Před 130 lety,   3. 3. 1888, se narodil František Langer († 1965), český prozaik a dramatik, autor her Svatý Václav, Vítězové, Periférie, Jízdní hlídka či Bronzová rapsodie.

Před 90 lety,   4. 3. 1928, se narodil Alan Sillitoe († 2010), anglický prozaik, dramatik a básník, autor románů ze života dělnické třídy V sobotu večer, v neděli ráno či Osamělost přespolního běžce, které byly také úspěšně zfilmovány.

Před 130 lety, 6. 3. 1888, zemřela americká spisovatelka Louisa May Alcottová (* 1832), autorka slavného románu Malé ženy.

Před 100 lety,  9. 3. 1918, zemřel Frank Wedekind (* 1864), německý spisovatel, autor hry Procitnutí jara a dvou her s postavou Lulu Duch země a Pandořina skříňka, které se staly podkladem nedokončené opery Albana Berga Lulu.

Před 230 lety,  10. 3. 1788, se narodil Joseph von Eichendorff († 1857), německý romantický spisovatel, autor novely Ze života darmošlapa.

Před 370 lety, 12. 3. 1648, zemřel Tirso de Molina (* 1579), španělský dramatik, autor hry Sevillský svůdce a kamenný host, která je prvním literárním zpracováním legendy o Donu Juanovi.

Před 110 lety,  12. 3. 1908, zemřel Edmondo De Amicis (* 1846), italský spisovatel, jehož nejznámějším dílem je kniha pro mládež Srdce.

Před 90 lety,  12. 3. 1928, se narodil americký dramatik Edward Albee († 2016), trojnásobný držitel Pulitzerovy ceny za hry Křehká rovnováha, Pobřeží a Tři velké ženy, dále autor her Stalo se v zoo, Americký sen, Smrt Bessie Smithové, Pískoviště, Hra o manželství či Koza aneb Kdo je Sylvie; nejslavnější je jeho drama Kdo se bojí Virginie Woolfové, které bylo také zfilmováno.

Před 110 lety,  17. 3. 1908, se narodil Boris Polevoj († 1981), ruský novinář a prozaik, autor románu Příběh opravdového člověka, podle něhož napsal operu Sergej Prokofjev a který byl i zfilmován.

Před 250 lety, 18. 3. 1768, zemřel Laurence Sterne (* 1713), anglický prozaik, který ve svém hlavním díle, románu Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho, předjal postupy modernistů i postmodernistů 20. století.

Před 190 lety,   20. 3. 1828, se narodil norský dramatik Henrik Ibsen († 1906), jedna z největších postav světového divadla a dodnes jeden z nejhranějších dramatiků. Působil také jako divadelní režisér. Zpočátku psal zejména historické hry (např. Catilina, Bojovníci na Helgelandu či Následníci trůnu), pak následovala filozofická dramata Brand, Císař a Galilejský a Peer Gynt, dodnes jedna z nejslavnějších Ibsenových her. Následují realistická společenská dramata znamenající počátek moderny ve skandinávské i evropské dramatice: Opory společnosti, Domeček pro panenky (u nás také pod názvem Nora), Nepřítel lidu aj. V dalších hrách přibývají symbolické prvky: např. Divoká kachna, Rosmersholm, Paní z moře, Heda Gablerová a Když my mrtví procitneme, což je poslední Ibsenova hra.

Před 210 lety,   22. 3. 1808, zemřel český vydavatel a národní obrozenec Václav Matěj Kramerius (* 1753).

Před 80 lety,  22. 3. 1938, se narodila česká prozaička a teoretička výtvarného umění Věra Linhartová, žijící od roku 1968 ve Francii, autorka experimentálních próz Meziprůzkum nejblíž uplynulého, Prostor k rozlišení, Rozprava o zdviži, Přestořeč nebo Dům daleko; rozsáhlý autorský výběr esejí o českém moderním umění a literatuře, evropském moderním umění a literatuře a o japonském myšlení a kultuře vyšel u nás pod názvem Soustředné kruhy.

Před 60 lety,  25. 3. 1958, se narodil český prozaik Emil Hakl, autor próz O rodičích a dětech, O létajících objektech, Let čarodějnice, Pravidla směšného chování aj.

Před 110 lety,  26. 3. 1908, se narodila Betty MacDonaldová († 1958), americká prozaička, autorka humorně laděných autobiografických knih Vejce a já a Co život dal a vzal.

Před 150 lety,  28. 3. 1868, se narodil Maxim Gorkij († 1936; vl. jm. Alexej Maximovič Peškov), ruský básník, prozaik a dramatik, autor autobiografické trilogie Dětství, Do světa a Moje univerzity, románů Foma Gordějev, Matka, Město Okurov, Život Matveje Kožemjakina, Podnik Artamonovových či nedokončené románové epopeje Život Klima Samgina, her Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Jegor Bulyčov a ti druzí, Dostigajev a ti druzí, Somov a ti druzí, dále mnoha básní, povídek, zápisků, cestopisů aj.

Sestavil MILAN VALDEN

Portréty archiv autora