Podklady jsou čerpány z databází KKL, ANL a Anopress

SMÍTKA, Bohuslav. Místo, kde se (ne)zastavil čas. Právo Víkend. 2016 (20160513), č. 18, s. 24.

Autor popisuje nejstarší dochovanou část kláštera v Teplé – klášterní knihovnu čítající 100 000 svazků. Jde o druhou největší klášterní knihovnu u nás. Dále přibližuje první zprávy o existenci knihovny a její místo v kontextu kláštera.

GABZDYL, Josef. Kam s ní? Příprava vědecké knihovny se vrací na začátek. Mladá fronta DNES – Moravskoslezský kraj, č. 122 (20160525), s. 15. ISSN 1210-1168.

V příspěvku autor popisuje dlouhodobé potíže provázející projekt nové budovy Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Představuje zde možnosti, které tato instituce má nebo v minulosti měla – projekt černé kostky a jeho minulost, poté projekt nové knihovny v Dolní oblasti Vítkovice. V závěru se věnuje postoji zastupitelstva.

O zachování archivních dat se jednalo opět v Praze. Technický týdeník – Věda. 2016, č. 8, s. 33. ISSN 0040-1064.

Odborný workshop (http://www.astroplate.cz) se konal již podruhé, a to ve dnech 15–18. 3. 2016 ve Vile Lanna v Praze. Tento workshop připravil Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou, Českým vysokým učením technickým v Praze a Observatoří Dr. Remeise Univerzity v Erlangenu-Norimberku. Na programu bylo řešení problémů poškození fotografických dokumentů a negativů. Data uložená na tomto druhu nosiče je třeba bezpodmínečně zachránit. Přednášeli odborníci ze zahraničí i z České republiky (za NK ČR Ing. Petra Vávrová, Ph.D.).

LACKO, Ľuboslav. Digitalizácia papierových dokumentov. Computer – Connect. 2016, č. 61, s. 128. ISSN 1210-8790.

Příspěvek se věnuje historii a důvodům digitalizace různých typů dokumentů (knihy, fotografie, mapy aj.), dále přípravě dokumentů pro digitalizaci samotnou. Popisuje náročnost digitalizace u různých druhů dokumentů (noviny, filmy, knihy aj.). Stručně osvětluje proces OCR, proces inventarizace a konzervace dokumentů, nastiňuje možnosti využití těchto procesů například při zavádění RFID, inventarizaci celých fondů apod. V další části se článek věnuje výhodám i nevýhodám automatické digitalizace dokumentů a dále zařízením sloužícím k tomuto druhu digitalizace. Přihlíží také k ekonomickému hledisku a vlivu rozpočtu na proces digitalizace, outsourcingu pracovní síly. V závěru jsou nastíněny nové vize fungování knihoven a archivů.

Kalinová, Dana. Svět knihy Praha 2016: 12.–15. května. Biblio: o knihách ze všech stran. 2016, 4(9)(5), s. 29. ISSN 2336-1921.

Příspěvek popisuje stěžejní akce konané v rámci veletrhu Svět knihy 2016. Popisuje tematickou náplň letošního veletrhu, doprovodné akce pro děti i dospělé. Potom představuje hosty (více viz článek s. 31–32) a také oceňuje práci překladatelů.

Lidé výjimečně vešli do kostela plného knih. Mladá fronta DNES – Olomoucký kraj, č. 116 (20160518), s. 14. ISSN 1210-1168.

Článek představuje někdejší evangelický kostel, který v současnosti slouží jako skladiště knih Vědecké knihovny v Olomouci, a to již od roku 1960. Díky 450. výročí založení knihovny byl tento depozitář zpřístupněn veřejnosti. Článek se stručně věnuje historii této budovy.

ÚOHS: prodloužení smlouvy na digitální knihovnu bylo nezákonné. Právní rádce – Právo a management. 2016, č. 5, s. 53. ISSN 1210-4817.

Článek informuje o pokutě udělené Národní knihovně České republiky Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. Dále rozvádí důvody udělení této pokuty a její výši.

ŠMERGLOVÁ, Michaela. Nejvíce jsme na větvi z detektivek. Instinkt. 2016, č. 20, s. 50–52. ISSN 1213-774X.

Článek doplněný komentáři ředitelky veletrhu Svět knihy Dany Kalinové se věnuje tématům jako četba dospělých i dětí, četba tištěných a elektronických knih, nakupování knih, čtenářství tradiční i nové, preference Čechů ohledně výběru četby, motivace ke čtení zvláště u dětí, domácí knihovny aj.

BREZINA, Ivo. Zabije internet antikváře? Ego! Příloha Hospodářských novin, č. 19 (2016 0513), s. 14–19.

Příspěvek se detailně zabývá prací v antikvariátě v současnosti a minulosti. Miroslav Burdštát (bývalý ředitel Knižního velkoobchodu) v něm popisuje stávající situaci – jaké tituly se prodávají, nač si dát pozor při přebírání osobních knihoven, jakou cenu mohou mít některé exempláře starých titulů apod. Dále se zabývá výdělky antikvariátů, jejich budoucností ve světle internetu a elektronických knih a také chováním zákazníků antikvariátu v minulosti a nyní.

MYŠKOVÁ, Ivana. Rok v projektu. Host – K věci. 2016, č. 5, s. 18–24. ISSN 1211-9938.

Autorka pracovala od března 2015 do února 2016 na projektu Praha město literatury. Popisuje svoje zkušenosti s projektem, jeho negativní i pozitivní aspekty. Ve svém článku se zaměřuje na způsob propagace, na spolupráci s jinými participujícími institucemi, na přidělování finančních prostředků z Magistrátu hlavního města Prahy. Sleduje zaujetí projektem ze strany veřejnosti, spisovatelů samotných a postoje Městské knihovny v Praze. Předkládá svůj kritický pohled na celou akci a dokládá ji praktickými příklady.

DAVID, Jan K. Tam, kde knihy nestíhají počítat. Mladá fronta DNES – jižní Morava, č. 83 (20160409), s. 18. ISSN 1210-1168.

Článek popisuje Moravskou zemskou knihovnu v Brně – budovu, kde sídlí, její funkce, fondy, přírůstky, periodika, složení čtenářů, studovny, volný výběr i depozitáře, absenční i prezenční výpůjčky. Dále představuje historické fondy, proces digitalizace probíhající v této instituci, personál knihovny, proces vymáhání pokut aj.

NĚMCOVÁ, Barbora. Knihovny se musí vyvíjet, jinak zaniknou. Mladá fronta DNES – Plzeňský kraj, č. 81 (20160407), s. 15. ISSN 1210-1168.

Rozhovor s Helenou Šlesingerovou, ředitelkou Knihovny města Plzně, na témata: čtenářství, čtenářské preference (u dětí i dospělých), elektronické knihy, současné i budoucí služby knihoven, knihovnická profese, obrana proti problematickým uživatelům aj.

HRADILOVÁ, Vlasta. Vědecká knihovna představila své poklady. Právo – střední a východní Morava, č. 81 (20160407), s. 13. ISSN 1211-2119.

Příspěvek popisuje výstavu Chrám věd a múz, která byla připravena Vědeckou knihovnou v Olomouci u příležitosti 450. výročí jejího založení. Výstava je připravena v Muzeu umění a Vlastivědném muzeu v Olomouci. Jsou zde představeny nejstarší knihovní památky. Dále jsou v rámci výstavy popsány významné historické události, které danou instituci ovlivnily.

Zlínská knihovna má nejlepší web v zemi. Mladá fronta DNES – Zlínský kraj, č. 80 (2016 0406), s. 14. ISSN 1210-1168.

Článek informuje o udělení ocenění v soutěži Biblioweb za nejlepší webové stránky Krajské knihovně F. Bartoše ve Zlíně. Knihovna se stala absolutním vítězem soutěže, získala ocenění za nejlepší internetové stránky českých knihoven v kategorii nad 30 000 obyvatel a zvítězila také v dalších dvou kategoriích.

V rámci terapie vozí knihy ke čtenářům. Mladá fronta DNES – Severní Čechy, č. 91 (2016 0419), s. 14. ISSN 1210-1168.

Klienti terapeutické dílny Jeroným (tato terapeutická dílna je součástí knihovny v Lounech) doporučují lidem na ulicích zajímavé tituly. Imobilním spoluobčanům je vozí až do domu například za pomoci tandemového kola získaného v projektu Pomáhej pohybem.

Noc s Andersenem pro hospitalizované děti. Zdravotnictví a medicína. 2016, č. 4, s. 12. ISSN 0044-1996.

Knihovníci z Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti připravili Noc s Andersenem (respektive odpoledne) pro děti v nemocnici v Uherském Hradišti. Tato akce v nemocnici se uskutečnila již pojedenácté. V rámci akce byly pro děti připraveny dárky a překvapení.

JANDA, Vojtěch. Blob půjde opět před soud. Mladá fronta DNES – Praha, č. 85 (2016 0412), s. 13. ISSN 1210-1168.

Národní knihovna České republiky se obrátí na Nejvyšší soud kvůli žalobě studia HXH architekti (dříve HŠH architekti). Žaloba tvrdí, že Kaplického vítězný návrh nedodržel podmínky architektonické soutěže. Článek ve stručnosti vyjadřuje stanovisko Petra Kroupy, pověřeného vedením Národní knihovny, dále také důvody, proč nebyl Kaplického návrh nikdy realizován aj.

SMEJKALOVÁ, Radka. Čtenářské kluby slaví návrat. Instinkt-Fenomén. 2016, č. 24, s. 32. ISSN 1213-774X.

Článek představuje znovuobjevený fenomén čtenářských klubů – jejich členové se svolávají pomocí „knihomolských“ sociálních sítí. V další části popisuje finská spisovatelka Elina Hirvonen úlohu čtenářských klubů při zrodu svých literárních děl. V posledním oddíle si článek všímá činnosti čtenářských klubů v Praze a Ostravě, zejména aktivit Městské knihovny v Praze v této oblasti.

Připravila RENÁTA SALÁTOVÁ