BŘEZEN

Před 165 lety, 7. 3. 1850, se narodil Tomáš Garrigue Masaryk († 1937), peda­gog, filozof a politik, první československý prezident (1918–1935); z jeho čet­ných spisů uveďme alespoň: Sebevražda, Čes­ká otázka, Naše nynější krize, Jan Hus, Otázka sociální, Nová Evropa, Světová revoluce, Ideály humanitní aj.

Před 85 lety, 9. 3. 1930, se narodil Ota Filip, čes­ký exilový spisovatel (od roku 1974 žije v Němec­ku) píšící také němec­ky, autor románů Cesta ke hřbito­vu, Blázen ve městě, Nanebevstoupení Lojzka Lapáč­ka ze Slezské Ostravy, Poskvrněné početí, Kavár­na Slavia, Děda a dělo, 77 obrazů z ruského domu, Sedmý životopis, Osmý čili nedokončený životopis aj.

Před 95 lety, 10. 3. 1920, se narodil Boris Vian († 1959), francouzský prozaik, novinář a kritik, jazzový hudební skladatel, dramatik, písničkář, herec, malíř, překladatel a scenárista, autor románů Pěna dní, Srdcerváč či Podzim v Pekingu, mnoha povídek, písní i dramat.

Před 75 lety, 10. 3. 1940, zemřel ruský prozaik a dramatik Michail Bulgakov (* 1891), autor románů Bílá garda, Divadelní román a Mistr a Markétka či novel Osudná vejce a Psí srdce.

Před 100 lety, 12. 3. 1915, se narodil český prozaik, publicista a scenárista Jiří Mucha († 1991), syn slavného malí­ře Alfonse Muchy, o němž napsal knihu, autor próz Studené slunce, Pravděpodobná tvář aj.

Před 85 lety, 12. 3. 1930, zemřel český prozaik a dramatik Alois Jirásek (* 1851), autor her Lucer­na, Vojnarka či Otec, populárního souboru Staré pověsti čes­ké a především historických románů a cyklů Temno, F. L. Věk, Filosofská historie, Poklad, Proti všem, Psohlavci, U nás, Mezi proudy, Bratrstvo, Husitský král a mnoha dalších.

Před 65 lety, 12. 3. 1950, zemřel německý spisovatel Heinrich Mann (* 1871), starší bratr spisovatele Thomase Manna, autor románů Profesor Neřád (slavná filmová verze má název Modrý anděl), Poddaný či dvojdílného historického románu Mládí krále Jindřicha IV. a Zrání krále Jindřicha IV.

Před 40 lety, 13. 3. 1975, zemřel Ivo Andrić (* 1892), srbský spisovatel, zatím jediný jihoslovan­ský nositel Nobelo­vy ceny za literaturu (1961), autor ro­má­­nů Travnická kronika, Most na Drině, Slečna a mnoha novel a povídek.

Před 75 lety, 16. 3. 1940, zemřela švédská spisovatelka Selma Lagerlöfová (* 1858), která jako první žena obdržela Nobelovu cenu za literaturu (1909) a jako první žena se stala členkou Švédské akademie (1914); z jejího díla je nejznámější román Gösta Berling.

Před 60 lety, 21. 3. 1955, se narodila Halina Pawlowská, populární spisovatelka, scenáristka (např. Díky za každé nové ráno) a moderátorka; autorka knížek Zoufalé ženy dělají zoufalé věci, Proč jsem se neoběsila, Hroši nepláčou, Banánové rybičky a dalších.

Před 95 lety, 22. 3. 1920, se narodil Ludvík Kundera († 2010), český básník, dramatik, prozaik, překladatel, editor, literární historik; vynikající překladatel německé literatury (Brecht, Büchner, Schiller, Benn, Trakl, Morgenstern, Rilke, Celan, Böll aj.), autor rozsáhlé monografie František Halas, laureát Ceny Jaroslava Seiferta (2009) a Státní ceny za překladatelské dílo (1996).

Před 110 lety, 24. 3. 1905, zemřel francouzský spisovatel Jules Verne (* 1828), autor stále populárních dobrodružných románů (v některých položil základy vědecko-fantastického žánru): Pět neděl v balóně, Cesta do středu Země, Děti kapitána Granta, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin, Ocelové město, Tajemný hrad v Karpatech aj. (celkem kolem 70 knih).

Před 110 lety, 26. 3. 1905, se narodil Václav Černý († 1987), český literární vědec, kritik, spisovatel, filozof a překla­datel (přeložil např. Montaigneovy Esejenebo Cervantesova Dona Quijota či výbor ze středověkých francouzských kronik), mj. autor rozsáhlých pamětí.

Před 120 lety, 30. 3. 1895, se narodil francouzský spisovatel Jean Giono († 1970), autor románů Hlasy země, Silné duše a Husar na střeše.

Před 160 lety, 31. 3. 1855, zemřela anglická spisovatelka Charlotte Brontëová (* 1816), sestra spisovatelek Emily a Anne Brontëových, autorka románu Jana Eyrová.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora