ZUZANA HÁJKOVÁ hajkova@cbvk.cz

JIŘÍ NECHVÁTAL nechvatal@cbvk.cz

Naším příspěvkem navazujeme na sérii článků, které se v tomto časopisu zabývají průběhem digitalizace v jednotlivých krajích. Stejně jako v ostatních krajích i v kraji Jihočeském jsou digitalizační práce součástí komplexního projektu – zde Rozvoj služeb eGovernmentu v Jihočeském kraji, který zahrnuje šest částí: Elektronická spisová služba; Digitální mapa veřejné správy; Digitalizace a ukládání dat; Vnitřní integrace úřadu a integrace s ISVS; Datové skla­dy, manažerské informační systémy a nástroje Business Intelligence; Technologické centrum.

Právě v části projektu „Digitalizace a ukládání dat“ realizuje Jihočeský kraj ve spolupráci s Jihočeskou vědeckou knihovnou v Českých Budějovicích a dalšími paměťovými organizacemi zřizovanými Jihočeským krajem digitalizaci zejména regionálních periodik a monografií. Do konce doby udržitelnosti projektu (do 31. 12. 2019) předpokládá Kraj digitalizaci přibližně 1,8 milionu stran předloh dokumentů regionálního kulturního dědictví.

Digitalizace probíhá dvojím způsobem: přibližně 370 000 stran bylo digitalizováno dodavatelským způsobema zbývající fond – tj. 1,5 milionu stran – je digitalizován na nově vybudovaném pracovišti krajské digitalizační jednotky. Digitalizace je prováděna v souladu se standardy Národní knihovny ČR – v rámci realizace krajské digitalizační jednotky byla zpracována podrobná metodika digitalizace, která plně respektuje uvedené standardy.

Výstupy z digitalizace v podobě standardizovaných balíčků dat ukládá Jihočeský kraj do systému pro dlouhodobé uložení digitálních dat kulturního dědictví – v Krajském digitálním repozitáři, ale již nyní jsou také zveřejňovány v digitální knihovně Jihočeské vědecké knihov­ny v Českých Budějovicích.

Jaký tedy byl a je podíl Jihočeské vědecké knihovny na tomto krajském projektu? Naše knihovna na něm spolupracovala již od samého počátku, podílela se na přípravě projektu, definovala vhodné dokumenty k digitalizaci – ať již z vlastního fondu, nebo z fondů dalších paměťových institucí v kraji. Poměrně náročnou etapou bylo odhadování počtu stran periodik určených k digitalizaci, které bylo nezbytné vyčíslit před samotnou realizací projektu. Velká pozor­nost byla věnována i podrobné metodice digitalizace, aby bylo zabezpečeno co nejpřesnější zachycení obrazové předlohy, a na druhé straně eliminována možnost poškození digi­talizovaných dokumentů. Knihovna zajišťuje také potřebné údaje pro metadata digitalizovaných dokumentů, a to přímo ze svého elektronického katalogu. Předává údaje do Re­gis­­tru digitalizace, a tak se snaží předejít mož­né duplicitě při digitalizaci v jiných projektech či v jiných institucích.

Knihovna se zároveň podílí na kontrole vý­sled­ků skenování po importu do digitální knihovny JVK. Kontrola probíhala jak nad výsledky digitalizace zajištěné dodavatelsky, tak i nadále nad výsledky vytvářenými v rámci krajské digitalizační jednotky. Zásadním podílem je však zveřejnění výsledků digitalizace z fondů knihovny i z fondů jiných paměťových institucí kraje v digitální knihovně JVK.

Digitální knihovna JVK je dostupná na adrese http://kramerius.cbvk.cz/. V současné do­bě zahrnuje přes 1,5 milionu digitalizovaných stránek různých typů dokumentů (monografií, periodik a map). Najdete zde více než 370 000 stran dokumentů, převážně regionálních periodik, zdigitalizovaných v rámci projektu s Jihočeským krajem. Své fondy pro digitalizaci poskytlo Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích a Prácheňské muzeum v Písku. Celkem se jednalo o padesát titulů, jmenujme například Böhmerwald, Budweiser Zeitung, Bürgerfreund, Českobudějovické listy, Hlasy ze Šumavy, Jihočech, Jihočeský sborník historický, Otavan, Šumavské proudy a další. Asi 100 000 stran dokumentů pochází ze sbírek Jihočeské vědecké knihovny. Jedná se hlavně o historicky význam­né prvotisky a rukopisy, jako je Bible kralická, Historia scholastica, Bible pražská, Janua linguarum reserata aurea a další. Součástí digitál­ní knihovny je také více než tisíc historických a regionálních map, najdete zde například kolorované atlasy Atlas novus terrarum, La Suisse divisée en ses treze cantons, ses alliez et ses sujets, historické mapy Bohemia, Bechiner Kreis, Borussiae regnum i novodobé regionální mapy Budějovicka a oko­lí.

Největší část sbírek představují periodika získaná na základě replikačních smluv s jinými knihovnami v ČR (Národní knihovna ČR, Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, Národní lékařská knihovna). Jedná se o asi milion stran dokumentů. Tyto fondy jsme vlastními silami převedli do formátu JPEG 2000 a zpřístupnili našim čtenářům, opět přes systém Kramerius. Jsou tak k dispozici například Lido­vé noviny, Národní listy, Budivoj, Časopis lékařů českých a další. Digitální archiv Jihočeské vědecké knihovny budujeme od roku 2003 a do jeho rozšíření a úprav investujeme nemálo času a prostředků. Denně do digitálního archivu přistupuje průměrně 80–100 unikátních návštěvníků, kteří si zobrazí okolo 250 stran dokumentů. V důsledku omezení daného autorským zákonem jsou tituly mladší sedmdesáti let dostupné pouze na počítačích v budovách naší knihovny.