Main content
KNIHOVNY V MALÝCH OBCÍCH: Jak se žije ve vesnické knihovně
Text a foto IVANA BIČANOVÁ knihovna@babice.eu
Přijměte pozvání do vesnické knihovny na východní Moravě, konkrétně do Místní knihovny Babice u Uherského Hradiště. Tu lokaci uvádím záměrně, aby nedošlo k mýlce, protože Babic je v naší republice několik.
Naše knihovna sídlí v centru obce, vlastně jsme součástí budovy obecního úřadu a kulturního domu, což má mnoho výhod. Jednak k nám mají obyvatelé ze všech částí obce asi tak stejně daleko, jednak často využíváme možnost plynule se přesunout do prostor kulturního domu, když už prostory knihovny při nějaké akci nestačí. A ani k vedení obce to nemáme daleko. Dobrá spolupráce se zřizovatelem je pro nás velice důležitá a oceňujeme ji, protože nám umožňuje realizovat naše nápady a aktivity. Tak jako mnohé další knihovny se zapojujeme do celostátních akcí (Noc s Andersenem, Knížka pro prvňáčka, Den pro dětskou knihu, Týden knihoven, Měsíc čtenářů apod.). To je však jen základ toho, co se v knihovně děje. Pořádáme i různé besedy se spisovateli a ilustrátory, z nichž nejvíce oblíbenou a často zvanou je spisovatelka Lenka Rožnovská, kterou mají nejradši naši mladší čtenáři. Účastní se pravidelně i pasování prvňáčků na čtenáře. Po jejích besedách vždy prudce stoupne počet výpůjček jejích knih, jsou na ně i rezervace, což se u jiných autorů běžně nestává. Kromě besed probíhají ve spolupráci se školou v říjnu a listopadu lekce informační výchovy pro všechny ročníky naší základní školy, kterou navštěvuje cca 200 dětí.
Celý týden jarních prázdnin nabízíme dětem v knihovně aktivity ve formě prázdninového hraní.
Jsou to různé výtvarné dílny, hry, soutěže, čtení individuální i společné, každý rok nechybí ani výlet (nejoblíbenější je ZOO Lešná), prostě celý týden to v knihovně žije.
V loňském roce jsem zahájila kurzy tréninku paměti pro seniory, protože o tuto problematiku byl již delší dobu zájem. Lidé si chtějí udržet duševní svěžest do vyššího věku, kurzy probíhají už druhým rokem a zájem se stále zvyšuje. Dokonce i mladší generace projevila zájem o „trénování mozku“, od ledna probíhá už kurz také pro ně.
Loni na jaře jsem také založila Klub tvořivých rukou (inspirací mi byl Klub tvořivých knihovníků SKIP ČR) pro zájemce bez rozdílu věku, kteří mají šikovné ruce a chuť tvořit a nesedět jen doma. Naplánovala jsem čtyři akce, vždy tematicky ve vztahu k jednomu ročnímu období. Zájem byl velký – a jak jsem doufala, opravdu napříč generacemi. S největším úspěchem se setkalo asi letní Levandulové opojení z Provence, kdy můj realizační tým složený z kamarádek a kolegyň z obecního úřadu připravil nejen výrobu drobných dárečků a dekorací z levandule, ale i spoustu dobrot ve stylu francouzské kuchyně. Součástí akce byla i nabídka půjčování knih s tematikou levandule, bylinek, pečení a vaření, krásné literatury i cestopisů zaměřených na Francii a Provence. Akce se zúčastnilo cca 80 malých i velkých „tvořivců“.
Nechtěla jsem však zapomenout ani na naše nejmenší, a tak se nám v rámci Týdne knihoven při besedě s dětmi z mateřské školy na téma Žijí mezi námi skřítci jeden takový objevil. Má jméno Babík, přespává v knihovně a v noci rovná do regálů knížky, vyjídá můj šuplík se svačinou a přes den mi pomáhá chystat pro děti soutěže, hry a zábavu. Vytvořila jsem s ním i logo knihovny, aby se tak našim nejmenším stále připomínal a oni se k nám rádi vraceli za svým novým kamarádem a spolu s ním zažívali mnohá čtenářská i jiná dobrodružství. Zúčastnil se už lampionového průvodu a uspávání broučků a berušek, což byla závěrečná akce Týdne knihoven, které se zúčastnilo na 150 dětí a rodičů a kterou obohatil svým programem hudebník, učitel a spisovatel Marek „Šolmes“ Srazil.
Tak se tedy žije v naší knihovně. Musím říci, že když jsem do ní přede dvěma lety nastupovala, netušila jsem, jak hektický život mne čeká. Mnohý laik si myslí, že knihovnice jen sedí za pultem a půjčuje knihy, ale opak je pravdou. Je to velmi pestré a zajímavé povolání, ve kterém se člověk denně setkává s mnoha lidmi, kteří jej něčím obohacují a inspirují. Ať už ti zralejší na tréninku paměti, ti malí na dílničkách či besedách nebo můj skvělý realizační tým kamarádek a kolegyň, všichni dávají mému snažení smysl a já jim za to moc děkuji.