TOMÁŠ KUBÍČEK kubicekt@mzk.cz

Nadace knihoven vznikla tak trochu nepřímo, souhrou politických událostí. V roce 1997 totiž připravila Rada vlády pro nadace (od roku 1998 Rada vlády pro nestátní neziskové organizace) návrh na rozdělení prostředků z Národního investičního fondu (NIF). Cílem Usnesení vlády č. 360 ze dne 27. 5. 1998 bylo podpořit nadační činnost rozdělením finančních prostředků získaných z prodeje akcií vyčleněných pro NIF a došlo k vypsání výběrového řízení. Když bylo v roce 1992 ustaveno řediteli státních vědeckých knihoven Sdružení knihoven ČR (dále SDRUK), zvolilo si nadaci ve smyslu občanského zákoníku, § 20b, jako právní formu svého působení.

Po přijetí zákona č. 227/97 Sb., o nadacích a nadačních fondech, potvrdilo Ministerstvo kultury ČR činnost nadace Sdružení knihoven a nahlásilo ji Úřadu vlády. Zařadila se tak mezi aktivní nadace v působnosti resortu kultury. Rada SDRUK se rozhodla o příspěvek z NIF ucházet.

Fond národního majetku (FNM) sdělil 15. 3. 1999 dopisem nadaci, že splnila základní podmínky a byla přijata do výběrového řízení. Poslanecká sněmovna svým usnesením č. 413 schválila rozdělení prostředků a nadaci  informoval 28. 7. 1999 ministr vlády ČR Jaroslav Bašta o přidělení částky 1 023 000 korun, určenou do nadačního jmění s požadavkem o zápis změny rejstříkovým soudem.

Prvním krokem proto bylo zapsání nadace do nadačního rejstříku u Krajského obchodního soudu v Brně. Soud vznesl námitku ke slovu sdružení v názvu nadace a řešením byla pro SDRUK transformace, při které došlo k ustavení Nadace knihoven jako samostatné organizace. SDRUK přijalo nové stanovy, ve kterých právní formou působení již nebyla nadace, ale sdružení právnických osob.¹ Pro Nadaci knihoven byl vypracován statut a založen nový účet se základním vkladem 500 000 korun. Dnem 20. 9. 1999 byla zapsána Nadace knihoven v nadačním rejstříku vedeném Krajským obchodním soudem v Brně. K navýšení nadačního jmění na částku 1 523 000 Kč, tedy o vládní příspěvek, došlo až 24. 2. 2000, což zápisem nového nadačního jmění Krajský obchodní soud v Brně potvrdil.

Podle statutu Nadace knihoven se jejím sídlem stalo Brno, resp. Moravská zemská knihovna, která byla společně s tehdejšími všemi státními vědeckými knihovnami (v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Kladně, Liberci, Olomouci, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem) jejím zřizovatelem.² Důležité bylo vymezení jejího účelu, jenž byl ve statutu formulován v čl. 3 takto: Obecným účelem nadace je přispívat k aktivitám veřejných a odborných knihoven zpracováním a vyhodnocením stimulů vedoucích k rozvoji knihovnické a informační činnosti. Další články vymezovaly povinnosti správní rady, revizora, použití majetku, zpracování výroční zprávy a další náležitosti vymezené zákonem č. 227/97 Sb. Zřizovatelé ustavili tříčlennou správní radu nadace: Jiřinu Kádnerovou, která byla zvolena předsedkyní, Květu Cempírkovou, Leu Prchalovou a Jaroslava Vyčichla jako revizora. Současně v ročence SDRUK na rok 1999 byl vyhlášen grant na podporu publikační činnosti a návrh pravidel pro přidělování finanční podpory českým knihovníkům vyjíždějícím na stáže do zahraničí. O vzniku a účelu nadace přinesl první zprávu také časopis Čtenář.³

Podle zákona o nadacích č. 227/97 sb., § 24, bylo třeba ověřit účetní uzávěrku auditorem. Auditor ověřoval účetní doklady, vycházel z výroční zprávy a rovněž ověřoval výpis z nadačního rejstříku, zda jsou v něm zachyceny i případné změny, jako o sídlu nadace či ve složení správní rady, což se během působení Nadace knihoven stalo několikrát.

Již 18. 7. 2000 byla předsedkyně nadace pozvána ke kontrole na FNM. Se svými  zážitky se svěřila členkám správní rady: Nejraději bych nadaci zrušila. Hlavu mně sice neutrhli, ale mnoho věcí máme špatně. Šlo však jen o výtky, za které nebyly žádné postihy – převedení účtu z banky IPB do ČSOB bylo třeba provést také v zápisu v nadačním rejstříku, aby nedocházelo k odvodu daně. Také došlo k upozornění, že se správcem jmění je třeba uzavřít pracovní smlouvu. Jeho náplní by mělo být jednání s účetní, s peněžním ústavem, auditorem a zpracování doporučení ve věci rozdělení zisku (80 % nadační příspěvky, 20 % správa nadace). Ze strany FNM se prováděly kontroly i v dalších letech, dodatečně byla vyžadována např. grantová pravidla, požadována některá upřesnění, a to až do roku 2014, kdy smlouvy mezi ministerstvem financí (FNM) a příslušnou nadací byly ukončeny a kontroly přešly na finanční úřady.

S Finančním úřadem v Brně vedla nadace bohatou korespondenci v letech 2001–2004 ve věci vrácení přeplatků u daně z příjmu právnických osob, kterou několikrát omylem odvedla ČSOB z termínovaného vkladu. Hloubkovou kontrolu pak provedlo Finanční ředitelství v Brně za léta 2000 až 2009, vytýkané nedostatky byly však víceméně formální. To když nebyly dochovány doklady o zveřejnění výzvy zájemcům o dotaci z odborného tisku nebo o zaslání výroční zprávy. Závažnějším přestupkem pak bylo uzavření smlouvy o dotaci s fyzickou osobou, a ne s knihovnou. K datu 23. 6. 2014 v souvislosti s ustanovením Jiřího Miky jako nového předsedy Nadace knihoven přešel daňový spis z Brna na Finanční úřad v Kladně.

Cílem nadace je poskytovat dotace žadatelům v souladu s jejím posláním. První příspěvek poskytla Nadace knihoven již v roce 2000 pracovníku Státní vědecké knihovny v Olomouci na dílčí úhradu cestovného do knihoven v Kodani. V dalším roce se poprvé ucházely o dotační příspěvek autorky odborných studií; z pěti žádostí byly čtyři finančně podpořeny. Pro rok 2002 rovněž přišla nadaci jedna žádost v souvislosti s publikační činností, ta však neodpovídala zadání. Po zhodnocení dvouletých zkušeností se nadace rozhodla nadále omezit své dotace jen na podporu služebních cest a stáží do zahraničí. Důvodem byla nejen kvalita prací, která nedovolovala jejich publikování bez dalších úprav textu, ale také skutečnost, že autor nemohl žádat o dotaci přímo, ale prostřednictvím své knihovny jako zaměstnavatele.

Pro nadaci byl významný rok 2003. V souvislosti s dokončením výstavby nové budovy Moravské zemské knihovny v Brně bylo také ukončeno působení Nadace vědecká knihovna a Nadace knihoven souhlasila s převzetím zbytku z jejího účtu jako daru ve výši 450 tisíc korun. Podařilo se tak poskytnout nadační příspěvky ve výši přes 44 000 korun jednotlivým knihovnám a také SDRUK na podporu studijní cesty do švýcarských knihoven a SKIP pěti účastníkům na konferenci IFLA v Berlíně. Částkou 200 000 korun bylo vyhověno neziskové organizaci jako spoluvydavateli publikace Literární Morava.

Možnosti nadace jako neziskové organizace jsou ovšem omezené. Pokud nezíská mimořádné prostředky, může disponovat pouze úroky ze svého nadačního jmění. Zájemci se každoročně mohou o příspěvek přihlásit do 30. 4., jak o tom informuje e-konference Knihovna. Proto se každoroční praxe nadace ustálila na výběru několika málo knihoven a jejich žádostí na podporu studijních cest do zahraničí.

Nadace knihoven je organizačně stále spojená se Sdružením knihoven. Obě organizace spolupracují při udělování prestižní Medaile Zdeňka Václava Tobolky, která byla poprvé přiznána v roce 2000. Vedení SDRUK pravidelně sleduje činnost nadace a je také platformou pro řešení zásadních otázek, tedy kdo z ředitelů knihoven převezme práci v nadaci při personálních změnách.            

1 Stanovy Sdružení knihoven ČR. Sdružení knihoven České republiky: rok 1999. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1999, s. 7–10. ISBN 80-7051-119-2.

2 Statut nadace knihoven. Sdružení knihoven České republiky: rok 1999. Brno: Sdružení knihoven ČR, 1999, s. 11–16. ISBN 80-7051-119-2.

3 KÁDNEROVÁ, Jiřina. Nadace knihoven. Čtenář. 1999, roč. 51, č. 12, s. 353–354.