Zdroje jsou dostupné v Knihovně knihovnické literatury Národní knihovny ČR.

Ve východoafrických knihovnách poskytuje služby správy dat pouze třetina knihovníků. Je nutné, aby si knihovníci osvojili právní, politické a poradenské dovednosti a znalosti institucionálních zdrojů a životního cyklu výzkumu. Globální výzkumné prostředí prošlo významnou transformací s přijetím informačních a komunikačních technologií. To vedlo k přechodu od tradičních knihovních služeb ke službám založeným na využívání ICT. Setkáváme se s fenomény, jako je otevřený přístup, otevřená věda, predátorské publikování, přísnější požadavky na financování výzkumu. Knihovníci musí získat dovednosti, jež potom uplatní při správě dat, jejich uchovávání a usnadnění přístupu. Jak výzkumná data nabývají na důležitosti, univerzity a akademické knihovny upřednostňují iniciativy správy výzkumných dat (Reference Data Management – RDM) pro účinnou podporu výzkumných pracovníků. RDM zajišťuje, že jsou data vhodně uspořádána, zachována a zpřístupněna pro potřeby uživatelů. Společnost vysokoškolských, národních a univerzitních knihoven uvedla, že akademické knihovny přecházejí ke službám, které jsou v souladu s měnícím se prostředím výuky a výzkumu. Knihovny mohou poskytovat vedle tradičních služeb také podpůrné služby, datové poradenské služby, výuku informační a datové gramotnosti, správu datových uložišť a správu metadat. Tyto znalosti jsou nezbytné pro východoafrické knihovníky, aby uspokojili požadavky svých uživatelů.  

(IFLA Journal – Volume 50, Number 2, June, 2024, s. 341–353)

Knihovny v Německu hrají ústřední roli při posilování demokracie a jsou místy poskytování základních informací a mediální výchovy. Jako vzdělávací a kulturní instituce s nejvyšší návštěvností mají knihovny ústřední demokratickou a společensko-politickou roli. Jsou otevřené pro každého, každý může získat informace zdarma. Svými apolitickými a informačními službami zajišťují informovanost všech občanů, přispívají k utváření názorů, politické vůle a demokratickému společenství. Demokracie hrála důležitou roli již při zakládání prvních veřejných knihoven v 19. století. V průběhu minulého století se nabídka knihoven v oblasti vzdělávání stala rozmanitější. Knihovny jako mimoškolní vzdělávací instituce dnes také školí, jak využívat digitální média. Díky využívání aplikací AI se stávají důležitějšími jako ústřední hráči v oblasti mediální výchovy a informační gramotnosti. Nízkoprahové nabídky a bezplatné poradenství knihoven umožňují vyvážené hodnocení zpráv, aktuálního dění a společenských debat, posouzení zdrojů a rozpoznání nepravdivých informací. Akademické knihovny podporují výzkum a výuku dat, a přispívají tak k poznatkům podloženým fakty a spolehlivým zjištěním jako základ pro utváření názorů a politické jednání. Zároveň jsou knihovny důležité platformy pro výměnu informací ve veřejném prostoru.

(BuB Forum Bibliothek und Information – Jahrgang 76, Nr. 5, 2024, s. 244–247)

Dynamický proces vědeckého publikování je neustále atakován novými hrozbami. Ty narušují etiku a integritu vědecko-výzkumného procesu a vážně narušují důvěru veřejnosti ve vědecké výsledky. Vedle predátorských praktik falešných časopisů, které ohrožují reputaci vědeckých výzkumníků, se ve vydavatelském sektoru objevil nový typ vědeckého podvodu (tzv. papermills, které jsou spojené s kupováním autorství ve vědeckých článcích a výrobou rukopisů na prodej). Praktiky těchto „továren na články” (na zisk orientovaných organizací, které produkují a prodávají podvodné rukopisy zdánlivě připomínající skutečný výzkum) se dotýkají zejména redakcí časopisů, které musí zavádět účinné postupy a hledat efektivní nástroje, aby v rámci nastaveného publikačního procesu dokázali falešné rukopisy zachytit. Některé továrny na články prodávají autorství ve falešných rukopisech po přijetí článku do časopisu, jiné ještě před ním a snaží se ovlivnit proces hodnocení. V rámci svých služeb nabízejí i datasety anebo citace v již existujících publikacích. Z analýzy časopisu Nature vyplývá, že za poslednch dvacet let bylo publikováno více než 400 000 článků, které vykazují vysokou textovou shodu se studiemi vzniklými v továrnách na články. Analýza odhaduje, že 1,5–2 % všech vědeckých článků uveřejněných v roce 2022 se velmi podobá článkům továrním. 

(Bibliotheca Universitatis – Vol 20, No 1, 2024/2025, s. 4–7)

Připravil ROMAN GIEBISCH