Main content

Digitalizace ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje

PAVLÍNA DOLEŽALOVÁ dolezal@svkpl.cz

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje zpřístupňuje svým uživatelům rozsáhlý fond knih, časopisů, novin a dalších druhů dokumentů o více než 1 900 000 knihovních jednotkách. Značná část fondu byla vydána v 19. století a v 1. polovině 20. století. Tyto dokumenty, tištěné na dřevitém papíru, jsou ohrožené chemickým procesem (tzv. kyselou hydrolýzou), při kterém nekvalitní papír podléhá samovolnému rozpadu, stránky žloutnou, křehnou a dro­lí se – postupem času je listování v takto postižených svazcích obtížné, prakticky nemož­né. Svazky také trpí častým čtenářským užíváním, převozy z depozitářů do studoven, absenčními výpůjčkami.

Jedinou možností, jak takto ohrožené dokumenty dochovat pro příští generace, je jejich obsah – nejlépe v totožné grafické podobě – přenést z jednoho média na jiné, vhodnější pro uživatele a zároveň stabilnější pro dlouhodobé uchování. V případě novin a časopisů 19. a 20. století hovoříme o záchranném reformátování – jedná se o trvalou náhradu tiš­těného originálu, jehož cílem je dochování původních dokumentů, jelikož kyselý dřevitý pa­pír v horizontu 80 až 100 let již pravděpodobně nebude existovat.

Noviny vznikaly jako předmět krátkodobé spotřeby, který byl po přečtení často určen k likvidaci. Vydavatelé ani tiskaři nepočítali se stovkami a možná tisíci čtenářů v daleké budoucnosti. Existovala dokonce období, v nichž se na regionální dokumenty pohlíželo spíše jako na knihov-ní dokumenty druhé kate­go­rie. V některých případech jsou ale vzácnější než některé staré tisky, protože se nedochovaly v úplnosti – nebo dokonce zmizely z knihoven. Přitom na rozdíl od velkých deníků, kde jsou obvykle nejvýznamnější zprávy doplnitelné z dal­šího zdroje, regionální informace z jiného tisku téměř nedohledáme. Pro lokální čtenáře však mívají nepostradatelnou cenu.

Z historie digitalizace v SVK PK

V roce 1997 byl v České republice zahájen národní program ochranného mikrofilmování a digitálního zpřístupňování dokumentů ohrožených degradací kyselého papíru Kramerius, pojmenovaný na počest našeho prvního českého novináře Václava Matěje Krameria. V roce 2000 byl Kramerius zařazen jako podprogram do národního programu Veřejné informační služby knihoven (VISK), s označením VISK 7. Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje, která si uvědomovala velké ohrožení významné části svého regionálního fondu, již v posledním čtvrtletí roku 1997 zprovoznila pracoviště mikrofilmování v rámci tohoto celonárodního programu. Pracoviště bylo postupně vybaveno ka­merou Dokumator, vyvolávacím automatem, prohlížečkou mikrofilmů s kopírovacím zařízením a čtecím přístrojem na mikrofilmy. O rok později byl do fondu zpětně získán zvětšující přístroj CANON NP 980 na pořizování papírových kopií z mikrofilmů a na závěr roku 2001 zakoupen nový vyvolávací automat.

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje převedla na šedobílé mikrofilmové médium přednostně několik významných rukopisů, starých tisků a nejvyužívanější a nejohroženější tituly regionálních novin vydávaných v Plzni: Český den(n)ík (1912–1944), Český lev (1870–1872), Nová doba (1898–1945), Plzeňské listy (1875–1911), Plzeňské noviny (1864 až 1870, 1872–1876), Plzeňský obzor (1892 až 1911), Posel ode Mže (1848–1849), Satan (1892–1896), Zábavná příloha Plzeňských listů (1892–1895) a Žumbera (1892–1895). Mikrofilmy byly vyrobeny ve všech třech generacích, tj. archivní negativ, inverzní negativ a uživatelský pozitiv, který sloužil ke zpřístupnění na čtečkách mikrofilmů ve studovnách knihovny.

Nové digitální technologie přinesly po roce 2000 do knihoven jistý komfort v rychlosti zpřístupnění dat v síti a zejména v pořízení uživatelských papírových kopií z digitálních faksimilií. Program VISK 7 se transformoval do nové podoby, poslední generace mikrofilmu – tzv. uživatelský pozitiv, byla vyměněna za digitální kopii a pro dlouhodobou ochranu dokumentu sloužil archivní negativ, uložený v klima­tizovaném depozitáři. Od roku 2013 je možné v tomto programu digitalizovat výhradně v sou­ladu se standardy Národní digitální knihovny, které již nepočítají s mikrofilmem jako médiem zajišťujícím trvalé uchování dat. Digitalizaci mikrofilmů Český levPlzeňské novinyPosel ode MžeSatanŽumbera o celkovém počtu 5886 stran zajistila Národní knihovna České republiky na vlastní náklady, digitální data poskytla Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje a tituly jsou pro všechny zájemce přístupné v digitální knihovně Kramerius Národní knihovny, některé z nich i volně bez omezení daných autorským zákonem. V rámci VISK 7 do konce roku 2013 digitalizovala plzeňská knihovna prostřednictvím externích dodavatelů všechny zbývající mikrofilmy periodik. Přímá digitalizace z tištěného originálu hybridní kamerou, hrazená z finančního mechanismu EHP/Norské fondy, proběhla v roce 2009 u titulů nej­důležitějších pro studium regionální historie 2. poloviny 20. století: Pravda(1945–1989), Nová Pravda (1990–1991) a Deník Nová Prav­da (1991–1992). Výstupem tohoto projektu byly nejen digitální obrazové soubory v počtu 106 211 stran novin formátů do A2 podle tehdejších platných standardů digitalizace, ale také první generace mikrofilmů, jejichž kotouč­ky jsou nyní uloženy v klimatizovaných depo­zitářích Národní knihovny České republiky. O čty­ři roky později byla hybridní kamera použita také v případě titulu Západočeský motorista (1932–1938).

Pro uživatele knihovny byl před sedmi lety zpřístupněn v síti knihovny prezentační Systém Kramerius verze 3, který aktuálně poskytuje data k 343 895 stranám šesti regionálních pe­rio­dik, u nichž autorský zákon neumožňuje volné zpřístupnění na internetu. Knihovna v letošním roce zprovozní pro veřejnost Kramerius 5 – jak s digitálními objekty v nových formátech (podle Národní digitální knihovny) o celkových 22 769 stranách ze tří regionálních periodik, tak i s konvertovaným obsahem z nižší verze prezentačního softwaru.

Knihovna se také v průběhu let zapojila do programu VISK 6 Memoriae Mundi Series Bohemica, který je určen pro digitální zpřístupnění a ochranu rukopisů a vzácných tisků dochovaných na území České republiky. Digitalizované faksimile tří rukopisů z 15. a 16. století Český jednohlasý rorátníkNový zákon lnářský Sermones de tempore et de sanctis jsou volně přístupné pro širokou veřejnost v digitální knihovně Manuscriptorium provozované AiP Beroun.

Současnost

Od března 2011 řeší zřizovatel knihovny, Plzeňský kraj, velký projekt ICT služby technologického centra Plzeňského kraje – části I., III., IV. a V. Výzvy č. 08 na Rozvoj služeb eGovernmentu v krajích v rámci Integrovaného operačního programu (IOP). Projekt registrační číslo CZ.1.06/2.1.00/08.07231 sestává ze čtyř částí, z nichž jedna se týká digitalizace a ukládání dat. V průběhu přípravy projektu bylo v rámci studie proveditelnosti rozhodnuto, že Plzeňský kraj nebude z tohoto projektu budovat krajskou digitalizační jednotku (linku), ale umožní Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje reformátovat nejohroženější tituly regionálních periodik dodavatelskou službou. Bylo vytipováno celkem 35 titulů převážně z 1. poloviny 20. století formátů A3 a A2, které byly v polovině roku 2013 v rámci zakázky Hybridní snímkování dokumentů převedeny firmou Microna na 167 kotoučků archivních mikrofilmů a digitální faksimile. Během přípravy k reformátování se na doplnění chybějících čísel podílela jak Národní knihovna České republiky třinácti svazky čtyř titulů, tak i Archiv města Plzně čtyřmi svazky tří titulů. Všem titulům byly ještě před reformátováním přiděleny povinné identifikátory ISSN a čČNB a nahlášeny do Registru digitalizace. Zhruba 159 000 stran ve formátu TIFF v 400 DPI nyní čeká v navazující zakázce na následnou úpravu a výrobu komplexních digitálních objektů podle platných standardů Národní digitální knihov­ny. Jelikož se jedná o noviny velkých rozměrů, je v této aktuálně řešené zakázce požadováno zpracování jednotlivých čísel až na úroveň člán­ku (ANL+), které výrazně zvýší uživatelský komfort badatelů. Vyrobené mikrofilmy budou také, až to kapacita Národní knihovny České republiky umožní, uskladněny v jejích depozitářích a tak bude zajištěna dlouhodobá ochrana těchto reformátovaných titulů.