Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ
KVĚTEN
Před 120 lety, 3. 5. 1895, se narodil francouzský spisovatel Gabriel Chevallier († 1969), autor stále populárního humoristického románu Zvonokosy.
Před 75 lety, 7. 5. 1940, se narodila anglická spisovatelka Angela Carterová († 1992), z jejíhož díla vyšly česky povídky Krvavá komnata a Černá Venuše a romány Noci v cirkuse, Vášeň nové Evy, Magické hračkářství a Moudré děti.
Před 135 lety, 8. 5. 1880, zemřel francouzský spisovatel Gustave Flaubert (* 1821), autor proslulého románu Paní Bovaryová, který způsobil skandál, a autor byl odsouzen za pohoršení veřejné mravnosti; dalšími díly jsou romány Salambo a Citová výchova, povídky Prosté srdce, hra Pokušení svatého Antonína a nedokončený román Bouvard a Pécuchet (u nás známý z televizního seriálu Byli jednou dva písaři); zanechal též rozsáhlou korespondenci a deníky, zejména ze svých četných cest v mládí, několik dalších raných próz (Bláznovy paměti nebo Listopad) a neúspěšných dramat či Slovník přejatých myšlenek.
Před 210 lety, 9. 5. 1805, zemřel Friedrich Schiller (* 1759), německý básník a dramatik, autor slavné ódy Na radost (text zhudebnil ve finále své Symfonie č. 9 Ludwig van Beethoven) či dramat Loupežníci, Úklady a láska, Valdštejn, Panna Orleánská, Marie Stuartovna, Don Carlos, Nevěsta messinská a Vilém Tell.
Před 220 lety, 13. 5. 1795, se narodil Pavel Josef Šafařík († 1861), česky píšící spisovatel, literární historik, slavista, etnograf a jazykovědec slovenského původu.
Před 130 lety, 22. 5. 1885, zemřel francouzský spisovatel Victor Hugo (* 1802), autor rozsáhlého díla prozaického, dramatického, básnického i esejistického, vrcholný představitel romantismu; k nejslavnějším dílům patří romány Chrám Matky Boží v Paříži, Bídníci, Devadesát tři, Dělníci moře a Muž, který se směje, básnická Legenda věků či dramata Hernani, Král se baví (předloha Verdiho opery Rigoletto), Ruy Blas a další.
Před 110 lety, 24. 5. 1905, se narodil ruský spisovatel Michail Šolochov († 1984), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1965), autor Donských povídek, čtyřdílné románové epopeje Tichý Don, dvojdílného románu Rozrušená země, kde zamlčuje mnoho pravdivých okolností o kolektivizaci venkova na Donu, úspěšně zfilmované novely Osud člověka a nedokončeného válečného románu Bojovali za vlast; kontroverzní autor byl aktivním komunistickým funkcionářem a poslancem.
Před 75 lety, 24. 5. 1940, se narodil ruský básník a esejista Josif Brodskij († 1996), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1987); od roku 1972 žil v USA a psal také anglicky; česky vyšel výbor z básní Konec krásné epochy, výbor z esejů a dramat Jeden a půl pokoje, drama Mramor, esej Vodoznaky a básně Římské elegie a Benátské strofy; knižně vyšly také obsáhlé Rozhovory s Josifem Brodským Solomona Volkova.
Před 115 lety, 26. 5. 1900, se narodil český básník, spisovatel a překladatel Vítězslav Nezval(† 1958), spoluzakladatel poetismu a představitel surrealismu, autor sbírek Pantomima, Básně noci, Sbohem a šáteček, Žena v množném čísle, Absolutní hrobař, Matka Naděje a mnoha dalších, prózy Valérie a týden divů či veršovaného dramatu Manon Lescaut, editor antologie Moderní básnické směry.
Před 100 lety, 27. 5. 1915, se narodil americký spisovatel Herman Wouk, nositel Pulitzerovy ceny za román Vzpoura na lodi Caine, autor rozsáhlých válečných románů Vichry války a Válka a vzpomínky, podle nichž vznikly úspěšné televizní seriály; nedávno vyšel česky i jeho román Zákonodárce.
Před 80 lety, 28. 5. 1935, se narodil český spisovatel a scenárista Roman Ráž, autor románů Prodavač humoru, Šokmistr, Pokušení na konci léta, Bonviván, V jídelně se nevraždí, Nevěř mi ani slovo, Kámen v okně, Lázeňské dobrodružství, Lázeňské naděje a dalších.
Před 80 lety, 29. 5. 1935, se narodil jihoafrický prozaik André Brink, z jehož díla vyšly česky romány Pohled do tmy, Dlouhé bílé sucho, Okamžik ve větru, Řetěz hlasů a Odvrácená strana větru.
Před 70 lety, 31. 5. 1945, se narodil německý režisér, scenárista, dramatik a herec Rainer Werner Fassbinder († 1982), který natočil 35 filmů (např. přepis románu Theodora Fontana Effi Briestová) a dva televizní seriály (mj. i slavný Berlín, Alexandrovo náměstí podle románu Alfreda Döblina) a napsal a uvedl řadu her (např. Hořké slzy Petry von Kantové).
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora