Main content
OD REDAKČNÍHO STOLU
Před novou cestou
Těší mě pouštět se do nových projektů, i když pak přinášejí jistou nostalgii z toho, pokud třeba končí… V mém případě trvá pouto s časopisem Čtenář už více než čtyřicet let, a to z rozdílných stran. Své první příspěvky jsem zde publikoval již počátkem 80. let, pak jsem na ministerstvu kultury jako šéf knižně-literárního a knihovnického odboru zajišťoval v rámci odstátňování jeho převod z ministerstva na kladenskou knihovnu (došlo k tomu od dubnového čísla 1993); v roce 2016 jsem absolvoval konkurs na dočasné vedení Čtenáře po dobu jednoho roku jako zástup za kolegyni, která odcházela na mateřskou dovolenou. V současnosti tuto roli zastávám už devátým rokem, kdy se časopis po tři čtvrtě století své kontinuální existence ocitá na počátku zásadních změn.
Dojde ke změně jeho formátu, typu vazby a stane se celobarevným. Změní se i periodicita jeho vydávání. Co se nezmění, zůstane jeho tištěné verzi role kroniky oboru se zachycením zásadních legislativních změn, inspirativních nápadů z domova i ze zahraničí a oborové výměny informací. Zůstane i nadále příspěvkem Středočeské knihovny v Kladně k rozvoji oboru v nadregionálním měřítku. V souladu se současnými komunikačními možnostmi a potřebou rychlého a operativního přístupu k informacím se obohatí jeho možnosti o elektronické poskytování včasných a aktuálních informací. Na tom se však bude muset v co nejširší míře podílet pokud možno celá knihovnická obec z různých typů knihoven celé naší země.
Doufám, že zde naleznete ucelené informace nepostižené fragmentálními zájmy, a věřím, že na závěr svého působení v oboru právě zde pomohu k vystavění základů budoucí podoby toku odborných a výměny prakticky a široce využitelných informací, které přispějí k posílení role a významu knihovnického oboru ve společnosti.
Omlouvám se, že jsem vás tentokrát neprovedl obsahem úplně posledního čísla, které má ještě tradiční podobu, ale domnívám se, že takové rozloučení s minulým a přivítání nového se nepoštěstí každý den, někdy ani jednou za život. Ze zápraží staré napínám plachtu k nové cestě. Doufám, že už záhy se sejdeme nad stránkami inovované podoby časopisu.
Krásné a pohodové Vánoce vám přeje
JAROSLAV CÍSAŘ