Main content
TÉMA: Mobilní aplikace v paměťových institucích – proč, jak a jak ne
OLGA ČIPEROVÁ olga.ciperova@aipberoun.cz
Mobilní aplikace v tomto článku chápeme jako „prográmky“ pro mobily (a tablety či jiná, většinou přenosná zařízení), které si do svého telefonu musíte stáhnout a nainstalovat. Většinou jsou vyrobeny na míru právě pro daný telefon, respektive verzi operačního systému, který na svém telefonu používáte. Oproti tomu existují také internetové aplikace, které si v mobilu prohlížíte pomocí internetového prohlížeče. Tyto aplikace si do telefonu neinstalujete. Jedná se o přizpůsobené (responsivní) verze běžných internetových stránek, i když často vypadají velmi odlišně od těch „počítačových“.
V případě, že má instituce vlastní aplikaci, dozvědí se v ní návštěvníci či badatelé, kdy je otevřeno, co je v instituci nového, jaké je vstupné či jaké jsou další podmínky a doporučení při návštěvě. Nemá-li instituce přímo mobilní aplikaci, zachrání návštěvníka klasické webové stránky, které si ovšem ve svém mobilu či tabletu prohlédne jako internetovou aplikaci pomocí internetového prohlížeče.
Proč by tedy taková knihovna nebo jiná paměťová instituce měla mít svou vlastní mobilní aplikaci? Jak už bylo řečeno výše, třeba kvůli tomu, aby návštěvník získal předem co nejvíce užitečných informací o tom, proč, jak a kdy se do instituce vydat. Další výhodou mobilní aplikace je to, že uživatel si ji do svého mobilu stáhne natrvalo včetně dat a může se staženými informacemi pracovat i bez internetového připojení. V současné době už to není tak výrazná výhoda, protože připojení je k dispozici téměř všude, ale na druhou stranu je stále nutné za ně platit. A když už má uživatel data ve svém telefonu, může je navíc využívat i v jiných aplikacích (fotografie).
Z hlediska instituce, která plánuje svou mobilní aplikaci, je zase zajímavé, že už je možné vyvinout jen jednu aplikaci, která bude použitelná pro různé operační systémy (Android, iOS, Windows aj.). Tím se nejen ušetří finanční prostředky, ale hlavně se zrychlí rozšíření aplikace a informací o instituci mezi zájemci.
Jak ale ony zájemce sehnat? Jak přimět běžného vlastníka mobilního telefonu či tabletu, aby si nainstaloval něco, co vlastně vůbec „nepotřebuje“? Běžný uživatel mobilního zařízení by měl zjistit, že bez aplikace nemůže žít – například že chce pravidelně chodit do knihovny, ale nestíhá vracet knížky v termínu, takže uvítá možnost prodloužit si výpůjční dobu pomocí aplikace ve svém telefonu. A pak se třeba od známých nebo z médií dozví, že používat mobilní aplikace paměťových institucí je trendy a cool a ve společnosti, která se baví znalostními soutěžemi, bez nich člověk vypadá jako z pravěku. Aplikace totiž nabízejí informace, zajímavosti i vzdělání nenáročnou formou a navíc inspirují nejen k hledání dalších souvislostí, ale často i k novým aktivitám – třeba interaktivním návštěvám muzeí a galerií. A ještě jsou většinou zdarma (nebo alespoň z větší části), protože paměťové instituce si uvědomují, že za peníze si dobrovolně nikdo nic nenainstaluje.
Při přípravě tohoto článku jsme prošli několik desítek mobilních aplikací paměťových institucí z České republiky i ze světa a zjistili jsme, že aktuálně jsou mnohem rozšířenější ve světě muzeí, galerií a knihoven než v oblasti archivů. Specifickou kategorií jsou pak virtuální knihovny, muzea a galerie, ale i pro ně platí z větší části to co pro ostatní.Obecně lze říci, že mobilní aplikace se zaměřují buď na prezentaci celé instituce, nebo představení ukázek ze sbírek, kolekcí či fondů, případně na prezentaci dlouhodobých výstav či expozic a nebo – a to zatím převážně u knihoven – na obsluhu uživatelských účtů. Na ukázku uvádíme některé příklady mobilních aplikací:
• informace o instituci, jejím vzniku, vývoji, současném stavu, plánech do budoucna a lokaci jsme výjimečně našli v oblasti archivů, a to v arabském světě. Velmi přehledné informace o archivu s přehledem digitalizovaných dokumentů a fotografií, včetně odkazů na související aplikace, nabízí National Archives v Abu Dhabí (Spojené arabské emiráty).
Podobně přehlednou aplikaci včetně 3D prohlídky a multimediálního průvodce má pro uživatele i Louvre-Lens Museum ve Francii.
.
• výběrovou prezentaci svých sbírkových předmětů umístěných v expozicích dává v mobilní aplikaci bezplatně k dispozici British Museum. Zároveň ale informuje o možnosti získat přístup k (placené) plné verzi.
Za prezentaci fondů můžeme považovat také mobilní aplikace zpřístupňující elektronické katalogy knihoven, jako je například Elektronnaja biblioteka, kterou pro své uživatele vytvořila Rossijskaja gosudarstvennaja biblioteka v Moskvě.
• velmi příjemnou aplikaci pro prezentaci ukázek z dlouhodobých výstav pořádaných v jednotlivých budovách připravilo Národní muzeum v Praze.
Obdobnou aplikaci má pro návštěvníky k dispozici i Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou. U ní je ale nezbytné být skutečně návštěvníkem, protože bez QR kódu ze vstupenky si obsah aplikace neprohlédnete.
• a jako zástupce posledního zmiňovaného typu aplikace jsme zvolili SmartKatalog firmy LANius, který umožňuje vyhledávat v knihovních katalozích institucí, které používají knihovní systém vytvořený právě touto firmou.
Každý typ paměťové instituce potřebuje od mobilní aplikace něco trochu jiného, přesto se všechny snaží svými aplikacemi oslovit jak veřejnost, tak odborníky. Pro veřejnost jsou určeny ty části aplikací, které mají ideálně nalákat zájemce k fyzické návštěvě instituce. Jedná se o nejrůznější upoutávky na sbírkové předměty, výběry nejzajímavějších, nejnovějších, nejprohlíženějšícha jiných „nej“ předmětů, virtuální prohlídky expozic, doporučení k návštěvě souvisejících míst, prohlížení digitalizovaných kolekcí sbírkových předmětů a označování oblíbených dokumentů či předmětů, sdílení odkazů na sociálních sítích, stahování digitálních dokumentů nebo jejich částí, posílání mailem apod. Většinu ze zmiňovaných funkcí nabízí nyní uživatelům mobilní aplikace projektu Europeana – Europeana open culture.
Odborníkům jsou pak určeny ty části aplikací, které umožňují práci s digitalizovanými sbírkovými předměty v rámci uživatelského účtu, jako je sestavování virtuálních kolekcí a jejich doplňování o vlastní obsah (texty, odkazy) – ať již samostatně, nebo v badatelských skupinách. Tyto funkce jsme bohužel v žádné z prohlížených aplikací zatím nenašli, ale uživatelé se jich brzy dočkají třeba v mobilní verzi Manuscriptoria – digitální knihovny historických fondů.
Existují i další zajímavé možnosti, které zatím nejsou v mobilních aplikacích dostatečně využívány. Patří mezi ně komentování a doplňování oficiálního obsahu formou označování rozpoznaných částí obsahu, vkládání vlastních textů nebo doplňování souvisejících digitálních dat (fotografií, videí, …). Pro mladší uživatele mohou být mobilní aplikace doplněny hrami, starší či odbornější uživatelé ocení přehledy novinek nebo tematické prezentace spojené třeba datem v kalendáři.
A ještě několik poznámek k tomu, co by mobilní aplikace měly a neměly dělat – aneb náš pokus o formulování slušného chování aplikace vůči jejímu uživateli. Tyto poznámky vycházejí pouze z osobních zkušeností testerů, přesto se domníváme, že budou užitečné jak uživatelům aplikací, tak jejich tvůrcům či zadavatelům.
Co by aplikace neměla dělat:
- chtít přístup ke všem informacím v mobilním zařízení,
- načítat velké objemy dat z internetu, ať už při instalaci nebo při spouštění,
- padat,
- mluvit, respektive psát jiným než zvoleným jazykem.
Co by aplikace měla dělat:
- být rychlá, jednoduchá, přehledná, účelná, funkční,
- informovat o způsobu práce (gesta, ovládací prvky),
- nabídnout uživateli přehled dostupných funkcí,
- umět se rychle vrátit na začátek aplikace,
- informovat uživatele o tom, že právě něco dělá (stavové informace),
- zohledňovat velikost a umístění ovládacích prvků podle toho, na jakém typu zařízení je spuštěna,
- zobrazovat všechny dostupné ovládací prvky a mít je funkční,
- informovat uživatele, s jakým typem sbírkového předmětu či dokumentu právě pracuje.
A co se u mobilních aplikací chystá dál? Namátkou třeba cloudová správa uživatelských účtů, propojení mobilních aplikací s responsivními verzemi internetových stránek, lokalizace používaných mobilních zařízení pomocí wifi, GPS nebo lokalizačních majáčků. Poslední zmiňované vylepšení bude pomáhat aplikacím, které slouží zároveň jako multimediální průvodce expozicí v interiéru nebo exteriéru.