JAN HERMAN herman@k.utb.cz

ZDENĚK POKLUDA pokluda@k.utb.cz

Baťovská literatura

Vstoupí-li čtenář do Knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, může ho napadnout otázka, jestli zde najde také knížky o Tomáši Baťovi. Je to správný nápad – a čtenář brzy najde odpověď. Takových knížek je tady samozřejmě dost. Jsou jich stovky.

Je tomu tak i proto, že při knihovně funguje nevelké pracoviště – Informační centrum Baťa. Působí zde od roku 2008 a přibližuje veřejnosti osobnost Tomáše Bati, rodinu Baťovu a firmu Baťa ve všech aspektech jejího působení ve Zlíně, v Československu a ve světě od roku 1894 do současnosti.

Informační centrum se ve své činnosti opírá o speciální soubor knih a brožur na téma Baťa. Jde o více než 230 knih v různých jazycích. Převažují tituly v češtině, ale sbírka obsahuje i publikace v angličtině, němčině, francouzštině, italštině, polštině či slovenštině, a také třeba v nizozemštině a švédštině. Svůj baťovský soubor naše centrum soustavně rozšiřuje, a to o přírůstky skoro z celého světa. Z poslední doby jsou to například tituly z Austrálie, Ameriky, Švýcarska, Německa… Nejstarší datum vydání – z roku 1928 – nesou publikace: Cekota, A. Baťa neue Wege; Baťa, T.Zlepšení železniční dopravy.

O čem se tady dočteme? Řekněme rovnou, že nejde jen o výrobu a prodej bot, jak by si leckdo pomyslel. Je to mnohem pestřejší – když se řekne Baťa, objeví se tematika z různých oborů lidské činnosti. Dobře to poznáváme v souboru našich knih, jak v následujících řádcích upozorníme u nedávno vydaných titulů.

   

Baťovskou éru připomínají například tituly o vzdělávání. Tomáš Baťa totiž budoval ve Zlíně školství ve třech větvích. Nejdříve to bylo zdokonalovací celoživotní vzdělávání, pak to byla větev odborného firemního školství a dále také reformované veřejné vzdělávání. Z početné skupiny publikací o vzdělávání přináší širší pohled na problematiku mimo jiné Kasperová, D. Výchova průmyslového člověka a firma Baťa v meziválečném Zlíně (2014).

Hodně se publikuje také o baťovské architektuře, která se ze Zlína rozšiřovala do různých míst v Československu i Evropy a také na další kontinenty. Rozsahem čtenáře zaujme česká i anglická verze knihy Fenomén Baťa, zlínská architektura 1910–1960 (2009), ze zahraničních přírůstků můžeme prolistovat například tituly: Denti, G. Baťa architettura e industria (Firenze 2010); Architektur aus der Schuhbox, Baťas internationale Fabrikstädte (Leipzig 2012).

Kulturní aktivity baťovské doby přibližují knihy o zdejších filmových ateliérech (Světla a stíny zlínského filmu), výtvarném umění (Rajlichovy memoáry Přistřižená křídla) a třeba také text o reklamní tvorbě (Ehrenbold, T. Bata, Schuhe für die Welt, Geschichten aus der Schweiz).

O baťovském podnikání a systému řízení neustále vznikají další a další publikace, jen namátkou: Korzeniowski, L. Menedžment, podstawy zarządzania (Kraków 2005); Kudzbel, M. Actionmanagement (Bratislava 2012); memoáry S. Křečka Má dáti – dal, pracoval jsem u Baťů (2015). Opakovaně se vydává starý text Tomáše Bati Zámožnost všem (2007).

Díky pohotovosti a zkušenosti našich kolegyň z knihovny se daří vyhledávat a dokupovat starší vydání baťovské literatury, někdy již hodně vzácná a těžko dostupná. A tak ve sbírce dnes už také máme tituly o Tomáši Baťovi od jeho současníků: Cekota, A. Baťa, myšlenky, činy, život a práce (1929); Erdély, E. Baťa, švec který dobyl světa (1932), Jandík, S. Železní tovaryši (1938).

Samozřejmě shromažďujeme různá vydání nejznámějšího textu – Baťa, T.Úvahy a projevy. V češtině máme čtyři různá vydání – 1932, 1990, 2002, 2013. V angličtině jsou u nás dvě vydání: Baťa, T. How I began (Batanagar 1942); Baťa, T. Knowledge in action: the Bata system of management (Amsterdam 1992). Jedno vydání je v němčině: Baťa, T. Wort und Tat (Zlín 1936).

Specializované informace najdeme v některých vybraných typech publikací, jako jsou firemní interní tisky (příručky, učebnice, ročenky), sborníky z konferencí aj.

Zvláštní zmínku zaslouží memoárová literatura, začasté velmi čtivá a poutavá. Patří sem samozřejmě paměti čelných představitelů firmy (T. Baťa, J. A. Baťa, T. Baťa jr.). A vedle nich velmi zaujmou spolehlivě podané vzpomínky důvěryhodných pamětníků: Krutil, I. Nevšední osudy baťova exportéra (2014); Šuleř, O. Nech sa buček zeleňá! (2004); Vaňhara, J. Příběh jednoho muže a jednoho města (1994); Menčík, F. Poskokem u Jana Bati (1993); Valenta, E. Žil jsem s miliardářem (1990).

Do memoárů se snadno začteme. Například umělec Jan Kobzáň, brilantní kreslíř a tvůrce světoznámé značky BAŤA, v knížce Nech sa buček zeleňá! přibližuje Tomáše Baťu takto: „Uměl se smát lepší než jiní. Chlapsky! Postavou byl jaksi mezi střední a normální výškou dobře urostlého člověka. Vypadal větší, než byl. Působil jako chlapa kus. (…) Tělo dosti útlé, mrštné, ale pohyby rázné, neukvapené. (…) Baťa každého zdraví, každého vidí – i kdybys chtěl přejít diskrétně kolem. Jeho ‚Vítám vás!‘ znělo úplně lidově, sousedsky, ponašemu, valašsky a venkovsky.“

Tomáš Baťa junior ve svých pamětech vzpomíná na výstavbu druhé firemní továrny v Chile kolem roku 1965: „Postavili jsme v Melipille závod jak se sluší a patří, včetně nejmodernějších strojů a zařízení proti znečišťování životního prostředí. Postavili jsme domy pro zaměstnance a poskytli jim všechny možné služby, včetně jeslí pro děti. (…) Samozřejmě jsme se za dva za tři roky po zahájení provozu dočkali stávky. Šlo v ní však spíše o rozdíl v názorech než o tvrdé střetnutí a stávka po sobě nezanechala žádnou nevoli. Přesto nám připomněla, že v podnikání, stejně jako v politice, je popularita křehká.“

Českého čtenáře může překvapit bohatství informací ze zahraničí. Naše sbírka obsahuje tituly o vývoji jednotlivých baťovských továren a měst v cizině. Upoutává zde vynikající, objemná kniha o francouzském Hellocourtu Gatti, A. Chausser les hommes qui vont pieds nus. Bata – Hellocourt, 1931 až 2001 (Metz, 2000). Četnější tituly jsou z anglofonních zemí: Baroš, J. India and Czechoslovakia (Calcutta 1943); Bata: An Invitation to East Tilbury (East Tilbury 1958), Carmichael, L. Bata Belcamp: the story of the Bata Shoe Company in Harford country Maryland from 1932 to 2000 (2013). Na teritoriu střední Evropy se pohybují Ševeček, O. a M. Jemelka, Company Towns of the Baťa Concern (Stuttgart 2013).

V souboru máme samozřejmě také nejčerstvější tituly vydané na sklonku roku 2015 naší Univerzitou Tomáše Bati: tlustá, pětisetstránková kniha Hodáč, F. Tomáš Baťa, život a práce hospodářského buditele anebo brožura Vzdělávání a výzkum ve Zlíně – od Tomáše Bati po univerzitu.

Kromě knih a brožur nám do sbírky přibývají také periodika. Firma Baťa totiž vždy vydávala firemní noviny, jichž jsou dneska vlastně již desítky titulů vydávaných v různých dobách po celém světě. Jako vítaný přírůstek byl našemu centru před několika měsíci odevzdán soubor baťovských firemních novin z let 1953–1994 ze čtyř kontinentů: Bata Koerier (Nizozemsko); Habari Za Bata (Keňa); Berita Bata (Singapur); Bata News (Pákistán); Bata Barta (Bangladéš); Noticiero (Kolumbie); Flask Noticias (Chile); Noticias Bata (Peru). V rámci univerzitní knihovny je navíc k dispozici také hlavní list předválečné firmy Baťa ve Zlíně – noviny Zlín. Stejně tak zde můžeme využívat kompletní, elektronicky dostupný soubor baťovských novin Sdělení – Zlín (1918–1945).