Main content
RECENZE: Svět za knihovnou
PAVLA VLKOVÁ vlkova@svkkl.cz
Co se stane s asi desetiletým klukem-knihomolem, když ho spolkne knihovna? Proč se jeho kocour jmenuje Koniáš? Na co se psalo v Egyptě, Číně nebo v Mezopotámii? A půjčovaly se ve středověké sorbonnské knihovně knížky studentům domů? Na tyto a další otázky odpoví ve své knížce spisovatelka, lektorka s velkými zkušenostmi s prací s dětmi a pravidelná přispěvatelka do časopisu Čtenář Klára Smolíková ve své další knížce, která poutavou a zábavnou formou seznamuje s dějinami písemnictví, knih a knihoven.
Pro popularizaci námětu si autorka vybrala osvědčený způsob, který známe i z jejích předchozích knih: příběh, dětského hrdinu, prolínání současnosti s historií. Četbymilovný David a jeho kocour Koniáš jednoho dne při rovnání knihovny narnijovsky zmizí (jak název knihy avizuje – „spolkne je knihovna“). Za domácí knihovnou nacházejí svět písemnictví, knih, psacích látek i samotných knihoven. Průvodci božského původu mající nějakým způsobem tuto oblast na starosti, čínský Wen-čchang Wang a egyptský Thovt, provádějí Davida svéráznou „bojovkou“, ve které se náš knihomol podívá do starověkého Egypta, Řecka, navštíví Čínu, středověká skriptoria, setká se s asyrským králem Ašurbanipalem, podívá se do dílny mohučského zlatníka Jana Gutenberga… A při tom všem plní úkoly – pomáhá např. egyptskému chlapci při opisu svitků, se znalostí věcí příštích může poradit našim předkům při výběru perspektivní psací látky, nadchnout básníka Kallimacha pro knihovnickou práci, prozradit, které zvíře má nejvhodnější kůži pro výrobu pergamenu atd.
Kniha je primárně určena dětem mladšího školního věku. Obsahuje řadu ilustrací Vojtěcha Šedy, rámečky s informacemi, které základní text doplňují a oživují. V neposlední řadě zde nalezneme také celé – informacemi nabité – komiksové stránky. Každou touto stránkou čtenáře provází určitá významná osobnost dané historické epochy.
Největší klad vidím v tom, že knížka poutavě přibližuje oblast dějin písemnictví, knih a knihovnictví. Jiná podobná, domnívám se, u nás neexistuje. Zvláště při čtení komiksových stránek se mi vybavovalo znění některých maturitních otázek z knihovnictví na střední škole: Látky, na které se psalo, Vynález knihtisku i mnohé další. Však také autorka deset let knihovnictví na střední škole knihkupce a knihovníky učila. Umí předat informace tak, že si je zapamatujeme dříve a snadněji než ze suchého výkladu: vkládá je do úst známým osobnostem v rozhovoru, spojí je s ilustrací, se situací v komiksu…
Klára Smolíková měla velmi šťastnou ruku při výběru ilustrátora. Ilustrace Vojtěcha Šedy jsou velmi pěkné, jasné, přitom zpracované s historickou erudicí a věrností. Dokreslují prostředí příběhu a na malé ploše podávají spoustu informací. Obrázky doplňují vtipné texty, které by leckdy mohly sloužit jako samostatné knihovnické vtipy a jistě je ocení i dospělí (jeden naleznete na s. 70, druhý na 3. straně obálky). Doplňující informace v rámečcích ještě umocňují živost textu a podporují pozornost čtenářů. Zakladatelka komiksové revue Bublifuk dobře ví, jakou přitažlivostí komiks disponuje, a plně toho využila. Ale podařilo se jí spolu s ilustrátorem ještě více – na malé ploše předložili přehledně a poutavě velké množství informací, které jsou tímto způsobem dobře zapamatovatelné a dětmi zvládnutelné.
Forma příběhu je v knížce dalším pomocným prostředkem pro zvýšení čtivosti, poutavosti a pro snadnější zapamatování. I když ho nečteme zrovna se zatajeným dechem, nevadí to. Prospěšnost příběhové linie jsem si nejvíce uvědomila na konci knihy, kde je poslední komiksová strana o Knihovně Britského muzea spojena s příběhem volněji než ostatní (David se k její návštěvě pouze chystá). Tato stránka se mi četla nejhůře…
Publikace každopádně zaujme. Ověřila jsem si to doma, kde zůstala ležet na stole. „Chytli se“ devadesátiletá důchodkyně i programátor středního věku. Knížce nechybí poutavá obálka ani název, má pro primární cílovou skupinu vhodný formát i rozsah. Dobře vybranými prostředky popularizuje zvolené téma a domnívám se, že může mít široké uplatnění. Přesto po ní některé děti, které by z ní měly velký užitek a mohla by je motivovat, patrně nesáhnou hned samy a nepřečtou ji jedním dechem. Přitažlivost tabletů a míhajících se obrázků je přece jen velká… Při nenásilné podpoře a motivaci ze strany dospělých – rodičů, pedagogů i knihovníků – se může okruh jejích dětských čtenářů, a nejen těch mladšího školního věku, značně rozšířit a zkrátka nepřijdou ani dospělí. Akční autorka ani v tomto případě neskládá ruce v klín. Ke knize je možné objednat workshop pro 3.–7. třídu ZŠ nebo putovní výstavu (http://klarasmolikova.cz/kniha/spolkla-me-knihovna)!
V recenzi se nemá sdělovat pointa, přesto toto pravidlo s klidem poruším. Myslím, že pro nikoho nebude velkým překvapením, že knihovna nakonec Davida zase vrátí do dnešního světa, čímž by mohl být jednou (teď už fabuluji) získán pro knihovnickou práci mladý zapálený kolega. A doufejme, že spolu s hrdinou příběhu i některý z jeho vrstevníků, kteří si knížku přečtou.
