JAROSLAV CÍSAŘ ctenar@svkkl.cz

Text sumarizuje základní oficiální fakta o knižní produkci České republiky v roce 2016, kterými se země prezentuje v UNESCO. Ve třetí části jsou soustředěny údaje o elektronických knihách.

Evidence e-knih

Zpožďování přípravy novely zákona č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích, která zahrne rovněž povinnost evidence a odevzdávání povinných výtisků e-knih a která by měla být předložena Parlamentu ČR v letošním roce 2017 (text již prošel vládou, ale není jisté, zda ji stačí do voleb projednat i současný Parlament – potom by vstoupila v platnost od 1. 1. 2018), může mít do budoucnosti nepříznivé důsledky pro uchovávání tzv. paměti národa. Vzhledem k tomu, že v téhle oblasti zatím neexistuje právní instrument povinnosti, reálně hrozí, že v sektoru elektronického publikování (nejen e-knihy, ale i e-periodika, různé elektronické portály apod.) bude v důsledku toho evidence neúplná, torzovitá, protože řada publikačních aktivit v téhle oblasti už byla ukončena. Do schválení a nabytí účinnosti zmíněné právní normy tedy nemusejí vydavatelé e-knih posílat povinné výtisky online publikací určeným institucím, resp. knihovnám. Tituly jsou tak stále vedeny pouze jako ohlášené.

Jiná věc je, že Národní knihovna ČR také bude muset vyřešit archivaci těchto publikací ve vhodném formátu, jejich ochranu a způsob půjčování. To se však již prakticky děje v rámci Národní koncepce dlouhodobé ochrany digitálních dat v knihovnách. Přesto ze strany vydavatelů stále panují obavy z nezákonného kopírování a šíření. Jedná se tedy o řešení závažných úkolů, které zásadně změní dosavadní praxi.

Národní agentura ISBN v ČR spravuje od července 2010, kdy začala přidělovat čísla ISBN rovněž online publikacím (e-knihám), databázi ohlášených e-knih. Sem se ukládají všechny ohlášené e-knihy; v drtivé většině se jedná o formáty pdf, ePub a Mobipocket, i když teoreticky by byl vzhledem k počtu užívaných formátů možný až jejich mnohonásobek. Celkový počet přidělených čísel ISBN e-knihám je tak kvantifikací přidělení ISBN jednotlivým formátům a nikoli jednotlivým titulům; jednomu titulu se tak často přidělují i tři čísla ISBN. Do databáze mají přístup i jednotliví vydavatelé online publikací, aby si mohli zkontrolovat a ověřit, jaké tituly už ohlásili.

Počet přidělených čísel ISBN ohlášeným e-knihám (tady je třeba zdůraznit charakteristiku „ohlášených“ a nikoli „vydaných“) činil v roce 2016 celkem 9339 (za předchozí rok 2015 se jednalo o 11 378 záznamů, v roce 2014 bylo evidováno celkem 10 752 záznamů). Podle odhadu pracovníků Národní agentury ISBN byl skutečný počet jednotlivých vydaných titulů e-knih zhruba třetinový. Dynamika tohoto vydavatelského segmentu se však v posledních letech podobně jako v zahraničí zpomaluje. Od července 2010, kdy se s přidělováním ISBN také online publikacím (e-knihám) začalo, bylo již zpracováno celkem 45 857 záznamů.

Čtenáři a producenti e-knih

Podle průzkumu uživatelů internetu, který provedla společnost Nielsen Admosphere v únoru 2016 na vzorku pěti set respondentů z populace starší 15 let, se zhruba třetina (36 %) přihlásila rovněž k četbě e-knih. To koresponduje s průzkumem Českého národního panelu (www.ceskynarodnipanel.cz), který proběhl již v roce 2013. Tehdy svou zkušenost se čtením e-knih u nás uvádělo 34 % internetové populace. K výraznějším rozdílům se však dospělo v charakteristice typického čtenáře e-knih. Tehdy to byl muž s vysokoškolským vzděláním ve věku do 30 let. Podle nejnovějších poznatků čtou nejvíce knihy v elektronické podobě mladí lidé do 24 let (57 %) a jejich počet stoupá s rostoucím vzděláním.

Pro čtení e-knih jejich uživatelé podle zkušeností prodejců e-knih nejčastěji využívají čtečky, dále mobilní telefony a tablety, notebooky a osobní počítače. Hlavní pociťovanou nevýhodou čteček, jejichž displeje jsou založeny na technologii E-Ink, je skutečnost, že zatím umožňují zobrazování pouze černobíle (na trhu se sice objevily i čtečky pro barevné zobrazování, avšak neprosadily se kvůli ceně a kvalitě). Uživatelé pro zobrazování obrázků a barevných obrazových publikací tedy čtečky zpravidla kombinují s tablety nebo osobními počítači. Výsledky výše zmiňovaného průzkumu společnosti Nielsen Admoshere to však zcela nepotvrzují; čtenáři e-knih uváděli, že nejčastěji používají stolní počítač či notebook (47 %), dále chytrý telefon (38 %), tablet (34 %) a až poté čtečku (28 %).

Zabezpečení e-knih proti jejich neoprávněnému šíření se v zásadě ustálilo na tzv. sociálním DRM, což je digitální technologie ochrany elektronického dokumentu před zneužitím jeho spojením s adresou kupce/objednatele. Technologicky náročnější softwarová omezení se ukázala většinou jako kontraproduktivní a v řadě případů odrazovala i zájemce od koupě elektronické knihy. Bezúplatné stahování je stále nejčastější cestou k získávání e-knih; podle zmiňovaného nejnovějšího průzkumu je využívá 93 % čtenářů! Před čtyřmi lety tak činilo zhruba 70 % čtenářů! E-knihy si kupuje 37 % jejich uživatelů (podle předchozího průzkumu to bylo pouze 27 %), 40 % je dostává darem a 21 % si je půjčuje v knihovně. Titulová nabídka jednotlivých prodejců e-knih se liší hlavně jejich propojením s vydavateli, resp. vydavatelskými skupinami (např. Kosmas s Argem nebo eBux s Euromedia Group); k nejrazantnější proměně v tomto segmentu knižního trhu v roce 2016 přistoupila mediální skupina Albatros Media, která převzala jak Palmknihy, tak eReading.

Uživatelé e-knih nejvíce oceňují jejich skladnost, disponibilitu a cenu. Pozitivně se vnímá skutečnost, že odpadají obavy z poškození vazby knihy, nejsou potřebné záložky, elektronickým knihám nikdy nehrozí, že budou vyprodané; čtenáři mohou mít najednou při sobě více titulů až celou knihovnu, vkládat si vlastní poznámky k přečteným pasážím knihy a u cizojazyčných textů mají možnost průběžného využívání integrovaného slovníku.

Negativní vnímání e-knih je zpravidla subjektivní povahy a lze je shrnout pod heslo „zvyk je zvyk“. Mnohým totiž chybí atmosféra spojená s četbou knihy a vůní potištěného papíru. Při čtení e-knihy se prodlužuje doba strávená u počítače, následkem čehož hrozí bolest očí, a v neposlední řadě nelze takovou knihu vystavit v knihovně. K nejoblíbenějším žánrům e-knih patří fantasy, sci-fi a odborná literatura. Beletrii v této formě čtou s velkou převahou ženy (42 %); z mužů podle tohoto průzkumu jen každý pátý. Podle průzkumu Nielsen Admosphere si také 87 % respondentů nedovedlo představit, že by četli knihy pouze v elektronické podobě.

V ČR se také stále rozšiřuje okruh vydavatelů e-knih. Mnozí z předních producentů tištěných knih (Albatros Media, Argo, BBart, Domino, Host, Kniha Zlín, MOBA aj.) investují i do tohoto segmentu knižního trhu, event. rovněž do vydávání audioknih, i když návratnost těchto investic (natož zisk) je zatím na malém českém knižním trhu většinou více než iluzorní. V tomto směru se však situace v České republice příliš neodlišuje od zemí s podobnými podnikatelskými podmínkami, velikostí trhu a s nesvětovým jazykem (např. Maďarsko).

Mezi nejznámější internetová knihkupectví a literární portály s největší titulovou nabídkou, které jsou funkční, patří např. Kosmas (www.kosmas.cz), Ráj knih (www.rajknih.cz), martinus.cz (www.martinus.cz), eKNIHOVNA (www.eknihovna.cz), Knihulka (www.eknihulka.cz), VirtBook (www.virtbook.cz) nebo eBux (www.ebux.cz). Společnost Albatros Media z obchodních důvodů udržuje samotně obě značky – Palmknihy (www.palmknihy.cz) i eReading (www.eReading.cz). Podle tabulek č. 8a a 8b s největšími bestselery loňského roku vyplývá, že se nabídkou tolik nepřekrývají, resp. zřejmě je vyhledávají odlišné čtenářské skupiny, jejich prodeje se pohybují v řádu stovek a dominance knih Jo Nesbøa z roku 2015 loni skončila.

Pro ty, kteří jsou schopni číst v cizích jazycích, a to zejména v angličtině, se zdarma nabízejí e-knihy na portálech www.gutenberg.org nebo www.free-ebooks.net. Jedná se především o díla klasické a americké literatury, která již nepodléhají autorskoprávní ochraně.

V České republice fungují již i specializované informační portály o e-knihách s příspěvky o teorii a praxi e-knih nebo specializované portály pro fanoušky elektronických knih, které obsahují hodnocení knih i autorů, žebříčky apod.

Příště dokončení: Audioknihy

Poděkování za pomoc a spolupráci: Heleně Čudové, Antonínu Jeřábkovi, Antonínu Chadimovi, Bohdanu Roulemu, Zuzaně Strachotové, Alžbětě Vorlové a Olze Zeinertové