Main content

V kráteru po knihovně

PETR SCHINK

BUM! Hromová rána otřese dvorkem před knihovnou a do shromážděného davu udeří žhavá tlaková vlna. Tak a je to tady! bleskne mi hlavou, ještě než se instinktivně přikrčím. Máme po knihovně! Ale vezmeme to popořadě…

Rozhlížím se po čerstvé instalaci výstavy Čeští vědci a jejich vynálezy. Pestrobarevné plakáty Akademie věd přibližují zábavnou formou největší české mozkovny. Komiksové podobenky vědátorů se šklebí nad kádinkami, šplhají po bleskosvodu, případně šermují injekcemi. To se bude líbit. Ale přece jen, chtělo by to ještě něčím oživit! Sedám k e-mailu a dohledávám si adresu Vysoké školy báňské. A to byl začátek konce.

Vítkovická pobočka Knihovny města Ostravy uspořádala ve spolupráci s VŠB už několik povedených akcí. Mezi regály se tu proháněl humanoidní robot Advee, středoškoláci skládali z lego kostek a programovatelných komponent své vlastní miniroboty, ale teď by to chtělo něco jiného. VŠB se vytasila s Kabaretem vědy a techniky: řada zábavných pokusů, show, výbuchy a zapojení publika. Zkrátka něco, po čem místní střední školy musí nadšeně sáhnout. A taky že ano. Ve středu 17. června se v knihovně tísní přes 80 žáků z místních průmyslovek a i jinak otrlí puberťáci nadšeně tleskají,když studenti VŠB přednášejí o zákonech termodynamiky. Samozřejmě přednášejí za asistence plamenů hořících na holé dlani nebo obřích fukarů, s jejichž pomocí žonglují v povětří plážovými míči. Jen k Van de Graaffovu generátoru se nikomu nechce, a tak vše zbylo na nebohém knihovníkovi. Obří chromová koule srší blesky a sáhnout na ni bymohl leda blázen. Nebo jedna z přednášejících. Beru ji za ruku a napětí mezi námi je vskutku elektrizující. Aby to ostatním nebylo líto, posílám výboj nejbližšímu nešťastníkovi a teď už si třeme ohořelé dlaně všichni tři.

Další část představení se odehrává na plácku před knihovnou. Sice je větrno, ale zas ne tolik, aby nás to odradilo od trochy té explozivní zábavy. Tři nevinně vyhlížející nafukovací balonky naplněné různými plyny postupně praskají pod plamenem svíčky. Když si přednášející na ten poslední začal svíčku přidělávat na dlouhý klacek, asi mě to mělo varovat. Vzápětí zjišťujeme to, co už si na vlastní kůži ověřili cestující vzducholodi Hindenburg, a sice že vodík je opravdu velmi hořlavý. Balonek praská s pekelným rachotem a ta troška plynu spoutaná tenkou gumou zavane tak mocně, až slečnám vlají sukně. Následuje 
zasloužený potlesk a vy už asi tušíte, že knihovna to navzdory katastrofickému úvodu tentokrát ještě přežila.

Poslední část programu byla věnována kybernetice a také náborové činnosti VŠB. Škola pořádá celou řadu zájmových kroužků pro žáky základních, středních i vysokých škol, kde se mládež věnuje programování, elektronice a tře­ba i stavbě vlastních robotů. Kroužky jsou vesměs zaměřeny velmi prakticky a řada nápadů, na kterých mladí pracují, posléze směřuje do praxe.

Že se přednášející trefili do vkusu středoškoláků, bylo znát i podle toho, že po ukončení programu se kluci i holky ještě dlouhé desítky minut tísnili kolem výstavky interaktivních robotů a listovali brožurkami studijního oddělení. Na novou generaci chemiků, programátorů i strojařů je i s pomocí knihovny úspěšně zaděláno.

Foto archiv knihovny