Main content
INSPIRACE Z KNIHOVEN
Slavný detektiv v čáslavské knihovně
V pondělí 27. dubna jsme v knihovně přivítali prezidenta České společnosti Sherlocka Holmese pana Aleše Kolodrubce, který si pro čtenáře připravil fundované vyprávění o nejslavnějším detektivovi všech dob. Na úvod krátce pohovořil o životě autora Arthura Conana Doyla a poté se již věnoval postavě Sherlocka Holmese a jeho věrnému souputníkovi v pátrání lékaři Johnu Watsonovi. Prezident přítomným objasnil, co vlastně holmesologové po celém světě považují za takzvaný Kánon autora, a že do něj řadí 56 povídek a čtyři romány. Po jejich rozboru přišly na řadu nejrůznější vydání knih, včetně ukázek obrazového doprovodu. Přednášející zmínil nejvýznamnější ilustrátory knih se Sherlockem, především anglického tvůrce Sidneyho Pageta, ale neopomenul ani obrázky Američana Frederica Dorra Steeleho. Nechyběl pohled na četná filmová zpracování. Velký zájem publika vzbudilo to nejnovější s hercem Benediktem Cumberbatchem v hlavní roli. Prezident přivezl do Čáslavi na ukázku nejen stejný typ dýmky, který udajně detektiv kouřil, ale také typickou čepici „holmesovku“ se dvěma štítky a chlopněmi přes uši, která neodmyslitelně patří na jeho hlavu – v angličtině se nazývá „deerstalker“ a používali ji hlavně lovci. V závěru velmi vydařené akce došlo na otázky zvídavých čtenářek a čtenářů. Zajímalo je, zda Holmes někdy skutečně existoval, jak se připravuje a chutná pravý anglický vánoční puding nebo zda muzeum známého detektiva sídlí opravdu na Baker Street 221b.
PETRA MORAVCOVÁ
Pasování na Rytíře řádu čtenářského proběhlo již poosmé
Tak jako už v několika uplynulých letech, i letos probíhala v Městské knihovně Mimoň celoroční akce s názvem Pasování na rytíře řádu čtenářského. Dětské oddělení knihovny na něm spolupracovalo s místními základními školami a jejich prvňáčky. Pravidelně jsme se s dětmi a jejich učitelkami scházeli v knihovně, kde děti dostaly čtenářské deníčky, do kterých jim pak rodiče zapisovali, kolik toho spolu přečetli. Tím se snažíme zapojit i rodiče, aby se svými dětmi četli a věnovali jim tak něco málo ze svého času. Všem rodičům, kteří se do této akce zapojili, patří náš velký dík, protože pochopili, že dětské čtenářství a předčítání dětem není ztracený čas, ale naopak čas velmi dobře investovaný.
Letošní slavnostní pasování probíhalo ve dnech 15. května a 21. května 2015 v dětském oddělení mimoňské knihovny. Přišli se na nás podívat i rodiče prvňáčků, a přestože naše prostory nejsou moc velké, všichni jsme se do nich vešli a nálada byla slavností – jak se sluší a patří při slavnostním pasování na rytíře. Hostem byl tak jako každý rok pan starosta František Kaiser, který se zapojil do odměňování nových čtenářů. Ráda bych poděkovala všem, kteří se podíleli na zdárném průběhu celé akce – děkuji pedagogům ze ZŠ, představitelům rytíře a královny a hlavně dětem i rodičům za skvělou spolupráci a doufám, že v ní budeme i nadále pokračovat.
MIROSLAVA JESÍNKOVÁ
Noc literatury 2015 v Knihovně města Plzně
Noc literatury je projekt, jenž netradičním způsobem představuje veřejnosti současnou evropskou literaturu v podání známých osobností či herců, kteří předčítají z vybraných knižních titulů. Probíhá během jednoho večera a noci jednou do roka v mnoha městech České republiky – letos se akce konala 13. května.
V Plzni se četlo na jedenácti místech, z nichž mnohá nepostrádala kouzlo mimořádného prostředí. Knihovna města Plzně při této příležitosti zpřístupnila zájemcům podkrovní prostory své budovy v ulici Bedřicha Smetany čp. 13, kde čerstvá držitelka Thálie paní Blanka Luňáková představila povídku s názvem Pod hladinou od norské autorky Merethe Lindstromové. Obdivuhodná herečka uvedla během večera příběh celkem desetkrát a svým podáním dokázala posluchače po-každé nadchnout. Jak dokládají kladné ohlasy diváků: „Paní Luňáková umí napětí opravdu podat.“ Kniha Hosté, ze které byla povídka čtena, vzbudila velký zájem, což potvrdilo smysl celého projektu.
Tajuplná půda Knihovny města Plzně přivítala toho večera celkem 99 návštěvníků a podle ohlasů se už mnozí z nich těší na ročník příští.
LENKA DUCHKOVÁ
MARTINA KOŽÍŠEK OUŘADOVÁ
Knihovna a jídlo? Městská knihovna Chodov říká ANO
I naše knihovna se letos přidala k úžasné neziskové akci Food Revolution Day. V České republice ji má pod patronátem škola vaření Chefparade a my jsme se opět nechali zlákat její výzvou uspořádat pro knihovnu lehce netradiční odpoledne určené především dětem.
Food Revolution Day je výzvou nejenom pro knihovny, ale pro organizace všeho druhu. My jsme akci pojaly s kolegyněmi knihovnicemi vskutku po knihovnicku. Pokusily jsme se propojit myšlenku FRD: tedy směřování dětí ke zdravému a kvalitnímu stravování zábavnou formou s informačním vzděláváním, které se dá i v této oblasti velmi vtipně využít.
Základem spokojenosti dětí měla být samozřejmě ochutnávka dobrot. Připravily jsme několik druhů výtečných pomazánek a zeleninové „hranolky“. Ale u nás v knihovně není nic jen tak! Děti musely plnit úkoly, ale především průběžně hádat, jaké ingredience jsme zvolily pro přípravu jejich pohoštění. Postupně tak ochutnaly tři druhy pomazánek a v hádání byly věru úspěšné! Nejlepším úkolem, který děti plnily, shledávám sestavování zdravého menu. Poté, co jsme se poprali se samotným termínem MENU, seznámili jsme se s opravdu zajímavými recepty. Děti s touhou splnit naši prosbu o zdravý jídelníček neváhaly ke svíčkové či rajské omáčce napasovat rýži, která je v dětských očích tím nejzdravějším pokrmem pod sluncem.
Odměnou za projevenou snahu a spolupráci byl dětem výborný ovocný salát a naší odměnou byly naprosto čisté talíře.
Cílem celé akce je inspirace dětí ke změně ve stravování. Společně jsme si povídali, ochutnávali, ale hlavně jsme se dobře bavili! Děkujeme tedy Jamiemu Oliverovi, strůjci této myšlenky, ale také škole vaření Chefparade za nápad a především organizaci této báječné akce!
MICHAELA HUŠKOVÁ
Romské snění ve vítkovické knihovně
Středa dopoledne je dnem, kdy se knihovna obvykle tváří jako nedobytná pevnost a nepropustí dovnitř ani jednoho zoufalého čtenáře s nepřekonatelnou touhou po knize. Přesto během tohoto dne na konci dubna ožila vítkovická pobočka Knihovny města Ostravy nezvyklým ruchem a to díky dětem z osmé a deváté třídy ZŠ Gebauerovy, pro které se zde konala vzdělávací akce. Slova se zprvu trochu nesměle ujala paní Marie Bořkovcová z obecně prospěšné organizace Nová škola a položila zásadní otázku: „Kolik z vás mluví romsky?“
Přestože většina dětí by romský původ nezapřela, zvedly se stěží dvě nebo tři ruce. Ale to už na ně rychlou romštinou spustila Iveta Kokyová, která má na kontě řadu povídek v romštině i češtině. Ukázalo se, že s neznalostí romštiny to nakonec nebude tak zlé. Posluchačům se dostalo důkladné průpravy z historie jejich jazyka – zkoušeli identifikovat různé dialekty, a tak zjistili, že romštinou se sice s mírnými rozdíly, ale přece jen domluví po celém světě.
Největší ohlas mělo předčítání z povídky paní Kokyové. Děti s napětím sledovaly eskapády její mírně bláznivé babičky a smály se na těch správných místech, ať už se četlo česky nebo romsky.
Dvojjazyčné texty doplněné dětskými kresbami ostatně zdobí i stěny knihovny ve Vítkovicích. Výstavu Romano suno – Romský sen pořádá Nová škola již osmnáctým rokem a na tomto místě probíhá její prezentace potřetí. Pokaždé jsou vyhodnoceny nejhezčí obrázky i texty, které dokážou přiblížit osudy romských dětí a jejich rodin v ČR.
Od minulého roku, jak upozorňuje Marie Bořkovcová, mohou děti do soutěže přispívat také mluveným slovem a natočit své vyprávění na kameru. Děti píší a vyprávějí o sobě, své rodině, o svých snech i obavách, o bídě a penězích, lásce a velmi často také o smrti. Občas otevřou také živé a často palčivé otázky své identity, společenského postavení a vztahu mezi Romy a lidmi z většinové společnosti. Pro zajímavost názor dvanáctileté dívky z Prahy: „Víte co, někdy si říkám: proč vlastně jsem Cigánka? Proč nejsem normální člověk, jako je bílý? Jenže stejně, co s tím nadělám? Já jsem ráda, že jsem Cigánka. Ale kdybych byla bílá, to by nebylo špatný…“
Po skončení workshopu se řada dětí zastavila u obrázků, které předtím nevšímavě míjely. Kdo ví, třeba budou příští rok mezi vítězi viset také jejich příběhy.
PETR SCHINK