PAVEL ŽUREK knihovnik@muzeumjesenik.cz

Existence časopisu Altvater. Zeitschrift des Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein (MSSGV) – dále jen Altvater – je spjatá s Adolfem Kettnerem (8. 1. 1849–19. 3. 1932), jesenickým pedagogem a jedním ze zakladatelů městského muzea v Jeseníku (tehdejším Frývaldově, něm. Freiwaldau), v němž v letech 1905 až 1932 působil jako správce sbírek. Rovněž se podílel na činnosti řady spolků, nicméně jeho srdeční záležitostí se stal Moravsko-slezský sudetský horský spolek (Mährisch-Schlesischer Sudetengebirgsverein, MSSGV), u jehož zrodu roku 1881 v jesenickém hotelu Krone (dnešní hotel Koruna) stanul.

Pro zajímavost lze podotknout, že tomu bylo sedm let před vznikem první české turistické organizace, Klubu českých turistů. Zcela jedinečná a nutná byla spolupráce s místními lesníky, bez nichž by nebylo v předválečném období možné vytvořit okolo 2000 kilometrů turistických tras, řadu horských chat a rozhleden pro až 12 000 členů.

Již od založení spolku Adolf Kettner usiloval o vydávání časopisu, který by informoval o činnosti sdružení, opěvoval krásu přírody a s ní spojenou potřebu její ochrany a propagoval rodící se turismus (v 80. letech 19. století začaly vznikat první turistické trasy, vydávaly se mapy, později se budovaly rozhledny).

První číslo dvouměsíčníku s názvem Mittheilungen des mähr.-schles. Sudeten-Gebirgsvereines vyšlo 2. 7. 1882. O dvě léta později byl do titulu umístěn název nejvyšší hory Moravy a Slezska Pradědu, něm. Altvater. Nový název časopisu tak zněl Altvater. Organ des mährisch-schlesischen Sudeten-Gebirgs-Vereines. Periodikum vychází s přestávkou v letech 1943–1948 dodnes.

Zajímavým faktem je, že za celou dobu své existence měl Altvater pouze sedm šéfredaktorů, a to již zmíněného Adolfa Kettnera, dále Adolfa Weinholda, Franze Peschela, Karla Urbasseka, Waltera Kleina, Günthera Bucka a v současnosti Udo Schwalma. Samotný spolek byl po odsunu německy hovořícího obyvatelstva obnoven v roce 1954 a sídlí ve městě Kirchheim unter Teck nedaleko Stuttgartu. Historická čísla časopisu jsou v současnosti jedinečným zdrojem informací o již pozapomenutých osobnostech a událostech jesenického regionu. Vychází čtyřikrát ročně a tematicky navazuje na předválečnou tradici, kdy informuje o túrách a akcích, nabízí články o přírodě a životním prostředí, ať už u nás, v Rakousku, Německu, nebo dalších evropských zemích.