LADISLAVA ZEMÁNKOVÁ ladislava.zemankova@nkp.cz

Již dvanáctý rok fungují regionální funkce jako oficiální program¹. To je tak dlouhá doba, že se již stal každodenní a běžnou součástí dění v knihovnách, o které se zas až tak moc nemluví, neboť je samozřejmá. Všechny regionální funkce (RF) jsou, s výhradami a v různé kvalitě a kvantitě, plněny, a to prostřednictvím sedmi standar­dizovaných služeb². Vše se každoročně odvíjí téměř pravidelně: některé kraje sníží finanční příspěvek na plnění RF, jiné zas, to již podstatně méně pravidelně, peníze na ten který rok mírně navrší (oproti předcházejícímu období). Za rok od roku nižší finanční částky se metodici a další pracovníci knihoven s RF snaží maximálně pomáhat obecním i městským knihovnám svého regionu. Že nižší náklady znamenají racionálnější postupy, to již za aktuálních finančních podmínek v mnohých krajích nemůže platit.

Po ukončení kalendářního roku vypracují krajské knihovny (KK) výroční zprávu o výkonu RF a Knihovnický institut Národní knihovny (KI NK ČR) zpracuje výroční zprávu za celou re­pub­liku.³ V nich se lze dočíst, jak kterou službu ze sedmi standardizovaných, kolika svým obsluhovaným knihovnám a v jakém množství krajské a pověřené knihovny poskytnou, kolik metodiků tyto aktivity realizuje a s jakým dopadem.

Dopad, tedy vliv RF na obsluhované knihovny je samozřejmě nejdůležitějším, byť obtížně vyjádřitelným sdělením. Nejpodstatnější ale je, že všechny knihovny obcí a měst, kterým jsou regionální služby určeny a které se k programu hlásí, tyto funkce využívají právě kvůli přínosu RF k všestrannému zkvalitnění, zrychlení a modernizaci svých knihovnických a informačních služeb koncovým uživatelům. Mohlo by se zdát, že RF jsou vlastně běžnou a celkem fádní rutinou ve srovnání s převratnými novinkami, které zásadně mění knihovnické a informační služby a které nás tak či onak nesrovnatelně více vzrušují. Takové zdání, spolu s občasnými, naštěstí jen řídkými pochybnostmi o významu knihoven v nejmenších obcích, resp. o významu jejich služeb, by mohlo vést až k pochybnostem o významu RF. A přece jde o program, který svou šíří obsahovou a záběrem určení (velikostí cílové skupiny) má výrazný a nezastupitelný význam. Ovlivňuje zásadní část knihoven v ČR, tudíž služby jak skutečným uživatelům knihoven, tak i těm potenciálním. Vždyť ke konci roku 2013 využívalo regionální funkce téměř 6000 (přesně 5967) knihoven obcí a měst, v nichž bydlí dohromady 7,5 milionů lidí – tedy zhruba 74 % obyvatel ČR. Program RF ve svém konečném výsledku ovlivňuje veřejné knihovnické a informační služby nabízené 74 % obyvatel ČR! Lze pak pominout význam takového programu pro rozvoj VKIS v ČR vůbec? Ten rozhodně nikdo nemůže zpochybnit. Jak takové tvrzení doložit?

To vše a množství dalších informací o RF lze vyčíst již ve výše zmíněných výročních zprávách o plnění RF, v nejrůznějších hodnoceních a prezentacích jak na webech KK, tak na webu KI NK ČR. Pro jejich obsažnost, přesahující informativní charakter tohoto příspěvku, uvedu jen několik základních údajů o RF k 31. 12. 2013, dvanáctého roku nepřetržitého fungování Programu RF a devátého roku řízení a financování RF kraji, srovnám je se stavem k 31. 12. 2005. A pro zajímavost uvedu i několik údajů ze sumáře výkazu Kult(MK) V12-01 o činnosti knihoven obcí, tj. knihoven s neprofesionálním knihovníkem⁴, jichž je i v rámci programu největší množství, a proto mohou výstižně ilustrovat dopad RF na vlastní činnost.

Základní podmínkou pro realizaci každého programu, projektu a činnosti jsou finanční prostředky. V roce 2002 byl program RF financován státem, ale neúčastnily se jej všechny regiony (okresy). To nastalo až v letech následujících. Od roku 2005 jsou RF ve správě krajů, včetně financování. Finanční prostředky na RF byly státem na kraje převedeny. A je nutno zopakovat, že je kra­je hned první rok samosprávy významně zkrátily.

Částka převedená státem na kraje k financování RF v roce 2005 byla v průběhu devíti let financování RF kraji snížena o téměř 25 milionů Kč, přesněji 24,9 mil. Kč. RF v roce 2013 plnilo 14 krajských knihoven a 87 pověřených knihoven. Obsluhováno bylo 5967 knihoven. RF vykonávalo 220,15 pracovníků v celkovém přepočteném stavu na plně zaměstnané. Krajské samosprávy financovaly RF celkovou částkou 108,6 mil. Kč. Z dalších zdrojů bylo na RF vydáno cca 23 mil. Kč. Celkem bylo na RF v ČR vynaloženo 131,6 mil. Kč (s příspěvkem obcí na nákup výměnného fondu 135,6 mil. Kč).

Rok 2013 byl poznamenán dvěma většími událostmi a procesy, které byly podmíněny nedo­statkem finančních prostředků. Byly neočekávaně zkráceny dotace i v kraji, který až do roku 2013 plně akceptoval potřeby knihoven v malých obcích a RF dotoval v přijatelné výši, totiž v Královéhradeckém kraji. Tam došlo k přehodnocení postoje (a jedné ze zásad programu), že spoluúčast obcí není nutná, resp. představuje ze strany obcí zajištění odpovídajícího prostoru a vybavení knihovny a schopného knihovníka. Proběhla intenzivní jednání s cílem rozšířit spoluúčast samotných obcí na financování výměnných fondů. Obdobný proces, byť v menší intenzitě, proběhl i v kraji Pardubickém. Tím došlo k významným pokusům o změny v systému financování RF, resp. v tvorbě jedné z částek nákladů. Jednalo se o záchrannou reakci na fatální snížení dotace na RF. Tato událost měla významný dopad i na rozhodování v dalších krajích. Takové řešení lze chápat i jako „dobrý příklad“, kde získat peníze… totiž v částce na RF. Knihovníci si v případě finanční nouze řešení najdou. Tak lze částku na RF využít i v nejrůznějších akutních situacích uvnitř vlast­ního oboru. A nemylme se, tento pramen není bezedný…

Druhou událostí, tentokrát radostnou, byl zásadní obrat v postoji orgánů Středo­českého kraje k financování regionálních funkcí. Došlo k podstatnému navýšení dosavadní finanč­ní částky na RF (Středočeský kraj výrazně okleštil dotaci na RF již v r. 2005, z 19 milionů Kč na 16 mil. a v průběhu dalších let až na 7,5 mil. v roce 2012).

V dlouholetém trvalém poklesu pokračoval kraj Plzeňský, kde se celkový objem krajské dotace snížil (vůči státem přidělené částce v roce 2005) o více než třetinu, tj. o 3 mil. Kč. V kraji Pardubickém se za stejné období snížila dotace dokonce o polovinu původní částky na 4 mil. Kč a ve Zlínském kraji o necelé 2 mil. Kč. Snižování finančních prostředků, ať již skokové nebo postupné, znamená v důsledku snižování výkonů, především těch přímo závislých na finančních prostředcích. Z celorepublikového hlediska to negativně ovlivňuje kontinuální rozvoj RF a prohlubuje mezikrajové rozdíly v podmínkách pro poskytování VKIS a výsledky roku 2013 to potvrzují.

Soustavné snižování finančních prostředků vede jednak ke snižování počtu pracovníků (mzdových nákladů) a ke snižování prostředků na nákup výměnných knihovních fondů (VF). Přičemž jak pracovníci-metodici, tak výměnný fond jsou základními pilíři zdárného fungování regionálních funkcí.

V roce 2013 vykonávalo RF již pouze 220,15 pracovníků v celkovém přepočteném stavu na plně zaměstnané. (V roce 2005 to bylo 269,24 pracovního úvazku.)

Stav pracovníků k 31. 12. 2013 se vůči stavu k 31. 12. 2005 snížil o 49,1 pracovního úvazku. Nároky a úkoly pro 1 pracovní úvazek se v některých krajích stávají nesplnitelnými. Se snižováním počtu pracovních úvazků se sice zvyšuje průměrná hodnota výkonových ukazatelů, v současné situaci to však znamená pokles intenzity a kvality poskytovaných služeb RF obsluhovaným knihovnám, mnohdy i absenci některých služeb. V konečném důsledku pak snížení kvality a kvantity VKIS poskytovaných veřejnosti obsluhovanými knihovnami. Ve skutečnosti se kraje značně liší. Např. ve Středočeském kraji se počet pracovních úvazku od roku 2005 do roku 2013 snížil v důsled­ku nedostatečné dotace o téměř 17 celých úvazků5. K problému s nedostatkem pracovních úvazků se přidal ještě další – totiž masivní generační výměna. Nedostatek peněz neumožňuje managementu, aby noví metodici pracovali souběžně s těmi odcházejícími, a to značně komplikuje a ztěžuje nerušený chod práce metodika.

I na to knihovníci našli pomocné řešení… totiž workshopy pro začínající metodiky. Doufejme, že první, uspořádaný ve Vyškově6 v roce 2013 a druhý v Děčíně⁷ v roce 2014 nezůstanou posledními, neboť byly velmi zdařilé. Tato forma, byť sebekvalitnější, by však měla být doplňkem, zdrojem novinek, inspirace, nikoliv základem, jak získat schopnosti, dovednosti a znalosti pro výkon funkce metodika.

Na konci roku 2013 měla většina krajů ke své činnosti zpracovány dokumenty, jako je např. koncepce rozvoje knihoven včetně RF na území kraje, pravidla vynakládání finančních prostředků kraje na RF apod. Mají různou závaznost, ale všechny navazují na základní dokument programu vydaný v roce 2005 Ministerstvem kultury ČR⁸, mají stejné cíle, sedm základních standardizovaných služeb a dále vše specifikují podle místních podmínek. Ve většině krajů je vedle oficiálních celorepublikových cílů programu RF řešena řada aktuálních úkolů konkretizujících obecně formulované cíle, např. zvýšit efektivitu využívání ICT, zvýšit kvalitu a aktuálnost webových stránek obsluhovaných knihoven, zlepšit informační sílu této pomůcky v rámci RF, další rozšiřování a zprovozňování automatizovaných regionálních knihovních systémů, vystavení knihovních katalogů obecních knihoven na webech knihoven a jejich zpřístupnění veřejnosti přes webové rozhraní, seznámit knihovníky a provozovatele s novelizovaným Standardem VKIS. Je pravidlem, že KK v rámci výkonu RF systematicky hodnotí i služby obsluhovaných knihoven a podmínky, za kterých VKIS poskytují. K hodnocení využívají právě Metodického pokynu MK k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb. Dále se rozšiřovala pravidelná komunikace mezi metodiky KK a PK a zřizovateli obsluhovaných knihoven. V KI NK ČR byly vydány dvě publikace, které mají úspěšné komunikaci pomoci. Jsou jimi Standard pro dobrou knihovnu⁹ a Služby knihoven knihovnám (Krajské programy regionálních funkcí na podporu knihoven)¹⁰. To vše za ztížených finančních a s tím souvisejících podmínek. Proto i v sumárním číselném vyjádření je zřejmý pokles číselných vyjádření sedmi standardizovaných služeb RF, v lepším případě stagnace. Alarmující však jsou odsuny finančně podmíněného zavádění některých rozvojových trendů v obsluhovaných knihovnách. Stagnaci, kterou stávající situace vyvolává, není vždy možné vyjádřit číselně a negativní důsledky se projeví až za nějaký čas.

Vykazované hodnoty výkonů RF za rok 2013 v některých sledovaných údajích oproti roku 2005 poklesly, v některých se naopak zvýšily.

Tak např. nejžádanějšími, a to trvale, jsou poradenské a konzultační služby, jejichž kvantita a kvalita na počtu metodiků bezprostředně závisí, druhou trvale nejžádanější službou jsou výměnné soubory knihovních dokumentů. Tedy časté a adresné půjčování souborů knih, na které by obce zpravidla samy finančně nedosáhly.

Zájem o výměnné fondy, resp. cirkulační soubory je vysoký a vedle spokojenosti uživatelů knihoven je velmi ekonomicky výhodný. Podpora ze strany kraje je projevem zájmu tohoto orgánu o obyvatele v malých obcích a kvalitu jejich života.

Stejně důležité je systematické vzdělávání knihovníků. Podívejme se na vývoj těchto tří služeb v rámci RF, jak se změnily v letech 2005 a 2013.

Náklady na nákup VF z krajských dotací klesaly, v roce 2013 byly o 6,5 mil. nižší než v roce 2005. Příspěvky obcí na nákup VF jsou sledovány celorepublikově až v posledních letech. Pro ilustraci uvádím jen rozdíl let 2012 a 2013, kdy náklady byly meziročně o 1,6 mil. Kč vyšší.

Jako třetí nejžádanější služby RF s nesporně velkým významem pro zdárný rozvoj VKIS je vzdělávání knihovníků. Ačkoliv se vzdělávání během let potýkalo s jistou stagnací (počet akcí, počet účast­níků), vzdělávání v rámci RF takové tendence nemá. V číselném vyjádření vykazuje nárůst.

Přes všechny známé problémy s účastí jak neprofesionálních, tak profesionálních knihovníků je zřejmý úspěch pořádajících knihoven, neboť i číselná vyjádření této oblasti vykazují nárůst. A přes obecný pokles pracovníků knihoven, a tudíž zvýšených nároků na zabezpečení služeb knihoven, přes časové i dopravní problémy neprofesionálních pracovníků je o vzdělávání v rámci RF zájem. Přispívá k tomu zajisté jednak znalost metodiků koho, v čem a kdy vzdělávat a jednak i finanční zajištění ze strany prostředků na RF. Je to však nezbytná aktivita, chceme-li opravdu dosáhnout kvalitních a moderních VKIS tak, jak jsou formulovány v Koncepci rozvoje knihoven¹¹a v Metodickém pokynu výkonu RF.

Podrobné hodnocení jednotlivých standardizovaných služeb RF v roce 2013 je obsahem kapitoly III. Výroční zprávy o plnění RF v roce 2013, a to i v porovnání s rokem 2012 a 2009. I z něj je zřejmé, že celkový rozvoj úrovně VKIS v krajích a regionech je závislý na finančních prostředcích. V krajích, kde nedošlo k žádnému nebo jen zanedbatelnému a přechodnému poklesu výše krajských dotací, nedošlo ani k poklesu výkonu a rozvoje VKIS v obsluhovaných knihovnách. V regionech, kde se výkon RF na určitou dobu pozastaví nebo zpomalí, se knihovny dostávají do situace, kdy ostatní kraje mají vyřešeny jedny cíle a úkoly, a pracují na dalších, kdežto ony se teprve snaží dosáhnout standardu. Odstranění takových diferencí bude vyžadovat opět vyšší výkony, tudíž i finanční náklady.

Pro rámcovou ilustraci významu RF pro rozvoj knihovnictví v ČR uvádím několik slíbených sumárních údajů výkonů základních knihoven bez profesionálního pracovníka podle výkazů Kult(MK) 12-01. Před tím je třeba uvést, že role knihoven měst a obcí se významně změnila. Ne­jsou již jen půjčovnami knih, případně dalších dokumentů. Služby knihoven se významně rozšířily na několik vzájemně se prolínajících okruhů: na klasické služby knihoven, na vzdělávací a kulturní aktivity, na místa odpočinku a vzájemného setkávání a na oblast služeb elektronických, dostupných dálkově, tedy nepřetržitě sedm dnů v týdnu po celých 24 hodin denně. Tento rozvoj se nejvýrazněji projevil v knihovnách nejmenších obcí. Tam je několik půjčovních hodin týdně stále častěji rozšířeno i na hodiny pro společné aktivity občanů nebo i na možnosti dálkového přístupu či poskytnutí některé z elektronických služeb.

Údaje označené hvězdičkou jsou z roku 2009, dříve nebyly u těchto knihoven evidovány

Výsledky roku 2013 potvrdily, že se kvalita, resp. účinnost pomoci v rámci RF v některých krajích dostala i nad standardy požadovanou úroveň. Zároveň se ale potvrdila křehkost tohoto stavu a jeho závislost na výši krajské dotace. Ctěme proto finanční částky na RF, chraňme je, jak je to jen možné.

Výkon RF významně napomáhá úrovni VKIS jak tradičních, tak i žhavých novinek, a to nejen v obecních knihovnách, ale i v knihovnách velkých měst. Tam časem přicházejí původní uživatelé obecních knihoven (z těch cca 74 % obyvatel žijících v místech s obsluhovanými knihovnami), tam se budou moci v budoucnu obracet se zájmem o služby i on-line. Musí ale vědět, že v knihovnách takové služby jsou, budou a i oni je mohou získat. Přitom povědomí o takových službách mohou získat, a již i získávají, právě i ve svých malých knihovnách.

1 Původně jako program dotovaný přímo státem, od roku 2005 pak plně řízený a financovaný krajskými samosprávami.

2 In METODICKÝ pokyn Ministerstva kultury k zajištění výkonu regionálních funkcí a jejich koordinaci na území České republiky. Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm&

3 Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm&

4 Slovy statistického výkaznictví knihovny skupiny B

5 Podrobně o vývoji pracovních úvazků k zajištění RF a v mezikrajovém srovnání se věnují Výroční zprávy o výkonu RF v ČR dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=10_RegFceRozc.htm&

6 Dostupné na http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/akce-sekce-verejnych-knihoven/workshop-pro-pracovniky-metodickych-oddeleni-verejnych-knihoven

7 Dostupné na http://www.skipcr.cz/odborne-organy/sekce-verejnych-knihoven/akce-sekce-verejnych-knihoven/ii.-workshop-pro-pracovniky-metodickych-oddeleni-verejnych-knihoven

8 Metodický pokyn RF. Dostupný na http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/ PodporaFinProg.htm&

9 Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/docs/bench/Standard_pro_dobrou.pdf

10 Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/docs/RF/sluzby_knihoven_knihovnam.pdf?

11 Dostupné na http://knihovnam.nkp.cz/index.php3?