Main content
TÉMA: Dobrovolnictví v knihovnách
JAROSLAVA DVOŘÁKOVÁ Jaroslava.Dvorakova@mzk.cz
Knihovna Průhonice – tak trochu jiná knihovna
Knihovny jako instituce už dnes nejsou pouhé „ochranitelky“ knih, ale slouží jako místo pro setkávání lidí, u nichž je viditelná orientace na člověka a jeho potřeby. V době rozvoje komunikačních technologií jsou knihovny prostorem přímého lidského kontaktu, který online prostor nemůže nikdy nahradit. Ve 21. století jsou součástí veřejného prostoru a kolem nich se soustřeďují životy lidí.
Co když jsou však místa, kde občané svoji knihovnu nemají? A co se stane, když si sami občané knihovnu ve své obci založí? V obci Průhonice nedaleko Prahy fungovala veřejná knihovna do roku 1989, ale po „sametové revoluci“ byla zrušena a následně již nebyla nikdy obnovena. Vedení obce nejevilo o zřízení veřejné knihovny zájem, a tak si občané Průhonic založili knihovnu sami.
Spolek ČTE! – zakladatel knihovny
Knihovní zákon (zákon č. 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001, o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb) v České republice umožňuje zřizovat knihovny i jiným subjektem než státem, krajem nebo obcí, a tak mohou vznikat i další knihovny. V případě obce Průhonice je knihovna založená a financovaná právnickou osobou – spolkem ČTE!. Knihovna Průhonice je evidovaná na Ministerstvu kultury ČR, je veřejnou knihovnou a řídí se knihovním zákonem. Byla slavnostně otevřena 30. května 2011.
Návrh na založení knihovny vznikl na základě myšlenky existence veřejného, nekomerčního prostoru pro vzájemné setkávání lidí v obci. Cílem Knihovny Průhonice bylo vytvořit funkční veřejný prostor, který by zajišťoval rozvoj kultury a vzdělávání.
Na svém začátku byla knihovna vybavena především svépomocí spolku, z darů a financí od občanů obce Průhonice. Na webových stránkách knihovna pravidelně aktualizuje seznam darů a poskytnutých finančních prostředků na svůj provoz. Každý rok žádá vedoucí knihovny Vítězslav Praks o dotace na její provoz. Primárně knihovna hospodaří s dary a s příjmy z vlastní činnosti – to jsou poplatky za registraci a zpoplatněné služby (tisk, kopírování). Přesto finance nestačí a provoz se financuje především ze soukromých zdrojů vedoucího.
Kompletní provoz knihovny zajišťuje jeden zaměstnanec a několik dobrovolníků. Kromě dlouhodobých – pravidelně docházejících – dobrovolníků má knihovna i tzv. občasné dobrovolníky, kteří zajišťují některé kulturní a vzdělávací akce (šachové turnaje, doučování, filmový klub atd.). Dobrovolníci zařizují informační a knihovnické služby (katalogizace knihovního fondu, výpůjčky, tematické třídění knih atd.), údržbu knihovny, zajišťují její otevírací dobu a již zmiňované akce, které knihovna pořádá. Kultivace a spolupráce ve veřejném prostoru je výhrou pro obě strany. Existence takové knihovny znamená pro dobrovolníky možnost seberealizace, a navíc se mohou aktivně podílet na veřejném dění v okolí knihovny.
Kdo je jediný zaměstnanec Knihovny Průhonice?
Od svého založení myslel vedoucí knihovny Vítězslav Praks na bezbariérový přístup. Kromě komfortního fyzického vstupu nabízí Knihovna Průhonice i pracovní pozice osobám se zdravotním postižením, čímž taková osoba nezíská jen práci, ale zároveň i možnost společenské integrace s již zmíněnou aktivní účastí na veřejných akcích knihovny. V současné době je jediným zaměstnancem Jakub Zachata (osoba s Downovým syndromem). Vedoucí knihovny oslovil organizaci Duha, která pracuje s lidmi s Downovým syndromem. Organizace doporučila k práci v knihovně právě Jakuba, který je od roku 2014 jediným placeným knihovníkem v Knihovně Průhonice; pracuje tam jeden den v týdnu. Po neúspěšném podání grantu na mzdu pro něho, osobu s mentálním postižením, se mzda financovala ze soukromých zdrojů vedoucího knihovny. Další žádost o grant však již byla schválena, a knihovna tak získala 50 000 Kč. Díky grantu mohla knihovna také rozšířit své provozní služby.
V současné době má Knihovna Průhonice 329 zaregistrovaných čtenářů, kterými jsou především obyvatelé obce Průhonice a blízkého okolí. Čtenářům je k dispozici přibližně 10 000 svazků knih, které knihovna dostala převážně darem. Bohužel z důvodu malého počtu dobrovolníků se nestíhá knihovní fond dostatečně rychle zpracovávat. Vzhledem ke svému provozu si knihovna nemůže dovolit automatizovaný knihovní systém. Výpůjční služby tak fungují na systému papírového záznamu, kdy se do výpůjčního sešitu vypíše název vypůjčené knihy a jméno čtenáře. V současné době využívá knihovna aplikaci Zotero. V knihovně tuto aplikaci využívají pro sdílenou katalogizaci. Její pomocí stahují dobrovolníci knihovny bibliografické údaje, které pak zprostředkovávají čtenářům. Do budoucna knihovna zvažuje zavedení open source knihovního systému Koha.
Koncem března letošního roku se knihovna přestěhovala blíže ku Praze do nových prostor, které jí bezplatně nabídlo Studio Alta (multikulturní centrum a tvůrčí hub se zaměřením na současný tanec). I když knihovna změnila místo svého působení, vše ostatní zůstalo stejné. I nadále v knihovně pracuje knihovník Jakub Zachata a další dobrovolníci. Žádné služby knihovna neomezila a snaží se být veřejným prostorem pro všechny své uživatele a příznivce.
Podle slov zakladatele knihovny Vítězslava Prakse není smyslem malé lokální knihovny nahromadit velké množství knih, ale vytvořit funkční prostor, ve kterém se mohou odehrávat kulturní a vzdělávací akce. Knihovna Průhonice je nekomerčním prostorem, v němž se mohou setkávat lidé různého věku, majetkových poměrů i zájmů.