Main content

ZE ZAHRANIČÍ: Estonské knihovny plné inspirace

ELIŠKA NEHYBOVÁ knihovna@mesto-milovice.cz

Estonsko je nejsevernější z pobaltských zemí. Žije zde přibližně 1,3 milionu obyvatel s početnou ruskou komunitou. Historicky bylo Estonsko několikrát součástí ruského carství nebo Švédského království. Na konci první světové války si dokázalo vydobýt nezávislost, aby o ni v roce 1940 přišlo a stalo se součástí Sovětského svazu. Ale i toto potemnělé období nakonec skončilo a Estonsko je již třicet let nezávislé.

Za tu dobu se z Estonska stal velmi vyspělý stát, který se nebojí inovací a digitalizace. A to je jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli oslovit knihovnu v Tallinu, zda bychom k nim mohli zajet pro inspiraci. Studijní cesta byla financována Evropskou unií (EU). Vyjádřené názory a stanoviska představují názory a stanoviska účastníků a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska EU nebo Domu zahraniční spolupráce. EU ani poskytovatel grantu za ně tedy nenesou odpovědnost.

V Estonsku jsme strávili osm dnů, navštívili 11 poboček tallinské knihovny a přivezli nespočet nápadů. Tallinská centrální knihovna má 20 poboček a všechny úzce spolupracují. Například při výběru knih se sejde skupina knihovníků a začnou vybírat, které knihy se do jaké knihovny zakoupí. Akviziční oddělení sídlí na jednom místě, kde se vše zapíše, zabalí a rozveze do poboček. Knihovny spolupracují s nakladatelstvími a tiskárnami. Pokud se knihovníci rozhodnou knihu nakonec nekoupit, musí odůvodnit, proč publikaci nekoupili. Čtenáři, kteří mají raději elektronické knihy, si ve svých e-knihách mohou změnit velikost písma, font, vyhledávat slova na stránkách. Pokud čtou v cizím jazyce, mohou tak si slovíčko vyhledat za pomoci samotné e-knihy.

Aktivity pro děti

Jsou podobné jako v České republice. Děti chodí na besedy nebo na různé společenské akce. Nás zaujal a potěšil zájem přivést děti ke čtenářství i na vládní úrovni. V Estonsku vycházejí každoročně dvě knihy, které děti dostávají zcela zdarma. První z nich vydává estonská vláda. Knihu pak knihovny rozdávají všem estonským dětem. Druhou knihu připravuje knihovna samotná a je postavena na principu Knížky pro prvňáčka. V jedné z knihoven nás také zaujal animační kurz pro děti, kdy za pomoci tabletu, video editoru a modelíny vytvářejí krátké, hravé a promyšlené příběhy. Animační kurz je u dětí velmi oblíbený a jejich videa bývají na vysoké úrovni.

Aktivity pro teenagery

Velkou skupinou, o kterou se v tallinských knihovnách zajímají, jsou mladí lidé od 13 do 26 let. Knihovna se snaží této skupině vyjít co nejvíce vstříc, ale zároveň je vést k lásce k estonskému jazyku. Knihovna tak využívá sociální sítě – Instagram a Tik Tok, na kterých je tato kategorie nejvíce přítomna. Velmi oblíbenou aktivitou je Manga klub, ve kterém se nezabývají pouze čtením oblíbených mang, ale celou asijskou kulturou. Problém, který v Estonsku řeší, je, že hodně knih určených pro tuto věkovou kategorii se nepřekládá do estonštiny, ale mladí je čtou v anglickém jazyce. Což s sebou přináší výhody a nevýhody. Výhodou je, že se lépe naučí cizí jazyk, ale nevýhodou je, že některá slova používají výhradně v anglickém, nikoliv estonském jazyce.

Jak jsem již napsala výše, Estonsko je malá země s malým počtem obyvatel a chtějí zachránit svůj rodný jazyk. Proto preferují, aby mladí lidé četli spíše v estonštině. Ve velmi oblíbených čtenářských klubech pro tuto věkovou kategorii se čtou publikace, které jsou přeložené do estonštiny, ale zároveň jsou určeny pro jejich věk.

Aktivity pro seniory

V lecčem se podobají i těm našim. Program Smart senior je učí digitální gramotnosti. Zajímavou aktivitou je propojení seniorů a mladých studentů. Senioři vyprávějí studentům příběhy svého života a mladí je například učí současnou slovní zásobu. Dále knihovna pořádá literární procházky, čtení poezie nebo kreativní psaní. Velmi oblíbenou aktivitou je Pěstitelský klub, kde za pomoci knihovnic vypěstují bazalku nebo petúnie a mohou si je pak odnést domů.

Aktivity pro cizince

Zajímavé činnosti připravují i pro cizince, kteří zde žijí – jazykové kavárny, besedy s autory nebo klub společenských her. Na naší cestě nás také zaujal knihovní autobus, který zajíždí do míst v Tallinu, kde není budova knihovny. Autobus zastavuje na 26 zastávkách od pondělí do čtvrtka a na každé zastávce pobyde 30 minut. V pátek jezdí po besedách s dětmi ze škol a školek, kde je knihovnice informuje o službách knihovny.

Nejen knihy

Knihovní fond v Estonsku netvoří pouze knihy, časopisy nebo deskové hry. V každé pobočce si můžete zapůjčit sportovní vybavení – míče, švihadla, přilbu na kolo nebo skateboard. V jedné z poboček si lze zapůjčit různé nářadí – pilu, sekačku, vrták na sloupky nebo rýč. Vše se půjčuje na týden a nářadí musí uživatelé vrátit ve stavu, ve kterém si ho vypůjčili.

Inspirace pro milovickou knihovnu

Estonsko je na vrcholu žebříčku v digitalizaci – velmi se nám líbila jednoduchá pomůcka pro čtenáře, aby při hledání v knihovně mohli využít služeb katalogu. Po celé knihovně mají vyvěšené QR kódy, které je dostanou na stránky knihovny, jejich sociální sítě pro další informace nebo právě do katalogu knihovny. Program dobrovolníků je v severských knihovnách velmi oblíbený a my bychom rádi zkusili oslovit místní v Milovicích, zda by neměli zájem knihovně pomoci. V Estonsku mají na svých webových stránkách krátký dotazník s otázkou, jak by se dobrovolníci rádi zapojili a pomohli (při besedách, akcích pro děti nebo dospělé), následně knihovna pozve zájemce na pohovor a případně se domluví na podmínkách. Třetí věc, která se nám líbila, byly čtenářské výzvy. Knihovny vyberou určitý počet knih pro nadšence do této aktivity. Až zájemci knihu dočtou, vyplní kartičku se zpětnou vazbou „Jak se vám kniha líbila?“ Taková lehká recenze na přečtené knihy. Knihovně to pomůže s výběrem knih do budoucna.

Čtenářské výzvy jsou v Estonsku rozdělené podle kategorií: děti, mládež, dospělí a senioři. V Městské knihovně Milovice bychom také rádi tuto výzvu zorganizovali. Dále jsme se nechali inspirovat k vylepšení některých našich stálých besed pro děti nebo jazykových kaváren.               

Foto: Eliška Nehybová, Městská knihovna Milovice