VLADANA PILLEROVÁ Vladana.Pillerova@nkp.cz

Děti a mládež jsou důležitou a žádanou cílovou skupinou veřejných knihoven. V České republice je podle posledních statistických šetření necelá jedna čtvrtina dětí do 15 let (24 %) registrovanými uživateli veřejných knihoven. Do knihovny se často poprvé dostávají se svou třídou v rámci knihovnických lekcí pro školy, nebo je přivedou rodiče. Náročným úkolem knihovny a knihovníků je pak „udělat“ z nich pravidelné návštěvníky knihovny, kteří už chodí do knihovny samostatně.

Děti jsou zcela jistě jedněmi z nejvděčnějších účastníků akcí pořádaných knihovnami. Mnohem větším oříškem je pak pořádání aktivit pro mládež. Aktivity a prostor pro starší děti a mládež nebyly ve veřejných knihovnách zcela běžné, v poslední době se však na práci s touto cílovou skupinou klade větší důraz. Kromě toho, že se knihovny snaží o větší spolupráci se středními školami, zakládají různé kluby pro mládež (herní, čtenářské, fotografické atd.), vyčleňují speciální prostory v knihovně pro mládež s herními konzolemi, interaktivními pomůckami, posezením atd. Mládež má tak možnost trávit v knihovně čas způsobem, který preferuje. Dalo by se s trochou nadsázky říci, že jedním z hlavních rysů dnešní dospívající mládeže je zájem o virtuální svět a využívání informačních a komunikačních technologií, nejčastěji různých mobilních aplikací, hraní her, sledování Youtube, Facebooku, chatování a jistě mnohé další. Pro tyto činnosti je však typické, že jsou spíše pasivní a často zabírají dětem čas na úkor jiných (starší generace by možná řekla smysluplnějších) aktivit.

Získání digitálních kompetencí

V souladu s evropskou politikou by veřejné knihovny měly být místem neformálního vzdělávání, kde lidé mohou získat digitální kompetence, které jsou čím dál důležitější pro plnohodnotné zapojení do moderní společnosti. Knihovny jsou již tradičním poskytovatelem přístupu k informačním technologiím, internetu a dalším nástrojům, které právě digitální kompetence pomáhají zlepšit. Současně začíná platit, že děti by měly být podporovány v digitální tvorbě a programování již od raného věku nejen ve škole, ale také ve volném čase, aby byly vybaveny znalostmi, které budou velmi pravděpodobně jednou potřebovat ke své práci.

Také s tímto cílem vznikají po celém světě programovací kluby pro děti a mládež zvané CoderDojo. Tento program vznikl v roce 2011 v Irsku a měl takový ohlas, že se okamžitě dostal i do Severní Ameriky a zbytku Evropy. Dnes existuje více než 800 CoderDojo klubů ve více než 60 zemích po celém světě. Knihovny jsou častým místem, kde se tyto kluby zakládají. V České republice však zatím žádný nevznikl…

Co kluby CoderDojo nabízejí a jak je založit?

Klub CoderDojo je určen pro děti a mládež ve věku 7–17 let. Nabízí bezplatné, bezpečné a zábavné místo, kde se děti učí základy programování, především pak kódování. Učí se, jak vytvářet webové stránky, aplikace, videohry a další zajímavé věci. V Dojo klubech mají mladí lidé možnost objevovat a porozumět technologiím, které mění svět, v němž žijí. Kromě nových dovedností zároveň rozvíjejí logické myšlení, schopnost řešit problémy, komunikační a prezentační schopnosti a kreativitu. Speciální důraz se v klubech také klade na budování komunity, vzájemné učení, mentoring a samostatné učení s důrazem na otevřenost a pomáhání ostatním. To jsou všechno principy, které veřejným knihovnám zcela jistě nejsou cizí.

Kluby CoderDojo jsou založeny na dobrovolnické práci. Jejich zřízení a následné fungování může být organizačně náročné. Veškerá podpora se zajišťuje prostřednictvím webové stránky www.coderdojo.com, především pak přes jejich českou mutaci www.coderdojo.cz. Založení klubu je zahájeno registrací na webové stránce CoderDojo. Fungování klubů je pak, stručně řečeno, zajištěno prostřednictvím dobrovolníků: tzv. šampionů, kteří zabezpečují organizaci, a mentorů, kteří mají technické schopnosti a učí děti programovat, ale i dalších dobrovolníků, kteří nemusí mít technické znalosti, ale chtějí se na činnosti těchto klubů podílet. Mentoři mohou být z řad expertů v oblasti IT, studentů IT, ale i rodičů dětí. Lekce obvykle probíhají jednou týdně – nejčastěji v knihovnách, komunitních centrech nebo lokálních institucích, kde jsou k dispozici počítače. Plán jednotlivých lekcí je přístupný na internetu, přičemž lekce si každý mentor může upravit tak, aby vyhovovaly jemu i celé jeho skupině.  Na českých stránkách CoderDojo jsou k dispozici další prezentační materiály, především pak zmíněné výukové materiály a manuály, návod, jak založit klub, veškeré potřebné kontakty a další informace.

Program je celosvětově podporovaný mnoha nadnárodními firmami (Microsoft, Delloite, Bank of Ireland) a neziskovými organizacemi. Nad CoderDojo v ČR převzal záštitu europoslanec Luděk Niedermayer se svými spolupracovníky. Partnery projektu CoderDojo v České republice je firma Microsoft a Česká asociace manažerů informačních technologií. Celosvětová setkání účastníků Dojo probíhají například i na půdě Evropského parlamentu pod jeho přímou záštitou v rámci kampaně, která upozorňuje na důležitost technického vzdělání mladých lidí (www.codeweek.eu).

Pokud máte ve své knihovně vhodné prostory a lidské zdroje ochotné organizovat takový klub a chcete být průkopníkem této aktivity v českých veřejných knihovnách, máte skvělou příležitost! Pokud budete o založení uvažovat, využijte kontakty uvedené na www.coderdojo.cz, případně e-mail autorky textu.