VÍT RICHTER vit.richter@nkp.cz

Ve Čtenáři již potřetí zveřejňujeme žebříčky nejpůjčovanějších knih a autorů ve veřejných knihovnách¹, tentokrát za rok 2013. Pořadí je určeno na základě analýzy dat z 35 knihoven² různých velikostí. Data jsou shromažďována v podobě ISBN pro potřebu kolektivního správce Dilia. Předmětem analýzy bylo 3 118 902 absenčních výpůjček (bez prolongací a evidovaných prezenčních výpůjček), které byly uskutečněny z 47 392 různých titulů odlišených ISBN³. V roce 2013 bylo ve všech veřejných knihovnách registrováno cca 41,5 mil. primárních absenčních výpůjček. Uvedený vzorek tedy tvoří cca 7,5 % z celkového počtu výpůjček, které byly uskutečněny ve veřejných knihovnách provozovaných obcemi a kraji v roce 2013.

S vysokým náskokem nejpůjčovanějším českým autorem v roce 2013 byl opět spisovatel historických románů Vlastimil Vondruška, který má ve fondech sledovaných knihoven 77 svých děl, u kterých bylo evidováno 28 774 výpůjček. Následoval autor detektivek Jan Bauer s 15 115 výpůjčkami (132 titulů). Na třetím místě se umístila autorka Hana Parkánová-Whitton, která se mezi třiceti nejpůjčovanějšími autory objevuje poprvé (26 titulů bylo půjčeno 12 964krát). V níže uvedeném přehledů třiceti nejpůjčovanějších spisovatelů převažují autoři literatury pro děti a mládež a autoři orientovaní na četbu pro ženy a detektivky. Šestý v pořadí se umístil Michal Viewegha klasickou beletrii zastupuje opět pouze Karel Čapek. V první třicítce se nově objevují jména, jako jsou Zuzana Pospíšilová (dětská literatura), Naděžda Horáková a František Niedl (oba autoři detektivek).

Nejpůjčovanější knihou roku 2013 českého autora byly Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové z roku 2012 (1663 výpůjček). Druhým nejpůjčovanějším titulem (1239 výpůjček) byla kniha Michala Viewegha Mráz přichází z Hra­dua na třetím místě Mafie v Praze od téhož autora. Další Vieweghovo dílo Biomanželka bylo v pořadí devátou nejpůjčovanější knihou. V těsném závěsu (1143 výpůjček) byla kniha Martiny Formanové Snědla dětem sladkostiz roku 2012. Další skupinu mezi deseti nejpůjčovanějšími knihami roku 2013 tvoří tituly od autora historické prózy Vlastimila Vondrušky Králův dluh, Krev na kapradí, Přemyslovská epopej a na desátém místě Osmanský tábor. Do první desítky tentokrát neproniklo žádné dílo z kategorie tradiční povinné školní četby.

Nejpůjčovanějším zahraničním spisovatelem roku 2013 se stala autorka romantických a detektivních románů Nora Robertsová (50 188 výpůjček, 106 zastoupených děl), píšící také pod pseudonymem J. D. Robb a Sara Hardesty, následovaná autorkou historické ságy Dynas-tie Morlandů Cynthií Harrod-Eaglesovou (47 251 výpůjček, 67 zastoupených děl). Opět jsou velmi silně zastoupeni autoři literatury pro děti a mládež, např. rakouský spisovatel Thomas Brezina (30 338 výpůjček, 120 za­stou­pených děl), Jacqueline Wilsonová (13 116 výpůjček), J. K. Rowlingová (9185 výpůjček) a autor cyklu deníků malého poseroutky Jeff Kinney (8805 výpůjček). Mezi převážně americkými a britskými autory se opět prosadila slovenská autorka ženské četby Táňa Keleová-Vasilková (16 537 výpůjček). Autorům detektivní literatury kraluje nadále Agatha Christie (19 951 výpůjček), následovaná C. H. Higginsovou, Jamesem Pattersonem, Edem McBainem a R. B. Parkerem. Mezi první třicítkou nejpůjčovanějších autorů najdeme opět stálice literatury pro ženy Daniellu Steelovou, Sandru Brownovou, Barbaru Cartlandovou, Lisu Jacksonovoua Barbaru Woodovou.

Podíváme-li se na pořadí nejpůjčovanějších zahraničních děl, potom v roce 2013 bylo nejúspěšnější knihou Padesát odstínů šedi od E. L. Jamesové, v první desítce jsou opět tři detektivky Stiega Larssona Muži, kteří nenávidí ženy (1488 výpůjček), Dívka, která kopla do vosího hnízda a Dívka, která si hrála s ohněm. Pořadím nejpůjčovanějších knih v roce 2013 výrazně zahýbaly děti, které do první desítky prosadily celkem šest dílů Deníků malého poseroutky od Jeffa Kinneyho (každý z dílů dosáhl více než 1300 výpůjček). Zdá se, že jsou to právě Deníky, jež postupně vytlačují staršího Harryho Pottera, který řadu let vládl dětské četbě. Na sedmém místě nejpůjčovanějších zahraničních autorů se umístila již zmiňovaná slovenská autorka Táňa Keleová-Vasilková (narozená v Chomutově) s titulem Nikdy (1329 výpůjček). Z předních míst nejpůjčovanějších knih se pomalu vytrácí autoři bestse­llerů minulých let jako například Paolo Coelho a Stephanie Mayerová.

Pro doplňování knihovních fondů veřejných knihoven má podstatný význam sledování zájmu o půjčování knih ve vztahu k roku jejich vydání. Z celkového počtu vypůjčených děl (47 392 různých titulů) bylo 61 % (29 048 titulů) vydáno v posledních deseti letech. Pouze 18 344 titulů (39 %) připadlo na knihy starší deseti let.

Při podrobnější analýze zjišťujeme, že největší počet děl vypůjčených v roce 2013 tvořila díla vydaná v letech 2013 až 2008, kdy se počet vypůjčených titulů pohyboval nad hodnotou tři tisíce. Z výše uvedeného grafu je patrné, že přibližně po šesti letech zájem o starší tituly téměř rovnoměrně lineárně klesá a v případě roku 1990 je možné zaznamenat pouze 495 titulů, které byly v roce 2013 ve sledovaných knihovnách půjčeny alespoň jedenkrát.⁴

Ještě průkaznější je vliv stáří vydaných knih při sledování počtu výpůjček. Plných 78 % výpůjček (2 438 922) bylo realizováno z titulů vydaných v posledních deseti letech. Tituly se starším vročením se na počtu výpůjček podílely pouze 22 % (679 980). Při podrobnějším pohledu zjišťujeme, že největší počet výpůjček (426 000) byl uskutečněn z titulů získaných v druhém roce po vydání knihy. Z tohoto hlediska můžeme pozorovat postupný vzestup zájmu o tituly vydané v běžném roce, v následujícím roce po vydání dosáhne objem vypůjčených titulů určitého vrcholu a potom následuje postupný pokles. O knihy vydané v roce 1990 byl po dvaceti čtyřech letech více než 40krát nižší zájem než o tituly vydané v ro­ce 2012.

Z tohoto hlediska je zdůvodnitelný standard⁵ pro doplňování knihovních fondů, který považuje za optimum desetiprocentní roční obnovu knihovního fondu. Zájem o starší tituly přirozeně klesá, ale je také odrazem samotného fungování veřejných knihoven, které provádějí průběžně aktualizaci svého knihovního fondu, tj. vyřazují starší, málo využívané tituly a nahrazují je novými přírůstky. Tímto způsobem postupně klesá objem nabídky starších titulů. Starší tituly si návštěvníci knihoven mohou objednat prostřednictvím meziknihov­ní výpůjční služby z jiných větších knihoven, zejména krajských, které plní archivní funkci a garantují dostupnost literatury pro svůj kraj. Podmínkou ovšem je, aby systém uchování starší literatury i meziknihovních služeb dobře fungoval a knihovna si v rozpočtu rezervovala přiměřené finanční prostředky na úhradu poštovného.

1 RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2011? Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2013, 65(5), s. 163–168. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/5-2013/tema-co-se-pujcovalo-ve-verejnych-knihovnach-v-roce-2011-111-1453.htm.

RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2012? Čtenář: měsíčník pro knihovny, 2013, 65(12), s. 423–425. ISSN 0011-2321. Dostupné také z: http://ctenar.svkkl.cz/clanky/2013-roc-65/12-2013/tema-co-se-pujcovalo-ve-verejnych-knihovnach-v-roce-2012-118-1595.htm.

2 SVK Ústí nad Labem, KM Hradce Králové, KJM Brno, KM Ostravy, MK Tábor, MK Kutná Hora, MK v Třebíči, Knihovna Kroměřížska, ŠK Strakonice, MK Břeclav, MK Bohumín, MK Svitavy, MK Rokycany, MK Domažlice, MK Ústí nad Orlicí, MK Beroun, MK Nymburk, MK v Hlučíně, MK Bílina, MK Dačice, MK Třeboň, MK Tišnov, MK Kaplice, MK Světlá nad Sázavou, MK Polička, MK Chotěboř, MK Milevsko, MK Stříbro, MK Tanvald, MK Český Brod, MK Dobruška.

3 Mohlo se tedy jednat i o další vydání či dotisky téhož díla.

4 Pro zpřesnění je nezbytné zdůraznit, že údaje o výpůjčkách se shromažďují na základě čísla ISBN, z toho také vyplývá, že předmětem analýzy nebylo půjčování knih bez identifikačního čísla ISBN. Toto omezení se týká zejména starší literatury vydané před rokem 1989, protože systém ISBN byl v ČR zaveden v roce 1989. Vzhledem k tomu, že v roce 1989 ještě stále fungoval státem řízený vydavatelský systém, lze předpokládat, že naprostá většina knih vydaných v roce 1989 již obsahovala údaj o ISBN. Přidělování ISBN je dobrovolné, z toho lze usuzovat, že ani v současnosti nejsou všechny knihy vydané na území ČR vybaveny ISBN, a proto může docházet k mírnému zkreslení.

5 Standard pro dobrou knihovnu: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky. 2. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2013. 11 s. ISBN 978-80-7050-628-8. Dostupné také z: http://knihovnam.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf.