Vybrala: VLADIMÍRA ŠVORCOVÁ

Čtenáře z roku 1955 si v březnovém čísle připomínáme záměrně. Právě v tomto roce byl vyhlášen březen Měsícem knihy. Celostátní akce měla v prvé řadě …účinně pomáhat v tom, aby kniha pronikla do všech končin vlasti, stala se potřebou denního života všech občanů, zvláště mládeže, psal v článku Březen – Měsíc knihy v čísle 3 sedmého ročníku Oldřich Kapsa. Dalším úkolem knihovníků v rámci Měsíce knihy mělo být propagací a šířením literatury lépe pomáhat řešit hospodářské otázky, zvláště na vesnici, to znamená dostat odbornou knihu do rukou zemědělců, a v přípravách na oslavy 10. výročí osvobození ČSR Sovětskou armádou posilovat obranyschopnost obyvatelstva. Nebylo zapomenuto ani na účinnější propagaci politické literatury, spisů klasiků marxismu-leninismu a Klementa Gottwalda. Nejen v citovaném článku, ale v celém ročníku Čtenáře se odráží politická atmosféra poloviny padesátých let.

Psal se rok 1955, uplynuly dva roky od smrti Stalina i Gottwalda, v čele státu stál prezident Antonín Zápotocký, byla založena vojenská organizace zemí sovětského bloku Varšavská smlouva, na Letné byl odhalen Stalinův pomník. Vstupujeme do jubilejního roku 1955. Náš pracující lid bude v tomto roce s hrdostí a pýchou hodnotit skvělé úspěchy, kterých jsme dosáhli na cestě k socialismu za deset let od osvobození naší země slavnou Sovětskou armádou, stálo v článku Jaroslava Lipovského hned na začátku prvního čísla.

Řada příspěvků sedmého ročníku je věnována především vesnickým knihovnám. Od kritických slov, že na regálech těchto knihoven dosud zůstává politicky závadná, braková a zastaralá literatura, která nadále otravuje duši vesnického člověka až k pochvalným příspěvkům a informacím o činnosti malých knihoven. Právě pro vesnické knihovny připravoval ústřední metodický kabinet tehdejšího Výzkumného osvětového ústavu řadu metodických listů pro pořádání čtenářských besed, jak o tom svědčí pravidelná rubrika Lidové knihovny na pomoc zemědělství.

V závalu politické propagace najdeme i některé zajímavosti. V roce 1955 byla vytvořena Ústřední knihovnická rada jako poradní orgán pro koordinaci jednotné knihovnické sítě, dočteme se v čísle 8. V následujícím čísle je otištěn její organizační a pracovní řád. Článek Jaroslava Holmana Z práce methodického oddělení krajské lidové knihovny se dovídáme, že Krajská lidová knihovna v Karlových Varech provozovala dva bibliobusy, které zajišťovaly knihovnické služby na Toužimsku, Chebsku a v okrese Mariánské Lázně.

Pamětníci si možná vzpomenou na výherní knižní poukázky, které si i po slosování zachovaly svou původní hodnotu a jejich majitelé si je mohli vyměnit v prodejně za knihy. V článku Šťastná poukázka 249908 její autor Ivo Štolc popisuje, jak první cenu, knihy v hodnotě 5000 korun podle vlastního výběru, v prvním roce této akce (na podzim 1954) vyhrála Místní lidová knihovna v Korouhvi na Poličsku. Z příspěvku je naše ukázka: …Vesnice Korouhev v okrese Polička v Pardubickém kraji patří mezi nejčilejší obce Českomoravské vysočiny… Když se korouhevští strejčkové a tetičky – nijak jinak si totiž obyvatelé tohoto koutu Vysočiny navzájem neřeknou – dozvěděli, že první cenu v akci výherních knižních poukázek získala jejich místní lidová knihovna, radovali se z toho všichni společně… V polovině prosince 1954, popisuje autor, pak správce korouhevské osvětové besedy a knihovnice vyměnili v Pardubicích ve vzorné prodejně n. p. Kniha na tehdejší Stalinově třídě vítěznou poukázku za knihy.

Čtenář, 1955, roč. 7, č. 2, s. 54.