LENKA ŠIMKOVÁ ctenar@svkkl.cz

V minulém roce se celostátní knihovnická konference Knihovny současnosti konala v Olomouci a naši zprávu z ní jsme začínali slovy, že se zde možná shledáme i v roce 2014. Tehdejší kladná zpětná vazba od účastníků jistě nema-lou měrou přispěla k tomu, že jsme se v areálu Právnické fakulty Univerzity Palackého opravdu po roce setkali znovu. Tentokrát ve dnech 9.–11. září.

Zahájení konference se za Sdružení knihoven ČR ujala jeho místopředsedkyně Mgr. Eva Svobodová, ředitelka Studijní a vědecké knihov­-ny v Hradci Králové, která uvítala hosty a také dal­ší významné řečníky – náměstka hejtmana Olomouckého kraje Mgr. Radovana Rašťáka a Mgr. Miroslava Rovenského, náměstka ministra kultury. Úvod­ní slovo patřilo také ředitelce Vědecké knihovny v Olomouci RNDr. Jitce Holáskové.

Následné předávání Medailí Z. V. Tobolky proběhlo tradičně v režii Ing. Aleše Brožka, který prostřednictvím medailonků představil oceněné osoby. Ty poté převzaly medaile od Ing. Jiřího Miky a další gratulace. Také za Čtenáře všem novým nositelům ocenění gratulujeme a v následujícím příspěv­ku je jako každý rok zaznamenáváme.

Směr, kterým se často díváme při čerpání zahraniční inspirace a trendů v knihovnickém oboru, je sever. V letošním roce jsme mohli slyšet dvě přednášky ze Skandinávie. Emeritní ředitelka Městské knihovny v Oslo Liv Saeteren nás zavedla do Norska, přičemž hovořila o potřebné transformaci knihoven spočívající v naplňování vizí, které shrnula do několika oblastí. Klíčovou roli v nich hrají informace v tradiční a digitální podobě, různorodé zdroje, média všech typů, variabilní prostory, podpora čtenářství, celoživotní vzdělání, komunity… Koncepty, které jsou nyní komponovány také do plánování hlavní budovy městské knihovny v Oslu (oficiálně nazývané Deichmanske bibliotek). Velmi inspirativní jsou stránky projektu http://blogg.deichman.no/nyedeichman/, ze kte­-rých přednášející připravila vizuálně zajímavou prezentaci.

Trendy švédského knihovnictví prezentovala Monica Dahlgren, vedoucí kulturní rady regio­nu Sigtuna, Lena Gustafson Randau, ředitelka knihovny v Märstě a Zuzana Helinsky, poradkyně a konzultantka pro knihovny. Správní oblast Sigtuna prochází v posledních letech obdobím rozvoje, přičemž zde vznikají nové příležitosti i pro knihovny. Přednášející v souvislosti s vybudováním nové knihovny v Märstě ukázaly několik příkladů úspěšného partnerství s dalšími institucemi, představily různé projekty, jako je například literární festival či program pro perzekuované spisovatele INCORN. Přiblížily koncept „otevřené knihovny“ (bez zaměstnanců) či implementaci „Idea Store“ koncepce, spočívající ve fungování knihoven v sym­bióze s dalšími občanskými a sociálními službami. Zuzana Helinsky se věnovala také školním knihovnám ve Švédsku a své hlavní oblasti zájmu – marketingu a fundraisingu. Její články s danou tematikou naleznete pravidelně také ve Čtenáři v sekci zahraničních respondentů.

První jednací den byl tradičně zakončen rautem, na kterém je dostatek prostoru pro další diskusi a navazování kontaktů či zábavu a oddych před dalším konferenčním programem. Druhý den probíhá programová linie již tradičně v sekcích, ze kterých si účastníci volí podle svých profesních preferencí, zájmů a také podle časových možností. Zúčastnila jsem se sekcí, které probíhaly v hlavní aule Právnické fakulty a byly věnovány katalogizačním pravidlům RDA, službám knihoven pro produktivní generaci, centrálnímu portálu knihoven a dalším službám knihoven. V Malém sále byla souběžně připravena témata zaměřená na řízení lidských zdrojů, marketing knihovnických služeb a nechyběly ani doprovodné workshopy. Závěrečný den patřil již tradičně informacím o aktuálním stavu implementace Koncepce rozvoje knihoven v ČR. Ze zajímavého a pestrého programu bych ráda vyzdvihla zejména blok věnovaný službám knihoven pro uživatele v produktivním věku. Právě tato cílová skupina bývá pro knihovny někdy oříškem. Snadnější je na různé akce nalákat děti či seniory, ale s „dospěláky“ to nebývá tak jednoduché. Přestože se první přednášející z tohoto bloku PhDr. Jaroslava Dosedlová, Ph.D, (Psychologický ústav FF MU v Brně) omluvila, mohli jsme její příspěvek na téma Jaká je současná produktivní generace? vyslechnout v podání garantky sekce PhDr. Šárky Kašpárkové (Knihovna Kroměřížska). Následovala prezentace PhDr. Ladislavy Zbiejczuk Suché (KISK FF MU v Brně), která podala zajímavé náměty k otázce Jak se ptát těch, kteří nechodí do knihovny? Z jejího vystoupení jsem si zaznamenala několik doporučení a omylů spjatých s výzkumy uživatelů:

•  chybou je, když se ptáme příliš plošně,
•  mylně předpokládáme, že víme, co lidé chtě­jí,
•  předpokládáme, že dělají, co říkají,
•  měli bychom se bavit s konkrétními lidmi,
•  lidé jsou experty na problémy, my nabízejme řešení,
•  zkoumejme do hloubky.

Následně doporučený postup pro výzkumy v knihovnách by se dal shrnout do třech bodů:

1. najděte si cílovou skupinu, identifikujte problém;

2. ověřte ho (v případě, že se nepotvrdí, změňte skupinu, upřesněte představu apod.);

3. zapojte uživatele – nabízejí se metody rozhovorů, workshopů, focus group ad.

Třetím příspěvkem byl referát Mgr. Pavlíny Lonské (Městská knihovna v Praze), která se zaměřila na skupinu tzv. mladých dospělých v kontextu zahraničních zkušeností. Velmi inspirativně na ni navázaly dvě kolegyně, které se věnovaly naopak českému prostředí. V zastoupení Regionální knihovny v Karviné přednášela Mgr. Markéta Kukrechtová a za Městskou knihovnu Třebíč to byla Mgr. Marie Dočkalová. Obě nabídly mnoho inspirace na akce a služby (nejen) pro produktivní generaci.

Neméně důležité ale byly pro odbornou veřejnost příspěvky o standardu RDA, který zasáhne také katalogizační politiku v České republice a odpovědi na některé z otázek, které se nabízejí v souvislosti s postupem prací na CPK. Kdo následně vyslechl i prezentace v závěrečném dni konference, mohl získat další informace o aktivitách v rámci plnění koncepce, které navazovaly na dílčí témata probíraná v jednotlivých sekcích. Většina příspěvků je zařazena ve sborníku z konference, který je každoročně k dispozici v tištěné formě již při jejím zahájení a následně vystaven na stránkách www.sdruk.cz. Nejinak je tomu i v případě toho letošního, na kterém se již podruhé editorsky podílela i naše redakce.

Letošní konferenci a tedy i sborník doprovázel nový vizuální styl. Jak uvedla v předmluvě Ing. Lea Prchalová, předsedkyně SDRUK ČR, „soutěž o nový vizuální styl Sdružení knihoven i konference Knihovny současnosti vyhráli autoři Ondřej Zámiš a Roman Černohous. V soutěži bylo zadáno, že značka pro Knihovny současnosti má symbolizovat souvislost se Sdružením knihoven, ale nikoliv jednoznačnou závislost, neboť na konferenci se podílí také další subjekty. Podle vyjádření autorů je propojení obou vizuálních stylů jasné, ale Knihovny současnosti posouvají práci s grafickými prvky a vizuálním sdělením dále. Pracují s výraznější barevností, různými variacemi barev a s abstrak­t­­nějšími obrazovými motivy.“

Na závěr zbývá snad jen dodat, že kapacita konference byla naplněna již několik dní před jejím zahájením, a malé zamyšlení, kde se asi sejdeme příště?

Foto Jana Leparová