Main content
MEDAILONKY NADĚJNÝCH : Bez skvělých lidí to nejde
PAVLÍNA LENGHARTOVÁ pavli2000@seznam.cz
Tereza Vazquez je velmi aktivní knihovnice. Vystudovala soukromou vyšší odbornou školu sociální, od roku 2009 pracuje v Městské knihovně Jihlava a svou činnost zaměřuje na práci s hendikepovanými a seniory, ekologické akce a na péči o veřejná prostranství. Získala ocenění krajský MARK 2023 za Kraj Vysočina – byla nominována za projekt Nebojme se vnímat stáří, který podporuje mezigenerační solidaritu, a také za účast na projektu Knihovna seniorům, v rámci kterého dochází do zařízení pro seniory a připravuje společná čtení a aktivizační programy. Je aktivní členkou Trash Hero Jihlava, kde organizuje úklidové akce, a zakladatelkou platformy ProJihlavu, kde organizuje další dobrovolnické aktivity. Nyní pracuje v dětském oddělení.
Co vás zavedlo ke knihovnictví a čím vás tento obor zaujal?
Už jako malá holka jsem ráda četla, mamce jsem přečetla celou knihovnu a navštěvovala jihlavskou knihovnu. Tam jsem si půjčovala knížky a vrátila se po letech zpět jako knihovnice. A to i díky tomu, že jsem po střední škole nemohla hned na vysokou, protože jsem se starala o syna. Jako by to bylo dnes, byl jeden z dubnových čtvrtků roku 2009, šla jsem na úřad práce a odtud mě poslali do knihovny kvůli volné pracovní pozici. Přišla jsem tam, kam jsem měla – mezi knihy. Prošla jsem regionálními a výpůjčními službami, prací na pobočce a momentálně pracuji v dětském oddělení knihovny. Ani nejsem vystudovaná knihovnice, později jsem vystudovala obor sociální práce a sociální pedagogika na jihlavské vyšší odborné škole.
Čím vás naplňuje práce se seniory či hendikepovanými?
Především je to o dobrém pocitu, že můj čas a energie jdou správným směrem a pomáhám lidem, kteří chtějí žít běžný život, ale kvůli např. stáří nebo nemoci nemůžou. Tak trochu je propojuju s obyčejným životem svými besedami nebo jenom klasickým čtením knih. Když sázíme v Jihlavě květiny v rámci pojektu Květiny pro Jihlavu, zapojujeme hendikepované z různých organizací ve městě. Je skvělé, že jdou do toho s námi a mají radost z dobře odvedené práce, udělají něco nezištně pro Jihlavu. Člověk ví, že tyhle hezké okamžiky mají smysl.
Organizujete mnoho projektů i akcí na bázi dobrovolnických aktivit, kde nejčastěji berete inspiraci a jakou mají odezvu?
Vše začalo se studiem vyšší odborné školy, kde byla součástí studia i realizace projektů. Stala jsem se dobrovolníkem Oblastní charity Jihlava, docházela sama nebo s dětskými čtenáři na geriatrické oddělení Nemocnice Jihlava a od té doby přichází nová setkání, nové možnosti pomoci. Dobrovolnictví v podstatě beru jako samozřejmost. Dokud jsem zdravá, mám sílu a energii posílat dobro dál, tak mě to těší a dělám to. Inspirací někdy bývá, když jsem s něčím nespokojená, třeba když uklízíme po Jihlavě s komunitou, kterou jsem založila. Nejsem zrovna nadávací typ člověka, takže radši jdu, udělám událost na Facebooku, sejdeme se a jdeme s lidmi uklidit. Tím děláme svět hezčí. Jsou to malé drobnosti, ale mohou znamenat hodně!
Většinou jsou odezvy dobré, lidé nám děkují a vlastně fandí. Odezvou může být i to, že se ke mně připojují další dobrovolníci. I můj dospělý syn nebo neteř, ale není to jenom o rodině, přicházejí i lidé, které jsem nikdy neviděla, a chtějí pomáhat. Otevírají se nová přátelství.
Který z projektů, který jste organizovala nebo jste se na něm podílela, vás nejvíce bavil nebo ho považujete za nejlepší?
Každý projekt mi přinesl něco dobrého, ať už Knihovna seniorům, Květiny pro Jihlavu nebo další různé např. ekologicky zaměřené akce. Já bych řekla, že všechny jsou nejlepší, všechny mají svůj význam a provázely a provází mě mým životem. Říkám, že jsou to mé děti a vyvíjejí se se mnou. Možná bych vyzdvihla jednu akci, a to Barevný běh; je na podporu registru dárců kostní dřeně a bývá na konci srpna v rámci Rozběháme Česko, což je celorepublikový projekt. Tentokrát jsme podpořili organizaci Avalone a mohla jsem sledovat jednoho dvouletého chlapečka, jak bojoval s leukémií a vyhrál, a já doufám, že bude vyhrávat nadále. Díky takovým akcím se propojují životy úplně obyčejných lidí, ale s různými osudy.
Máte nějaké plány do budoucna, třeba i v rámci dětského oddělení?
Nějaké velké plány do budoucna nemám, spíš jde o to udržet stávající projekty, které mě baví a jsou přínosné. Co se týká dětského oddělení, máme spoustu akcí a besed, a když sem tam přijdu s něčím novým nebo přijde něco nového, tak jdeme do toho, ale tak, aby nás práce bavila a dospělým i dětem přinášela to, co má.
Ráda bych zmínila, že vše, co dělám, by nešlo bez skvělých lidí kolem mě. Minulé i nynější vedení knihovny mi dalo velké pole působnosti a velkou svobodu, mohla jsem knihovnu propojit s různými organizacemi v našem městě. A přináší to, troufám si říct, vzájemné obohacení.