřce spojené s vichrem a krupobitím zmokly knihy, napršelo do reproduktorů a velký stan téměř nepřežil nápory větru. Škody naštěstí nebyly fatální, a tak mohlo vybavení celého čtecího stanu putovat na další štaci, do Cítolib k Dělnickému domu. Stěhování nebylo jednoduché, zejména naložení regálu a stanu do velké dodávky vyžadovalo sílu několika mužů. V Cítolibech pobyl čtecí stan po osm dní, denně byl přístupný od 13 do 18 hodin, v tamějším programu opět nechyběla autorská čtení, hudební recitály a další. Tyto odpolední programy se těšily velkému zájmu, popravdě řečeno pořadatelům k takovému úspěchu zřejmě přispěly i každodenní výzvy cítolibského obecního rozhlasu.

Následný dvoudenní maraton čtení v Tuchořicích uspořádaný v rámci festivalu Bez zámků byl jen přestupní stanicí před pokračováním projektu v Lounech. Mgr. Dagmar Kučerová, ředitelka lounské knihovny, vsadila na lákadla parného letního počasí, a proto „čtecí stan“ umístila na městské koupaliště s ubytovnou a letní školou i nezbytnými stánky s občerstvením. Lounské městské čtení nedaleko městského centra trvalo rekordních 15 dní, během kterých zažili knihovníci několik perných chvil. Počasí v tyto dny se vyznačovalo velmi vysokými letními teplotami a každodenními podvečerními bouřkami spojenými s velkým větrem. Zkoušky trvanlivosti několikrát podstoupil zejména čtecí stan, naštěstí však rozmary počasí přečkal. Pro návštěvníky byl denně otevřen od 10 do 18 hodin.

Štafetu projektu převzal po Lounech Chomutov. Chomutovští vybrali velmi pěkné a důstojné místo před městským divadlem. Po týdnu se projekt přestěhoval do nedalekého Klášterce nad Ohří. Tam se již od počátku nabízelo čtení na nádvoří zámku poblíž historického centra města. A skutečně se to podařilo klášterecké knihovně zorganizovat. Ovšem ani tamější knihovně počasí příliš nepřálo, klášterečtí knihovníci a dobrovolníci však měli výhodu. Jakmile začalo krápat, odpolední programy se ze stanu přesunuly do zámeckého renesančního sálu se skvělou akustikou.

Poslední část projektu Města čtou 2014 nabídly čtenářům Litoměřice ve svém jádru, v parku Václava Havla. Litoměřičtí knihovní-ci si pochvalovali nejen vydařené počasí, ale i skvě­lý ohlas, který u svých obyvatel zaznamenali. Čtecí stan byl i v Litoměřicích pro veřejnost otevřen od 10 do 18 hodin. Do sedacích vaků s knihou v ruce tam dokonce usedli i novomanželé, kteří jen před několika minutami na radnici stvrdili svůj manželský slib. Nevěsta neváhala a programu se zúčastnila ve svatebních šatech a se závojem.

Dne 30. srpna dospěl projekt Města čtou 2014 k závěru. V průběhu 65 dnů jeho trvání navštívily všechna stanoviště čtecího stanu více než dva tisíce kolemjdoucích obyvatel jednotlivých zúčastněných měst. Mnozí z nich se na stanoviště městského čtení pravidelně vraceli. Společnými silami se nám podařilo uspořádat 54 odpoledních vstupů ve formě autorských čtení, hudebně-literárních pořadů, dílen a soutěží pro děti. Do projektu se dobrovolně zapojilo 34 lidí a ti pomáhali při jeho přípravě, po­díleli se na programu, nebo jen vypomáhali v prů­běhu dne a při odpoledních akcích. V rámci odpoledních vstupů vystoupili i profesionální literáti a hudebníci, např. Petra Braunová, Dan Černý, Jaroslav Balvín, Jan Kryl a další. Všem patří velký dík.

Celkové náklady na projekt překonaly jen mírně 300 000 korun. Nespornou výhodou projektu se stala možnost vykázat finanční spolu­účast i ve formě dobrovolnické práce.

Kooperativní projekt v tak velkém rozsahu jsme mohli uskutečnit jen s finanční podporou Ministerstva kultury ČR a Ústeckého kraje a v neposlední řadě díky nadšení a nezištné práci a spolupráci knihovníků a dobrovolníků.

Projekt Města čtou 2014, který se těšil neočekávanému pozitivnímu ohlasu veřejnosti, je za námi. Nezbývá než těšit se na příští léto ve znamení Města čtou 2015 a věřit, že se během několika roků rozšíří do dalších regionů naší země.

Foto Martin Bíša, Ondřej Kunc, Marie Bečvářová