Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR

Mezi zvláštními poklady Berlínské státní knihovny najdeme celosvětově unikátní sbírku hudebních rukopisů slavných skladatelů, součástí sbírky je i výjimečný archiv Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Za archiv originálních dokumentů, který slaví 50. výročí založení, vděčí knihovna především pravnukovi skladatele Hugo von Mendelssohnovi (1894 až 1975), ale i dalším členům této židovské rodiny. Ta měla poměrně dramatickou historii po uchvácení moci NSDAP za druhé světové války. Po roce 1945 se Hugo von Mendelssohn usadil ve švýcarské Basileji, kde shromáždil okolo 50 rukopisů slavného předka. V roce 1958 založil se švýcarským muzikologem Maxem Schneiderem Mezinárodní společnost Felixe Mendelssohna. Archiv obsahuje přibližně sto rodinných dopisů, rozsáhlou sbírku fotografií a velké množství hudebních tisků 19. století s díly nejen Felixe Mendelssohna, ale i jeho slavných současníků. Archiv mapuje život celé rodiny, obsahuje i 13 akvarelů, které skladatel maloval roku 1847 ve Švýcarsku, posmrtnou masku skladatele, objevíme zde i řadu portrétů dalších členů rodiny. Je tu uloženo hudební dílo Mendelssohnovy sestry, literární díla jeho syna Albrechta, skladby Arnolda Ludwiga Mendelssohna a zajímavá díla ostatních členů této umělecké rodiny. Archiv je velmi cenný pro badatele zaměřené na německou kulturu a společnost 19. a počátku 20. století. Písemná rodinná komunikace uchovaná ve formě dopisů a deníky členů rodiny jsou také bohatým zdrojem informací a Státní knihovna v Berlíně se i nadále snaží tento unikátní fond doplňovat.

(Bibliotheks Magazin – Jahrgang 10, Ausgabe 30/October, s. 61–66)

V letošním roce slaví Národní knihovna Finska 375 let od svého založení. Její sbírky odrážejí stovky let výzkumu literatury a knižní kultury, slouží celému národu a uchovávají tištěné národní dědictví Finska pro další generace. Národní knihovna je součástí Helsinské univerzity, získává domácí i zahraniční výzkumné materiály pro humanitní i sociální vědy, nabízí infrastrukturní služby pro knihovní síť Finska i další paměťové instituce. Úloha Národní knihovny jako vědecké instituce je založena primárně na zahraničních sbírkách a dnešní akvizice se zaměřuje zejména na historii, dějiny umění a filozofii. Komplexní akvizice je podpořena legislativou (právo povinného výtisku). Pro léta 2016–2020 byla zpracována nová koncepce rozvoje knihovny, Národní knihovna má také samostatnou koncepci pro digitalizaci sbírek. Velké změny se týkají akvizice a zpracování e-knih – podíl e-knih ve finských knihovnách se významně zvýšil, a to i v humanitních oborech. Protože nová finská vláda udělala významné škrty ve financování vědy a výzkumu (to se odrazilo i v 15% redukci finančních prostředků pro Helsinskou univerzitu a Národní knihovnu), knihovna musí optimalizovat akvizici a maximálně využívat historické fondy. Jejím cílem je zpřístupnit již digitalizované sbírky i jiným finským knihovám. Přestože má Národní knihovna velmi bohaté sbírky zahraničních dokumentů, digitalizace se zaměří především na finskou produkci.

(Scandinavian Library Quarterly – Volume 48, No. 4/2015, s. 15–18)

Integrace školních a veřejných knihoven na Slovensku se od roku 2004 uskutečňuje podle nařízení, které vydalo Ministerstvo kultury SR k jejich slučování. Uvedené nařízení řešilo především postup obce při této integraci a obsahovalo podrobnosti sloučení školní knihovny s veřejnou knihovnou – ta byla dále evidována pouze jako veřejná knihovna, ale plnila i funkce knihovny školní (počet školních knihoven na Slovensku se tak v letech 2008 až 2014 snížil z 4554 na 1633). V roce 2015 se Slovenská národní knihovna rozhodla zmapovat aktuální situaci na tomto poli průzkumem, kterým pověřila metodické centrum pro školní knihovny. Na základě výsledků bylo konstatováno, že sloučení školní a veřejné knihovny je pouze přenesení dalšího břemena na veřejné knihovny. Starostové se tím zbavují nutnosti navýšit rozpočet základní školy o finance na provoz školní knihovny (personální zabezpečení, nákup knihovního fondu, technické vybavení a aplikace ICT). Z průzkumu dále vyplynulo, že pozitivních statistických údajů dosáhly pouze ty školní knihovny, které mají svého školního knihovníka a minimální provozní dobu 24 hodin týdně. Skoro všem školním knihovnám chybí cílená propagace jejich služeb mezi širokou veřejností, přestože veřejnost může tyto služby také využívat.

(KNIŽNICA – Ročník 16, číslo 3/2015, s. 40–44)

Připravil ROMAN GIEBISCH