EUGENIE HANČAROVÁ eugenie.hancarova@seznam.cz

Nedá se přesně doložit, kdy se začalo malé sídlo ležící na rozhraní okresů Nymburk a Jičín nazývat městem. Podle dostupných pramenů se pouze ví, že jím Rožďalovice byly už před rokem 1340. A přitom by se daly nazývat „Městem knihy“, neboť jejich historie byla vždy s knihami spojená.

Právě odsud pocházel významný český renesanční tiskař a nakladatel Jiří Melantrich z Aventina (původně Jiří Černý Rožďalovický, 1511 až 1580). Rožďalovice jsou také rodištěm českého pedagoga Gustava Adolfa Lindnera (1828 až 1887) nebo sběratele krkonošských koled, spisovatele a učitele Josefa Horáka (1883–1968).

Celý život prožil v rodných Rožďalovicích i Jenda Rajman (1892–1965), význačný český umělecký knihař. Nejen jeho životu a dílu, ale hlavně krásnému knihařskému řemeslu je vě­no­vána expozice Muzea klasického knihařství,  která vznikla v Rajmanově původní dílně a do­mě.

Muzeum je soukromé, provozují je společnosti založené potomky Jendy Rajmana – Nadační fond Jendy Rajmana a Rajmanova dílna, s. r. o.

 

Jenda Rajman se narodil jako třetí syn v rodině knihaře Josefa Rajmana. Bydleli v jedné pronajaté místnosti, která byla zároveň knihařskou dílnou. Jenda se vyučil u svého otce v letech 1906–1909. Pak nastoupil do pražského knihařství Ludvíka Bradáče. Ten je všeobecně považován za zakladatele české moderní knižní vazby. Byl u nás první, kdo začal klást velký důraz na výtvarnou stránku knihy. Jenda Rajman u Bradáče působil jako dílovedoucí a pracoval tak pro řadu významných umělců. Seznámil se třeba s Mikolášem Alšem, ke kterému byl pozván, aby mu vlepoval do knih exlibris. Mikoláš Aleš mladého hocha obdaroval, nakreslil mu exlibris vyjadřující Jendovy velké záliby – knihvazačství a působení v Sokole. Když složil tovaryšskou zkoušku, pracoval u svého otce v Rožďalovicích. Jenže v roce 1914 musel do 1. světo­vé války. Vzhledem k tomu, že jako malý přišel při jízdě na kole o palec u nohy, nešel přímo do bojové linie. Dostal se na místo úředníka v polním lazaretu na italské frontě, kde sloužil i jeho starší bratr Josef. Byli umístěni poblíž řeky Soča, v jejímž okolí probíhaly jedny z nejtěžších bojů italské fronty. Jenda se v té době nadchnul pro fotografování, a tak využil příležitost zachytit válečný život na mnoha snímcích. Zasílal je domů jako pohledy, které se dochovaly, takže poskytují popis událostí i dataci.

Po návratu z války pracoval u otce jako knihařský pomocník. Zároveň dělal celokožené vazby pro dílnu Ludvíka Bradáče. V roce 1924 koupil v Rožďalovicích dům č. p. 24 a založil v něm se svým otcem knihařskou dílnu. Období první republiky bylo obdobím velkého rozvoje knihvazačství – rozvíjela se česká literatura, hojně se vydávaly české knihy. Většina knih vycházela jen brožovaně, a kdo je chtěl mít pěkně svázané, donesl si je ke knihaři. Jenda Rajman pracoval pro bibliofily a také vázal pro velká pražská nakladatelství, hodně pro nakladatelství Melantrich (například Alšův Špalíček). V této době dokázal zaměstnávat šest až deset pracovníků. Kromě toho měl obchod s papírnickými potřebami a tiskovinami.

V dílně shromáždil velký soubor nástrojů k výzdobě knih – rytin, tlačítek, linek, sad písem a dalších. S jejich pomocí vytvořil mnoho mistrovských vazeb celokožených, pergamenových i plátěných. Levnější vazby vázal do papírů, na nichž pomocí olejových barev vytvářel nádherné barevné kombinace. Své práce rovněž vystavoval a dostal za ně řadu ocenění, například v roce 1914 na světové výstavě Bugra v Lipsku, také v Paříži nebo v roce 1928 na Výstavě soudobé kultury v Brně.

Při svém působení u Ludvíka Bradáče se seznámil s tvůrci knižní grafiky a díky jeho vyhlášené zručnosti se mu okruh známých umělců stále rozšiřoval. Jezdili k němu se zakázkami, ale také jako k příteli, se kterým rádi poseděli a jehož manželka pro ně skvěle vařila. Přiváželi darem své obrázky či grafiky. V roce 1941 Jen­da Rajman svázal do kůže a vyzdobil „Knihu hostů“, v níž postupně vznikaly nejen krásné zápisy se vzpomínkami na návštěvu u Rajma­nů, ale také drobné kresby návštěvníků. Mistrem v tomto oboru byl grafik Karel Kinský, který také vytvářel pro svého přítele vtipné koláže.

V knihařské dílně bývali hosty malíři Cyril Bouda, T. F. Šimon a jeho syn Pavel Šimon, V. H. Brunner, František Kobliha, Karel Vik, Arno Nauman nebo Antonín Majer, který měl v Rožďalovicích svůj letní ateliér. Úzké přátelství navázali Rajmanovi s rodinou Maxe Švabinského. Paní Zuzana Švabinská, Švabinské­ho adoptivní dcera, v roce 2002 přijala patronát nad obnovou dílny, inicializovanou Nadačním fondem Jendy Rajmana.

Rajmanovo knihařství navštěvovali i známí spisovatelé, například Jan Vrba, Jaroslav Kvapil, Marie Majerová, A. M. Tilschová, Josef Palivec, Ludvík Páleníček nebo Jakub Deml, jehož synovec se u Rajmana vyučil. Vyučil se tu i pozdější spisovatel Stanislav Vodička. Jezdil sem první předseda Spolku českých bibliofilů František Táborský nebo bohemista prof. dr. Alexandr Stich.

Po druhé světové válce a změně režimu již nemohl Jenda Rajman provozovat dílnu v původním rozsahu. Musel propustit zaměstnance, bránit se konfiskaci svých nemovitostí, strpět jejich využívání pro socialistické podniky. Změnily se i podmínky – rozvíjela se strojová výroba knih. Od roku 1957 Jenda Rajman pracoval samostatně jako člen Svazu výtvarných umělců.

Celý život také psal, zachycoval události ze svého okolí, vydal například knížku Náš dědeček. Drobnější práce vydával soukromě, využíval je jako novoročenky pro přátele a zákazníky. Sám fotografoval a vydával pohlednice starých Rožďalovic.

Muzeum klasického knihařství v Rožďalovicích vzniklo v historickém objektu, kde se dochovalo autentické zařízení z počátku minulého století. Rekonstrukce přízemní knihařské dílny, financovaná převážně ze soukromých zdrojů Rajmanovy rodiny a z darů Nadačnímu fondu Jendy Rajmana, proběhla v letech 2002 až 2005. Poté byla dílna přístupná veřejnosti jako Muzeum a knihařská dílna Jendy Rajmana. Její další nutné opravy v roce 2015 byly podpořeny z programu Leader Státního zemědělského intervenčního fondu částkou přibliž­ně 800 000 korun. Dále byla v letech 2014 až 2015 za podpory Regionálního operačního programu Střední Čechy ve výši téměř pěti milionů korun provedena kompletní rekonstrukce bývalé obyt­né budovy s obchodem. Partnery tohoto projektu byly: Město Rožďalovice, Zlatý pruh Polabí, o. p. s., Labská stezka, o. s., a Klub českých turistů Středočeské oblasti. Provoz muzea ovšem také není jednoduchou záležitostí, a tak Nadační fond Jendy Rajmana neustále shání podporu dárců.

Komplex knihařské dílny a obytného domu na hlavní ulici města byl v roce 2014 prohlášen kulturní památkou. Při stavební rekonstrukci došlo k objevu neobvyklé výmalby stěn ve stylu art deco, pocházející z 20. let minulého století. Svým rozsahem i zachováním je v našich podmínkách unikátní a představuje ojedinělý příklad geometrické stylizace charakteristické pro avantgardu meziválečného období. Nejpravděpodobnějším autorem návrhů na tuto výmalbu je V. H. Bruner. Tento grafik, knižní ilustrátor a karikaturista působil v Rajmanově době jako profesor Uměleckoprůmyslové školy v Praze. Díky svým vynalézavým knižním obálkám bývá nazýván „otcem české moderní knihy“. Je zná­mo, že se také zabýval návrhy interiérů. Jenda Rajman byl velmi systematický, všechny listiny pečlivě ukládal, a tak je pravděpodobné, že se při zkoumání jeho odkazu naleznou k těmto malbám další podklady.

V původní obytné části návštěvníci muzea uvidí kromě originální výmalby výstavu uměleckých knižních vazeb Jendy Rajmana i dalších knihařů. Expozici doplňují obrazy a grafiky, darované Mistru Rajmanovi jeho uměleckými přáteli. V knihařské dílně lze spatřit a částečně i osobně vyzkoušet práci na ručních strojích – lisech, řezačce, zlatičce, šičce nebo oklepávačce. Jsou tu nástroje na zdobení knih. Dílna stále žije, stále se zde vážou a opravují knihy tradičními postupy.

Expozicí provázejí členové Rajmanovy rodi­ny a doplňují výklad svými autentickými vzpomínkami. Nejvíce jich má Rajmanova dcera Blanka Hančarová (*1934), která v knihařské dílně žila a pracovala od mládí a také v době, kdy ji spravovaly socialistické Komunální služ­by.

Kromě stálé expozice muzeum pořádá work­shopy a dočasné výstavy. Jako první po dokončení rekonstrukce byla instalována výstava Sočská fronta 1915–1917, fotografie pořízené Jendou Rajmanem na italské frontě.

Muzeum je otevřeno celoročně. Podrobnější informace najdete na www.rajman.cz.

Foto archiv Muzea