Main content
LITERÁRNÍ VÝROČÍ - BŘEZEN
Před 100 lety, 4. 3. 1916, se narodil italský spisovatel Giorgio Bassani († 2000), z jehož díla vyšly česky romány Zahrada Finzi-Continiů, Zlaté brejličky (oba byly zfilmovány) a výbor z povídek Pamětní deska v Mazziniho ulici.
Před 50 lety, 5. 3. 1966, zemřela ruská básnířka a překladatelka Anna Achmatovová (* 1889), představitelka modernistického básnického směru, tzv. akméismu; po říjnové revoluci 1917 byla pronásledována a měla zakázáno publikovat, znovu publikovat mohla až od konce 50. let; k jejím vrcholným dílům patří poéma Rekviem a Poéma bez hrdiny; nejobsáhlejší český výbor z jejího díla vyšel pod názvem Vestálka paměti.
Před 210 lety, 6. 3. 1806, se narodila anglická básnířka Elizabeth Barrett Browningová († 1861), manželka básníka Roberta Browninga, jejímž nejznámějším dílem jsou Portugalské sonety.
Před 80 lety, 7. 3. 1936, se narodil francouzský spisovatel Georges Perec († 3. 3. 1982), člen literární skupiny Oulipo; česky vyšly jeho knihy W. aneb Vzpomínka z dětství, Kabinet sběratele, Jak postupovat, chce-li člověk požádat šéfa oddělení o zvýšení platu a rozsáhlý vrcholný román Život návod k použití.
Před 90 lety, 17. 3. 1926, se narodil německý spisovatel Siegfried Lenz († 2014), z jehož díla vyšly česky např. romány Hodina němčiny, Vzor, Vlastivědné muzeum a Cvičiště.
Před 90 lety, 24. 3. 1926, se narodil Dario Fo, italský satirický spisovatel, dramatik, divadelní režisér, herec, skladatel a výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu (1997); česky vyšly kromě několika her také jeho vzpomínky na dětství Polomyšín.
Před 105 lety, 26. 3. 1911, se narodil americký dramatik a prozaik Tennessee Williams († 1983), dvojnásobný nositel Pulitzerovy ceny za hry Tramvaj do stanice Touha a Kočka na rozpálené plechové střeše; dále napsal hry Skleněný zvěřinec, Sestup Orfeův, Náhle minulého léta, Noc leguána, Sladké ptáče mládí, Tetovaná růže aj. či slavnou novelu Římské jaro paní Stoneové; většina jeho děl byla zfilmována. Tramvaj do stanice Touha patří k největším americkým hrám vůbec.
Před 70 lety, 27. 3. 1946, zemřela česká dramatička a spisovatelka Gabriela Preissová (* 23. 3. 1862), autorka „vesnických tragédií“ Její pastorkyňa (stejnojmennou operu podle ní složil Leoš Janáček) a Gazdina roba (operu Eva podle ní napsal J. B. Foerster).
Před 80 lety, 28. 3. 1936, se narodil Zdeněk Svěrák, český humorista, dramatik, scenárista, spisovatel, textař a herec, spoluzakladatel Divadla Járy Cimrmana a spoluautor všech 15 her tohoto legendárního divadla, autor řady písňových textů a knížek pro děti či úspěšných Povídek, Nových povídek a knihy Po strništi bos, podle níž se připravuje film v režii jeho syna Jana Svěráka; vedle společných scénářů s L. Smoljakem (např. Na samotě u lesa, Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesknebo Jára Cimrman ležící, spící) samostatně napsal scénáře k takovým filmům jako Vrchní, prchni, Tři veteráni, Vesničko má středisková, Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět a Vratné lahve.
Před 80 lety, 28. 3. 1936, se narodil peruánský spisovatel Mario Vargas Llosa, nositel Nobelovy ceny za literaturu (2010); proslavil se hned svým prvním románem Město a psi (1963), v němž vylíčil poměry na vojenském gymnáziu v Limě; následovaly „totální romány“ Zelený dům a Rozhovor v katedrále (česky zatím nevydaný). Vargas Llosa patří k autorům tzv. boomu latinskoamerického románu v 60. letech a vedle např. Gabriela Garcíi Márqueze k nejslavnějším latinskoamerickým spisovatelům. Dlouhá léta žil v Evropě, po neúspěšné kandidatuře na prezidenta Peru v roce 1990 žil ve Španělsku a získal španělské občanství a roku 1994 Cervantesovu cenu. Česky vyšly i mnohé jeho další úspěšné romány: Tetička Julie a zneuznaný génius, Pantaleón a jeho ženská rota, Válka na konci světa, Vypravěč, Smrt v Andách, Kdo zabil Palomina Molera?, Kozlova slavnost, Ráj je až za rohem, Zlobivá holka a Keltův sen.
Před 90 lety, 31. 3. 1926, se narodil britský spisovatel a esejista John Fowles († 2005), představitel postmodernismu, autor románů Sběratel, Mág, Francouzova milenka, Daniel Martin, Mantisa a Larva, knihy povídek a novel Věž z ebenu, eseje Strom a knihy poznámek a myšlenek Aristos, které všechny vyšly i česky. Některá díla byla zfilmována (Sběratel, Mág či Francouzova milenka, kterou režíroval britský režisér českého původu Karel Reisz, jedno z „Wintonových“ dětí); Sběratel je u nás znám i z úspěšné divadelní dramatizace.
Sestavil MILAN VALDEN
Portréty archiv autora