Podklady jsou čerpány z databází Anopress a KKL.

Ředitelé přicházejí a odcházejí, problémy zůstávají. Biblio, 2017, roč. 10, č. 7, s. 6. ISSN 2336-1921.

Článek shrnuje okolnosti i důsledky výběrového řízení na generálního ředitele Národní knihovny ČR, které proběhlo v květnu tohoto roku. Dále se věnuje důsledkům vyplývajícím z časté změny managementu této instituce a také aktuálním problémům Národní knihovny, které jsou zmíněny v Prohlášení k situaci v Národní knihovně ČR(https://babylonrevue.cz/prohlaseni-k-situaci-v-narodni-knihovne-cr/).

Mediální gramotnost ožehavým tématem. SONDY – revue pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu, 2017, č. 27(5), s. 26, ISSN 1802-906X.

Článek pojednává o semináři s tematikou mediální gramotnosti. Na semináři byla vyjádřena nutnost zapojení knihoven do procesu mediální výchovy – knihovny by se měly do tohoto procesu aktivně zapojit spolu se školami a jinými institucemi.

MANGUEL, Albert a Michal ŠPÍNA. Peklo, očistec, ráj. A2: kulturní čtrnáctideník, 2017, č. 16, s. 4. ISSN 1803-6635.

Rozhovor s významným spisovatelem, který se věnuje fenoménu čtení, čtenářů a knihoven. Od roku 2016 je ředitelem Národní knihovny Argentiny. Rozhovor se mimo jiné dotýká tematiky psaní, čtenářů, tištěných a elektronických knih, úlohy knih a knihoven ve společnosti.

TRÁVNÍČEK, Jiří. Oddělení zvláštních fondů v době normalizační. Vesmír: časopis pro šíření vědy přírodní, země– a národopisné, 2017, č. 7, s. 84. ISSN 0042-4544.

Autor se velmi obsáhle věnuje problematice vzniku oddělení zvláštních fondů v době normalizace a jejich hlavnímu poslání – vyřazování knih. Popisuje zde proces a okolnosti, za kterých se tak dělo. Věnuje se oběma vlnám vyřazování (na počátku padesátých i sedmdesátých let), podmínkám, za kterých se knihy uskladňovaly, osobám, které k nim měly přístup apod. Podrobně si všímá Oddělení zvláštních fondů ve Státní knihovně ČSR (dnešní Národní knihovna ČR), počtu vyřazených knih, registrace knih, uskladnění a pozdějšího uvolnění těchto fondů. Část příspěvku je věnována plechové hale v Nučicích, která sloužila k jejich uskladnění.

BARTOŠOVÁ, Jana. Nový depozitář na Borech poskytne kapacitu na třicet let. Evropské noviny, 2017, č. 6 (20170630), s. 6. ISSN 1214-696X.

Příspěvek popisuje plány na rekonstrukci bývalých kasáren v Plzni na Borech a v souvislosti s tím vznik depozitáře pro Studijní a vědeckou knihovnu Plzeňského kraje. Věnuje se nákladům, ročnímu přírůstku knihovny, počtu návštěv, celkovému fondu i integrovanému regionálnímu operačnímu programu (IROP). Na konci článku je stručně shrnuta historie vzniku této instituce.

TOMÁNEK, Tomáš. Po 85 letech splatíme dluh Masarykovi. Lidové noviny, 2017, č. 126 (20170601), s. 1. ISSN 0862-5921.

Autor informuje o zpřístupnění knihovny prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Současně popisuje vznik nadace, která měla rozvíjet odkaz TGM, pohnuté osudy jeho knihovny, způsoby katalogizace fondu, fond samotný apod. – více také v článku: Tydlitátová, Michaela a Bořivoj Tydlitát. Utřídit neutříditelné: část historického fondu Ústavu T. G. Masaryka zpřístupněna. Knihovna: knihovnická revue, 2014, 25(1), s. 99–116. ISSN 1801-3252. Dostupné také z: http://knihovna.nkp.cz/knihovna141/141099.htm. Na závěr se stručně věnuje historii Masarykova ústavu. (Tematice Masarykovy knihovny je také věnován rozhovor s Lubošem Velkem, ředitelem Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR, v Lidových novinách, 2017, č. 155.)

ČERVENÝ, Jiří a Tomáš KUTIL. Zakázané nahrávky pod ochranou sv. Antonína. Katolický týdeník, 2017, č. 23, s. 14.

Rozhovor s Mgr. Jiřím Červeným, zakladatelem zvukové knihovny pro nevidomé, o zvukové knihovně pro nevidomé, založené v roce 1987, jejích fondech, historii knihovny, disidentu, náboženských textech, jejich úschově v době komunismu, současném fungování této knihovny a osobnosti knihovníka.

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ