LADISLAV KURKA kurkal@mlp.cz

V září roku 2013 byly shodou okolností otevřeny tři nové více než zajímavé knihovny – dvě v Evropě a jedna na americkém kontinentě. Na prvním místě uvádíme tu, kterou máme hned za humny – ve Vídni: je to Univerzitní knihovna a výukové centrum Ekonomické univerzity. Druhá z nich leží „za kanálem“ – městská knihovna v Birminghamu, a třetí je až v texaském městě San Antonio. O vídeňské knihovně bude řeč podrobněji, proto nejdříve několik údajů o těch dalších.

Nová městská knihovna v Birminghamu, městě s 1,1 milionem obyvatel, se stala oprávněně jednou z dominant města. Pomohla tomu realizace projektu od architektky Francine Houbenové, ředitel­ky nizozemského ateliéru Mecanoo, podle kte­ré byla vystavěna 60 metrů vysoká dese­tipodlažní budova ze skleněných kvádrů a kostek zdobených proplétajícími se kruhy. Knihovna má plochu 21 000 metrů čtverečních s úložnou kapacitou pro pět milionů knih a má pojmout denně až deset tisíc návštěvníků. Tato čísla ji řadí mezi největší evropské veřejné knihovny. Knihovna má společný vstup s divadlem a na nádvoří amfiteátr pro kulturní vystoupení. Stavbu ozvláštňuje systém zahrad a teras, které ji obklopují a které přinášejí relaxaci návštěvníkům a klid do budovy.

Zcela jiného druhu je jedna z veřejných knihoven v texaském městě San Antonio (okres Bexar County), zvaná BiblioTech. Není to velká knihov­na, má plochu jen necelých 500 metrů čtverečních a je bezpapírová. Že to zní divně? Tak jinak… V knihovně nejsou žádné knihy, a tudíž ani žádné regály, jen texty na elektronických nosičích. Základní mobiliář tvoří stoly a židle, základní techniku počítače (celkem 48). V dětském oddělení nabízejí informační technologie možnost učit se i hrát si. Nemůžete zde zaplatit pokutu z prodlení, protože vaše výpůjčka se okamžitě po uplynutí výpůjční lhůty smaže. BiblioTech je první bezpapírová knihovna na americkém kontinentě. Nedá se napsat, že je první na světě, protože první pokusy proběhly už předtím ve Skandinávii, podrobnější informace však chybějí.

Vídeňská knihovna (Universitätsbibliothek und Learning Zentrum) je součástí velkoryse vybudovaného univerzitního kampusu pro 24 000 studentů ze 100 zemí a 2000 pedagogů. Ekonomická univerzita je tak největším vysokoškolským učilištěm v Rakousku. Kampus byl budován několik let a v podstatě dokončen v roce 2013. Místem se zde rozhodně nešetřilo. Dříve jako by Vídeň končila Prátrem, dnes za ním asi po tři sta metrech poválečné výstavby narazíte na vele­trž­ní areál (Messse Wien), a když ho projdete, ocitnete se v areálu s architekturou 21. století. Kaž­dé ráno sem směřuje ze stanice metra ne­přetržitý proud lidí do jednotlivých budov a z přilehlé ulice desítky aut do podzemních garáží. Areál je souborem ekologických staveb s nízkou energetickou náročností.

Město Vídeň tak dostalo po deseti letech od výstavby ústředí vídeňských městských knihoven na Gürtelu novou moderní knihovní budovu.

Kampus tvoří šest velkých budov. Každá je navržena jiným architektem, každá disponuje výraznými osobitými architektonickými rysy a barevným provedením. Na celek, který tak působí poněkud nesourodě, si člověk musí postupně zvykat. Středem kampusu prochází bulvár – promenáda, zpřístupňující všechny budovy s fakultami a rektorátem, knihovnou, menzou, restauracemi, ale také s fontánou a mnoha možnostmi pro posezení.

Před dokončením kampusu byla dominantní budovou knihovna, po jeho dokončení o část své dominance přišla. Budovu projektovala známá britská architektka iráckého původu Zaha Hadid (u nás jsme ji poznali jako členku mezinárodní poroty hodnotící soutěžní návrhy na novou budovu Národní knihovny na Letné). Je to autorka například skokanského můstku u Innsbrucku, vědeckého centra ve Wolfsburgu, plaveckého stadionu pro olympijské hry v Londýně ad. Hadid má dva projektové ateliéry – jeden v Londýně, druhý v Hamburku, a právě ten hamburský se podílel na projektování knihovny vídeňského kampusu.

Zaha Hadid nezůstala své pověsti nic dlužna. Stavba s knihovnou tvoří pyšný a nepřehlédnutelný střed kampusu, s výrazně předsunutou částí 5. a 6. podlaží do bulváru, a pro její tvar se jí říká monitor. Budova nabízí šest nadzemních a jedno podzemní podlaží s celkovou užitkovou plochou 41 000 metrů čtverečních. Budově byly odepřeny pravé úhly – vše je zaoblené či zkosené. Ze všech míst budovy je vidět ven, z „monitoru“ je krásný výhled do Prátru. Vstupní prostor pro svou velikost působí až impozantně: fórum s možností shromažďování, informace, dva sály, výtahy, šatní skříňky, rampa do druhého podlaží.

Budova slouží jako knihovna (Library) a jako výukové centrum (Learning Center), které jsou vzájemně organicky propojené.

V budově za 85 milionů eur je celkem 1500 čtenářských pracovních míst (ale při otevření jen se 71 počítači) a přes půl milionu knihovních jednotek (z toho 550 000 ve skladu v podzemním podlaží, ale s volným výběrem!). Ve druhém až šestém podlaží se nacházejí barevné skenery (celkem osm), ve druhém až čtvrtém nadzemním a také v podzemním podlaží samoobslužné přístroje – selfchecky (šest). Za zmínku stojí čtvrté nadzemní podlaží: na 500 časopisů a novin a přístup k 18 000 elektronických časopisů, a také bistro.

K 31. 12. 2013 měla knihovna včetně tří fakultních knihoven dislokovaných v jiných budovách 735 000 knih a 59 000 e-knih, 1680 studijních míst a 15 785 aktivních čtenářů, kteří uskutečnili celkem 1 021 634 návštěv a půjčili si 154 457 knihovních jednotek. Půjčovní doba je pondělí až pátek od 8 do 22 hodin, v sobotu od 9 do 18 hodin.

Studovat v knihovně, která nabízí takové možnosti a prostředí – co víc si přát?!