Main content

PŘÍLOHA – KNIHOVNY A DLOUHOVĚKOST: Knihovny a dlouhověkost

MICHAELA DOMBROVSKÁ michaela.dombrovska@slu.cz

BLANKA NOVOTNÁ blanka.novotna@fhs.cuni.cz

Knihovny odedávna pomáhaly pojmenovávat i řešit výzvy a problémy společnosti. Jsou centry vzdělanosti a demokracie, informačním zázemím aktivního občanství i středobodem rozmanitých komunit. Dlouhověkost patří mezi agendy, které utvářejí charakter dění okolo nás. Narůstající průměrná délka života má řadu praktických důsledků a dotkne se každého. Nejúčinnějším řešením je přitom prevence a povědomí o tom, že přiměřené investice do zdraví a vědomá péče o kvalitu života jsou zásadní nejen pro to, jak dlouho budeme žít, ale především pro to, aby závěrečná fáze života byla radostná, pohodová a klidná. A to je oblast, kde knihovny mohou sehrát významnou roli. Knihovny k vitální dlouhověkosti přispívají hned pětkrát.

Kurátorovaný výběr zdrojů

Jako v každé oblasti existuje odborná i popularizační literatura kvalitní a méně kvalitní. Knihovnice a knihovníci se mohou obracet na odborná pracoviště a poradit se ohledně výběru vhodné literatury, která může napomáhat v péči o zdraví. Podobně se to týká také seberozvojové literatury, která může podpořit mentální pohodu a duševní odolnost.

Akce s dobrým renomé

Většina knihoven dnes nabízí nejrůznější přednášky a workshopy a přitom výběrem pozvaných přednášejících ovlivňují, v jaké kvalitě a podobě se informace dostanou k těm, kdo se takových akcí účastní. Zejména oblast péče o zdraví si žádá skutečné odborníky s prověřenou praxí.

Aktivní podpora dlouhověkosti

Knihovny mohou přispívat k povědomí o tématu tím, že v jeho rámci zaujmou aktivní roli. Příkladem může být aktuální partnerská spolupráce Městské knihovny v Praze s Centrem pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče (CELLO) při Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy na projektu RECETAS (viz P4).

Biblioterapie a bibliopedagogika

Propojení čtenářství a terapeutické pomoci má u nás dlouhou tradici, mezi jeho propagátorky patřila zejména Lidmila Vášová, na kterou dnes navazujeme. Vyžaduje proškolení knihovnic a knihovníků, kteří pak ve spolupráci s odbornými pracovišti (lékařskými, psychiatrickými či psychologickými) mohou doporučit vhodnou literaturu pro nejrůznější životní situace, případně nasměrovat na další odbornou pomoc, a přispět tak prevenci zejména duševního zdraví a pohody.

Čtení a čtenářství pro zdraví

Konečně, jak potvrzují opakované výzkumy Národní knihovny ČR a Akademie věd ČR1, čtení samo o sobě přispívá k mentální odolnosti a celkové rezilienci. Inspirovat může také například projekt Čtení v digitálním světě.2 Knihovny jsou čtenářskými centry a podpora čtenářství k jejich činnosti přirozeně a dlouhodobě patří.

 

 

1 Viz https://ipk.nkp.cz/odborne-cinnosti/ctenarstvi-1

2 Viz https://www.youtube.com/@CteniVDigitalnimSvete